🇨🇿 Security budget projektu Cardano

CZ překlad:

Security budget projektu Cardano

Zabezpečení veřejné sítě je klíčová vlastnost, kterou lidé sledují a vyžadují, pokud mají zvážit používání a síť masově adoptovat. V dnešním článku si popíšeme security budget tak, jak se o něm běžně píše v případě Bitcoinu a podíváme se na to, jak k tomu přistoupil projekt Cardano. Podíváme se, jak nákladné může být zaútočit na oba systémy.

CO JE TO ZABEZPEČENÍ SÍTĚ

Protokol musí být odolný vůči krátkodobým útokům a musí zajistit nezměnitelnost ledgeru v dlouhdobém horizontu. Jinými slovy, protokol musí být schopen zabránit krátkodobým útokům nebo se z nich musí umět zotavit. V obouch případech decentralizovaně. V mnoha případech stačí dobře nastavit preventivní opatření proti útokům, aby byla síť dlouhodobě zabezpečená.

Útočník se obvykle zaměřuje na aktálně probíhající konsenzus a k tomu potřebuje získat silnější postavení než je to, kterým disponují čestní aktéři. To bývá finančně nákladné a proto to může sloužit jako preventivní opatření.

Za krátkodobý útok můžete považovat pokus utratit jednu minci dvakrát (slavný double spend útok), kde se útočí na konec blockchainu. Útok na nezměnitelnost blockchainu by byl pokusem přepsat více bloků hlouběji v historii. Útok by byl mnohem dražší, nebo by musel být sofistikovanější, nebot ledger je na mnoha nodech v síti a node si jen tak dobrovolně nepřepíše část historie. Přepsání historie je spíše problém pro nody, které aktuálně startují (bootstrap) a potřebují se rozhodnout mezi správnou verzí chainu, pokud je jim nabídnuto více možností.

V článku se budeme zabývat pouze prevencí krátkodobých útoků a pouze z ekonomického hlediska. Abychom byli přesnější, zaměříme se hlavně na 51% útok. Upozorňujeme, že zabezpečení blockchainu obecně závisí na mnoha dalších faktorech, včetně schopnosti uživatelů bezpečně používat síť. Například existují síťové útoky, kdy se útočník může pokusit rozdělit síťový konsenzus na dvě části (známé také jako chain split). Tento typ útoku nemusí být tak nákladný jako útočení na konsenzus a pokus o získáním větší dominance. Bezpečnost je širokým tématem a my se budeme zabývat pouze jednou částí.

Otázkou je, co lze udělat s 51% dominancí v síti. Útočník může jednu minci utratit vícekrát a zabránit spracování některých transakcí (censorship). Pověst sítě však může utrpět zdaleka nejvíce a s širší adopcí to může být čím dál bolestnější. Útočník například nemůže ukrást vaše mince, blokovat všechny transakce nebo změnit historii ledgeru.

VEŘEJNÉ SÍTĚ JSOU PŘIROZENĚ ZRANITELNÉ

Tradiční finanční sítě přenášejí každý den velké množství peněz a hodnota sítí softwarových gigantů, jako jsou Amazon, Google a Facebook, je vysoká bez potřeby zvláštního rozpočtu na jejich ochranu. Je to proto, že zabezpečení těchto sítí není tak drahé, zejména kvůli centralizaci, technické vyspělosti a specializovanému týmu profesionálů placených společnostmi.

Vytvoření rozpočtu na bezpečnost je požadavek veřejných decentralizovaných sítí, protože jsou ze své podstaty zranitelné vůči 51% útoku. Síť je udržována dobrovolníky z celého světa, kteří jsou ekonomicky motivováni k čestnému chování. Útok je tedy záležitostí technické proveditelnosti a nákladů na něj. Vektor útoků je zřejmý. Jakmile má útočník na útok dostatek peněz, má velkou šanci na úspěch, neboť získá síťovou konsensuální převahu. Otázka se tedy zužuje na to, jak drahý je útok.

SECURITY INDEX

Pro účely našeho článku definujme index zabezpečení, tedy security index. Touto hodnotou se vyjádří poměr nákladů na útok k hodnotě sítě. Pokud by síť měla hodnotu 500 milionů dolarů a náklady na útok by byly 50 milionů dolarů, index zabezpečení by byl 10%. Pokud by náklady na útok byly 250 milionů dolarů, index bezpečnosti by byl vyšší, v tomto případě by to bylo 50%. 100% index zabezpečení by znamenal, že náklady na útok jsou stejné jako hodnota sítě. Dosáhonout této hodnoty je pravděpodobně z podstaty nemožné. Pamatujte, že čím vyšší je index zabezpečení, tím lepší je zabezpečení celé sítě.

Zabezpečení projektu je téměř vždy založeno na mincích a téměř všechny kryptoměny mají jednu věc společnou - velryby, které drží velké množství mincí. Protokol by měl být navržen tak, aby útok byl co nejnákladnější a pokud by se síť stala společensky či ekonomicky důležitější a adoptovala by se, náklady na útok by měli přirozeně růst s tímto významem. Index zabezpečení 1% znamená, že 1% hodnoty sítě je dostatečné pro útok. Velryby často drží mince v hodnotě několik procent celkové hodnoty sítě. To je potenciálně nebezpečné.

HODNOTA SÍTĚ

Jak měřit hodnotu sítě? To není vůbec snadné a může se to lišit pro různé projekty a jejich zaměření. Kromě toho by bylo vhodné kombinovat společenské, sociální, ekonomické a technologické aspekty. V článku se budeme zabývat pouze ekonomickou perspektivou. V kryptoměnách tedy můžeme použít celkovou hodnotu všech mincí, tj. tržní kapitalizaci. Mohl by to být také třeba počet aktivních uživatelů, to znamená počet transakcí v daném období. Můžeme se také zabývat tím, jak velkou hodnotu síť v daném období přenáší, nebo jak velké bohatství zajišťuje.

Jak jsme řekli, skutečná hodnota sítě může být velmi subjektivní a obtížně měřitelná. My se zabýváme částkou potřebnou k útoku, takže potřebujeme hodnotu vyjádřenou v penězích. V našem případě nám postačí tržní cena mincí a počet transakčních poplatků.

Síť s určitou kapitalizací může chránit mnohem větší bohatství, zejména pokud se podaří tokenizovat skutečná aktiva. Klíčovou otázkou je, zda se zvýšený význam sítě projeví v prostředcích používaných k ochraně před útokem. Sami uvidíte, že pokud se budeme zabývat pouze rozpočtem na bezpečnost, bude stačit vzít v úvahu tržní cenu mincí projektu a kapitalizaci.

SECURITY BUDGET

Podívejme se nejprve na security budget (rozpočet na zabezpečení) pro Bitcoin, protože toto téma je široce diskutováné a známé. Poté budeme schopni porovnat koncept PoW s Cardano PoS. PoW a PoS jsou zcela odlišné, pokud jde o prevenci útoku proti získání konsensuální dominance v síti.

Abychom v plném rozsahu pochopili security budget, je nejprve potřeba vysvětlit si, jak fungují incentivy a ekonomický model veřejných sítí obecně. Toto téma je možná důležitější než konkrétně použitý konsensus mechanismus, bohužel se mu mediálně nevěnuje tolik prostoru. My jsme ho pokryli a v našich minulých článcích ho můžete najít pod názvem Blockchain potřebuje životaschopný stimulační systém . Doporučujeme vám, abyste si ho přečetli, než budete pokračovat.

Síť vyplácí odměny pouze těm účastníkům, kteří se při utváření konsensu chovají poctivě a trestá podvodníky. Proto by mělo být vždy ekonomicky výhodnější chovat se poctivě než podvádět. Veřejná síť musí najít dostatečné zdroje na pokrytí nákladů na bezpečnost. V PoW jsou náklady na 51% útok mírně vyšší než hodnota, kterou je síť schopna vybrat na obranu. Zabezpečení přímo závisí na tom, kolik peněz síť vyplácí těžařům, tedy na rozpočtu na bezpečnost (security budgetu).

Aby nám tato definice security budgetu dobře zapadla do PoS, řekněme, že rozpočet na bezpečnost musí být dostatečně velký, aby odradil útočníky. Security budget můžeme vnímat jako minimální částku, kterou musí útočník zaplatit, aby měl útok šanci na úspěch. Obvykle musí zaplatit trochu navíc, aby získali nezbytnou konsensuální nadvládu.

Pojďme se podívat na to, jak je security budget průběžně plněn v rámci PoW (zanedbejme nyní existencí poolů a přerozdělování odměn):

  1. Těžař neustále utrácí za energii v soutěži hledání hashe pro vytěžení bloku. Ví, že pouze poctivé chování povede k získání odměny.

  2. Jakmile je blok nalezen, síť vytvoří či uvolní nové mince (síťová dotace - network subsidy) a použijí se také všechny vybrané transakční poplatky. Toto je vlastně rozpočet na bezpečnost na dané časové období (v rámci jednoho bloku na ~10 minut).

  3. Úspěšný těžař dostává nové mince jako odměnu, takže je schopen pokrýt náklady na těžbu a doufá, že dostane nějaký profit (primárně je rád, že pokryje své náklady, ale bez profitu se těžba nevyplatí a ve hře je velká míra rizika).

Je důležité si uvědomit, že náklady všech těžařů v síti se blíží, ale nikdy nepřekračují rozpočet na bezpečnost. Síť je schopna udržovat rovnováhu, a pokud se do těžby zapojí více těžařů, těžba je méně zisková a přežijí pouze ti, kteří mohou snížit své náklady (zejména na elektřinu). Funguje to také opačně, pokud je těžba výhodnější než obvykle (tedy než v případě rovnováhy), připojí se noví těžaři, aby pobrali vyšší zisky.

Bezpečnostní rozpočet se skládá z nově vytvořených mincí a transakčních poplatků:

security budget = nové mince (network subsidy) + transakční poplatky

Aby byli těžaři motivováni k čestnému chování, musí být rozpočet na bezpečnost pokrýt náklady těžby a poskytnout navíc odměnu. Podívejme se, jak vysoký by měl být roční rozpočet na bezpečnost sítě:

celkové náklady na hardware + celkové provozní náklady ≤ security budget

Bitcoin přidá ~144 nových bloků denně. Odměnou za blok je 12,5 mincí na začátku roku 2020. Síť vydává za svou bezpečnost 1 800 nových mincí denně. Tržní cena mincí v době psaní je $8700, takže síť má k dispoyici $15 660 000 denně. Pokud by všechny bloky měly velikost 1 MB, každý blok by mohl pojmout ~4 000 transakcí, což je asi 600 000 transakcí denně. V době psaní je transakční poplatek $0,5. Síť tedy bude vybírat dalších ~$300 000 za transakční poplatky. Mějte na paměti, že množství peněz shromážděných na poplatcích je mnohem menší než odměna v rámci počtu nových mincí. Síť má v rozpočtu na zabezpečení každý den celkem asi $16 milionů. Toto je zároveň přibližná cena potřebná pro jednodenní útok.

Zjednodušili jsme naše výpočty a nezohlednili jsme náklady na hardware, který by útok prodražil. Na druhou stranu je možné si hardware nebo hash-rate pronajmout a můžeme také předpokládat, že útočník již hardware má. Může třeba dlouhodobě vykupovat staré nepotřebné kusy (které budou méně výkonné, ale nyní nám jde o sražení nákladů na útok a nevystavování se finanční ztrátě). Je třeba poznamenat, že cena specializovaného hardware může po úspěšném útoku výrazně klesnout, protože se nenajde jíné využití. Útočník to musí zohlednit.

Všimněte si, že nemusíme mluvit o absolutní hodnotě hashrate. Je to irelevantní. Existuje názor, že čím je hash-rate vyšší, tím je vyšší také ochrana sítě. Není tomu tak. Míra hashrate stoupá v důsledku technických inovací ASIC technologií a také v důsledku rostoucí ceny mincí za poslední desetiletí. Útok je opravdu jen otázkou peněz a rozpočtu na bezpečnost.

Můžeme dojít k závěru, že čím vyšší je rozpočet na bezpečnost, tím vyšší je bezpečnost sítě.

Pojďme se podívat na security index. Lidé se snaží prosadit Bitcoin jako úložiště hodnoty. Můžeme tedy použít současnou kapitalizaci projektu, protože úspěšný útok přímo ohrožuje cenu mincí a tím pádem tento narativ. Aktuální kapitalizace projektu je ~$160,000,000,000. Index zabezpečení je ~0,01%. Tato hodnota je platná za předpokladu, že na útok stačí 1 den, tedy 144 bloků. Můžeme spekulovat, že útočník by musel útok opakovat pravidelně, aby síť zásadně kompromitoval.

ŠKÁLOVÁNÍ SECURITY INDEXU

Kapitalizace a užitná hodnota sítě se s adopcí přirozeně zvyšuje. To se odráží ve zvyšujícím se počtu transakcí, velikosti přenášené hodnoty atd. Proto by bylo žádoucí, aby rozpočet na bezpečnost rostl s rostoucí hodnotou sítě. To je však pravý opak toho, jak funguje mechanismus půlení (halving).

Půlení je mechanismus, který sníží velikost odměn každé 4 roky o polovinu. V roce 2020 se síťová dotace sníží z 12,5 BTC mincí na 6,25 BTC. To znamená, že index bezpečnosti se sníží na polovinu spolu s rozpočtem na bezpečnost, pokud tržní cena mincí zůstane stejná. Pokud se cena mincí zdvojnásobí, obě hodnoty zůstanou na stejné úrovni. V roce 2028 bude odměnou 1,56 BTC mincí a v roce 2032 to bude jen 0,78 BTC mince.

PoW sítě mají obecně velký problém se škálováním na prvních vrstvách a řeší to hlavně prostřednictvím druhých vrstev. Počet transakcí na první vrstvě pravděpodobně zůstane stejný, nebo se nějak zásadně nezmění. V zásadě však jen vyšší výnos z transakčních poplatků může potenciálně zvýšit rozpočet na zabezpečení, protože síťová dotace se časem snižuje. Pokud je počet transakcí nízký, pravděpodobně vzrostou pouze poplatky za ně a to zcela zásadně.

Těžaři i uživatelé by měli prospěch z vysoké bezpečnosti sítě a dalo by se očekávat, že uživatelé budou ochotni těžařům platit vysoké poplatky. Ve skutečnosti však nikdo nechce platit drahé transakční poplatky. Máme zde typický jev popsaný jako “tragedy of the commons” (ToC). Jen ve zkratce:

ToC je ekonomický problém ve kterém se každý jednotlivec snaží sklízet či získat to nejlepší ze společného zdroje. Jakmile poptávka po zdroji překročí možnou nabídku či možnosti zdroje, každý jednotlivec který zdroj nějak konzumuje poškozuje ostatní, kteří nemohou zdroj využívat. Obecně jsou poptávané zdroje volné přístupné pro všechny. Tragédie všech nastane, pokud jedinci sobecky zanedbávají dobro ostatních. Jedinci hledí pouze na vlastní dobro a nezajímají se o dobro celé společnosti. Celá společnost však nemůže zdroj využívat, neboť se ho zkrátka nedostává.

Security index v čase v sítích PoW přirozeně neškáluje s vyšší adopcí a významem sítě. Zabezpečení sítě je plně závislé pouze na tržní ceně mincí. Aby síť zůstala bezpečná, musí se nutně zvyšovat tržní cena mincí. Ve skutečném světě však nic neroste do nebe a spoléhání se na zvyšování ceny mincí je velmi nespolehlivé a zrádné.

Bitcoin však zatím má schopnost překonávat své ATH. Na druhou stranu obvykle následuje medvědí trh a propad o 80%. Pokud uvidíme cenu $100 000 za jednu minci, je pravděpodobné, že také znovu uvidíme $20 000. Útočník má teoreticky možnost pokusit se před útokem srazit celkovou kapitalizaci, čímž se sníží také rozpočet na bezpečnost. Navíc prodejem mincí dostane na útok potřebnou hotovost.

Security index Bitcoinu není příliš vysoký a pravděpodobně se časem příliš nezlepší. Náklady na útok budou vždy výrazně nižší než kapitalizace projektu. V minulosti jsme byli svědky úspěšných útoků na menší PoW projekty. Náklady na útok proti Bitcoinu jsou příliš vysoké a současný rozpočet na bezpečnost se jeví jako dostatečný.

SECURITY BUDGET PROJEKTU CARDANO

V systému PoS je síť vlastněna všemi zúčastněnými stranami prostřednictvím držení mincí. Tuto funkci lze krásně použít pro zabezpečení sítě. Útok na PoS je možný pouze skrze mince a v případě Cardana musí útočník nahromadit více než 50% všech mincí, které se používají v rámci utváření konsensu. Cardano PoS síť tak nemusí přímo naplňovat rozpočet na svoji bezpečnost a platit za ochranu v rámci odměn za produkované bloky. V zásadě je rozpočet na bezpečnost vždy přítomen skrze mince, které se používají pro konsensus. Jak vypočítat náklady na útok?

náklady na útok> ~ stakované mince / 2

Náklady na útok jsou vyšší než polovina stakovaných ADA mincí. Lze předpokládat, že většina mincí bude použita ke stakingu, ale nemusí to být všechny. Pokud se mince nepodílejí na stakingu, pravděpodobně budou uzamčeny někde jinde (např. v rámci nějakého projektu decentralizovaných financí). To technicky sníží náklady na útok. Útok však nemusí být nutně levnější, protože tyto mince nebudou na trhu snadno dostupné. Ekonomicky je výhodné mít mince někde, kde generují profit. Pokud to nebude konsensus sítě a mince budou použity někde v DeFi, kde budou výnosy vyšší, nemusí to nutně vést k ohrožení sítě.

Kromě toho, pokud se útočník pokusí agresivně koupit mince na volném trhu, cena mincí vzroste. Tím bude útok ještě dražší. Kolik to je? Výpočet je velmi jednoduchý. Cena jedné mince ADA je v době psaní $0,045. Kapitalizace projektu Cardano je $1 174 917 869.

Náklady na útok budou vyšší než ~$500 000 000, pokud cena mincí zůstane stejná během nákupu jednou entitou. Pokud budou pro stakování použito pouze 1/2 mincí v oběhu, bude to ~$250 000 000. To je stále velice solidní.

Pokud poroste adopce a síť bude používat stále více lidí, stává se síť více důležitá a je nutné ji dobře zabezpečit. Zabezpečení sítě Cardano závisí stejně jako Bitcoin na tržní ceně mincí. Všechny mince v oběhu však představují rozpočet na zabezpečení a zhruba polovinu mincí musí vykoupit nepoctivý útočník, pokud chce být úspěšný. Bezpečnost sítě je proto založena hlavně na distribuci mincí mezi uživateli a na ekonomické výhodnosti držet je a neprodávat je útočníkovi. To chrání samotnou síť. Motivace držet mince jde ruku v ruce se skutečnou použitelností, rostoucí tržní cenou mincí nebo schopností projektu platit všem zúčastněným stranám konsensu (tedy nejen pool operátorům, ale i všem uživatelům, kteří se aktivně podílejí na konsensu). Pasivní příjem bude motivovat uživatele k držení ADA mincí. Síť bude mít dotačný rozpočet (network subsidy podobně jako u Bitcoinu) pro prvních 10 let provozu, protože počet transakcí by mohl být zpočátku nízký. Cardano usiluje o vysokou škálovatelnost transakcí a v budoucnu bude moci nashromáždit velké množství mincí na odměny a plnění projektové pokladny projektu.

Za energii v PoS není třeba příliš platit, takže jakmile se vyplatí provozovatelé poolů, zbytek může být vyplácen uživatelům, kteří své mince poolu delegují.

Pojďme se podívat, jak fungují základní principy udržující bezpečnost Cardana:

  1. Síť nabízí lidem mnoho zajímavých funkcí a služeb a současně také vysokou škálovatelnost, takže je schopna vybírat uspokojivě velké množství mincí pro odměňování.

  2. Provozovatelé poolů a všichni delegátoři jsou odměněni za držení mincí. Pasivní příjem je dobrý důvod k držení mincí. Protože téměř nikdo není ochoten levně prodávat mince, existuje na trhu vysoká poptávka a cena mincí stoupá.

  3. Rostoucí cena mincí způsobuje, že útok se stává stále dražší záležitostí spolu s rostoucí kapitalizací projektu.

  4. Útočník musí koupit 51% všech stakovaných mincí a ty jsou stále dražší, protože na trhu je jich nedostatek.

  5. Nakonec útočník zjistí, že pokud se pokusí o útok, ohrožuje hlavně sám sebe.

Security index je vždy alespoň ~ 50% stakovaných mincí. Útok je velmi nákladný a co je nejdůležitější, útočník má ve hře svou vlastní kůži, protože pro útok bude muset držet většinu těchto mincí sám.

Co se týče škálování security indexu, poroste s tím, jak se zvyšuje adopce sítě a použitelnost, což bude mít přímý dopad na kapitalizaci projektu. Bezpečnost přirozeně roste s kapitalizací. Lze proto předpokládat, že rozpočet na bezpečnost bude stále vyšší.

Je třeba si uvědomit, že není potřeba uvolňovat velké množství mincí, aby se odměnili účastníci, protože spotřeba elektřiny není vysoká. Udržování sítě je v podstatě velmi levné. Síť tedy může motivovat všechny účastníky k držení mincí tím, že jim vyplácí vybrané poplatky. Jinými slovy, síť může ekonomicky motivovat uživatele, aby drželi mince a podporovali tak vyšší decentralizaci. PoS může používat širokou škálu dalších technik, aby lépe předešel centralizaci a odrazoval od vytváření centralizovaných kartelů.

Lidé občas kritizují PoS za to, že je levné vyrobit blok. Jak však sami vidíte, tento fakt neohrožuje bezpečnost. Jak jsme si ukázali v minulých úvahách, síť a všichni účastníci konsensu dobře ví, kdo dostane právo blok vytvořit a dá se to lehce ověřit. Blok, který by síť akceptovala, tak může produkovat jen ten, kdo toto právo získá.

SROVNÁNÍ BITCOIN POW A CARDANO POS PŘÍSTUPU

V případě PoW nebylo velmi chytrým rozhodnutím spoléhat se na tržní cenu mincí, pokud se množství mincí v rozpočtu na bezpečnost v průběhu času snižuje a neexistuje žádný jiný mechanismus pro neplnění rozpočtu na obranu.

Satoshi řekl:

Za několik desetiletí, kdy bude odměna příliš nízká, se transakční poplatky stanou hlavní kompenzací uzlů. Jsem si jistý, že za 20 let bude buď objem transakcí velký, nebo žádný.

Satoshi doufal, že škálování bude nějak vyřešena. Pokud bude škálovatelnost vyřešena pouze v rámci sítí na druhých vrstvách, bude ekonomicky poškozena první vrstva Bitcoinu. Čas na řešení se zkracuje a tým to bude muset vyřešit dříve než v roce 2140. Například už v roce 2032 bude odměna pouze 0,78 BTC. Pokud například bude jeden BTC za $250 000, security budget bude ~$28 000 000 na den. Tedy asi 2x vyšší než ten současný, avšak v té době bude (doufejme) mít síť mnohem vyšší společenskou hodnotu.

Cardano PoS také spoléhá na tržní cenu mincí, ale vždy má k dispozici přibližně polovinu své tržní kapitalizace, aby se bránila. Pokud cena ADA mincí přesáhne $1, rozpočet na bezpečnost bude ~$15 000 000 000.

Security index mluví jasně ve prospěch Cardana, protože by to mohlo být ~50%. Bitcoin se stěží někdy dostane na 1%.

Další výhodou Cardana je, že projekt má svou projektovou pokladnu, do které půjde část transakčních poplatků. Projekty budou mít vždy své technické problémy a řešení je jednoduché. Projekt potřebuje finance a schopné lidi na to, aby aktivně tyto problémy řešili. Pouze tak může projekt přežít z dlouhodobého hlediska.

Security index Bitcoinu neškáluje s vyšší adopcí a tržní kapitalizací. I když se kapitalizace projektu zvýší, díky halvingu se může snižovat či stagnovat rozpočet na bezpečnost sítě, který tak nemusí být tak velký, jak by se dalo očekávat. Zabezpečení sítě Cardano se přirozeně zvyšuje s adopcí a kapitalizací projektu a útok se tak stále prodražuje. Zabezpečení škáluje.

Čím vyšší je decentralizace projektu, tím bezpečnější bude také utváření konsensu, protože pro přímé účastníky konsensu je obtížnější spojit své síli k případnému útoku. Nejde tedy jen o absolutní náklady na útok. Velryby či významní hráči v rámci utváření konsensu se mohou útoku účastnit také, nebo mohou být zneužity jejich zdroje.

ZÁVĚR

Není moc chytré zaútočit na nejsilnější místo v síti. Je lepší najít slabost, například zranitelnost kódu. Náklady na útok mohou sloužit jako velmi dobrá prevence. Technicky však útokům nelze zabránit. Síť se musí postarat o prevenci útoků a jedinou cestou je dostatečná ekonomická motivace. Veřejné sítě budou nabývat na důležitosti a bezpečnost bude jednou z vlastností, které všichni prozkoumají, než síti začnou důvěřovat. V současné době nejsou veřejné sítě důležité a nejsou příliš adoptovány. Představte si však, že v budoucnu budou tvořit základ finančního světa. Jejich hodnota nebo význam bude nejen ekonomický, ale také sociální a politický. Taková síť může být cílem útoku nepřátelského státu. Bezpečnost je proto vždy na prvním místě.

Bitcoin funguje dobře. Spojení s fyzickým světem a spotřeba energie je funkční koncept. Otázkou však je, zda je tento systém dlouhodobě udržitelný. Tým zatím nemá jasné řešení na popsané problémy a vidíme spíše hádky a názory jednotlivců. Projekt Cardano bude potřebovat nějaký čas, aby dokázal, že dokáže dobře fungovat bez spotřeby energie. Pokud v tom neselže, bude projekt nejen bezpečný, ale také velmi dobře decentralizovaný a škálovatelný.

Tým Cardana se mohl poučit z chyb existujících protokolů a dělat některé věci jinak. Tým měl více času na přemýšlení, design protokolu a testování různých konceptů. Všechno bylo řízeno výzkumem. Security budget je jedním z mnoha příkladů toho, jak lze elegantně vyřešit nějaký problém a přijít s řešením, které bude dlouhodobě udržitelné.

Originál v AJ je zde: