CZ překlad:
Můžeme postavit sociální systém na Cardanu
Peníze nelze oddělit od vlád, protože peníze jsou obaleny sociální vrstvou. V článku se podíváme na to, jak lze technologii inteligentních kontraktů využít k budování decentralizované verze sociální vrstvy a co tím vlastně myslíme.
Jak funguje současný sociální systém
Většina lidí obvykle žije v sociálním systému, který je ohraničený a má nějakou formu vlády. Vysvětlíme si, co to přesně znamená být součástí sociálního systému v kontextu našeho článku. Začněme s popisem současného sociálního systému. Vláda se obvykle skládá ze zákonodárné, výkonné a soudní moci. Zákonodárná moc je oprávněna vydávat zákony pro politické subjekty. V modelu rozdělení moci je zákonodárná moc často v kontrastu s výkonnou a soudní mocí. Výkonná moc je v podstatě exekutiva, jež má pověření ke každodennímu řízení státu a nese odpovědnost za správu státu. Výkonná moc vykonává a prosazuje zákon. Výkonná moc vynucuje zákon tak, jak jej napsali zákonodárci a jak si jej vykládá moc soudní. Výkonná moc může být zdrojem určitého typu práva, například skrze vyhlášky nebo výkonných nařízení. Výkonná byrokracie je obvykle zdrojem předpisů. Soudnictví je systém soudů, který vykládá a aplikuje právo v právních případech. Soudnictví je soustava soudů, která vykládá a aplikuje právo jménem státu. Soudnictví lze také považovat za mechanismus řešení sporů. Soudnictví obecně nevytváří zákony (za to odpovídá zákonodárný sbor) ani jej nevymáhá (za to odpovídá výkonná moc), ale zákon vykládá a aplikuje na skutkové okolnosti daného případu.
Měnová politika je makroekonomická politika stanovená centrální bankou. Zahrnuje řízení nabídky peněz a úrokových sazeb. Využívá se vládou země k dosažení makroekonomických cílů, jako je inflace, spotřeba, růst a likvidita. Primárním cílem centrálních bank je poskytovat měnám svých zemí cenovou stabilitu skrze kontrolu míry inflace. Centrální banka rovněž působí jako regulační orgán měnové politiky dané země. Centrální banka může nejlépe fungovat tak, že zůstane nezávislá na vládní fiskální politice, a proto nebude ovlivněna politickými zájmy jakéhokoli režimu.
Pokusíme se rozvinout myšlenku budování decentralizovaného sociálního systému, který by mohl do jisté míry nahradit ten současný. Uvedeme několik příkladů toho, jak se sociální systém používá k řešení některých sporů vyplývajících z finančních interakcí. Jak uvidíte, technologie inteligentních kontraktů může významně pomoci vybudovat takový systém.
Vytvořili jsme již nový alternativní sociální systém?
Není možné lehce oddělit peníze od vlád, protože peníze jsou důležitou součástí sociálního systému. Peníze jsou spolu s vládou a jejími třemi pilíři moci (zákonodárný, výkonný a soudní) nevyhnutelnou součástí našeho každodenního života a jsou hluboce zakořeněny v sociálním systému. Lidé obecně důvěřují sociálnímu systému, ve kterém žijí. Kryptoměny s sebou přinášejí narušení důvěry v sociální systém, což bude mít nevyhnutelně dopad na vlády. To má několik zajímavých důsledků.
- Lidé nemusí hledat decentralizované alternativy, když jsou v současném sociálním systému šťastní. Proto není kryptoměnové hnutí tématem pro většinu lidí. Pokud se kryptoměny bude zajímat jen několik málo lidí a zbytek ne, pak stávající sociální systémy nebudou narušeny. Ve výsledku bude adopce decentralizovaných peněz a služeb pomalá.
- Kryptoměna má potenciál narušit vlády. Vlády rozhodně budou chránit své pozice. Vlády mohou snadno omezit používání kryptoměny a lidem to bude jedno, protože stále důvěřují současnému sociálnímu systému. Hlas kryptoměnové menšiny bude většinou ignorován.
- V současné době není kryptoměna schopna alespoň částečně nahradit roli sociálního systému. Těžko se tedy může stát mainstreamem. Jde o důvěru. Není možné částečně důvěřovat vládnímu sociálnímu systému a částečně alternativnímu finančnímu systému, pokud si vládní sociální systém a alternativní finanční systém navzájem nedůvěřují. Jedním ze způsobů, jak to překonat, je vybudovat decentralizovaný sociální systém jako vrstvu nad finančním systémem postaveným na blockchainu. Díky tomu se nebudeme muset spoléhat na starý sociální systém.
Mnoho článků pojednává o blockchainové technologii a jejím potenciálu nahradit, přetvořit a dokonce eliminovat důvěru. Blockchain je v podstatě specifická datová struktura a distribuované protokoly. První generace kryptoměny využívá technologii k vytvoření jakýchsi svobodných a nezávislých peněz. Takže pouze čistý finanční systém. Krypto-komunita se rozhodla důvěřovat blockchainové technologii místo současného finančního systému. Čemu skutečně krypto-komunita věří? Krypto-komunita důvěřuje kódu. Důvěřuje zdrojovému kódu klientů protokolu, které jsou provozovány nezávislými lidmi. Klienta může provozovat každý. Všichni věří, že většina lidí, kteří přijmou daný projekt jako svůj nový finanční systém, bude obsluhovat klienta se stejným zdrojovým kódem, což znamená se stejnou sadou pravidel. Když se nad tím trochu zamyslíte, zjistíte, že v zásadě věří ve velmi jednoduchou a primitivní technologii, která je schopná fungovat pouze jako transakční systém s pevnou a rigidní měnovou politikou. Může například existovat pravidlo, které zajistí, že bude vytvořeno pouze určité množství mincí, a existuje několik dalších jednoduchých pravidel, která zajistí postupné uvolňování těchto mincí. To je vše. Čistou transakční síť považujeme za finanční systém, kterému chybí sociální systém. Nechceme v rámci článku rozhodovat, zda je to dobré nebo špatné. Chtěli bychom jen poukázat na skutečnost, že sociální systém může zvýšit schopnosti decentralizované sítě.
Obáváme se, že technologie blockchain (tj. transakční sítě bez inteligentních smluv) nestačí k tomu, aby měla větší dopad na společnost. Primitivní systémy mohou udělat dobrou práci pro malé komunity. Větší komunity však vyžadují vyšší úroveň složitosti. Velké sociální skupiny potřebují zákony a pravidla. Lidé potřebují schopnost navrhovat zákony a pravidla, diskutovat o nich, schvalovat je a dokonce je občas měnit. Navíc někdy může být nutné prosazovat pravidla. Proto máme instituce a hlasujeme o lidech, kteří budou oprávněni jednat jménem většiny. Prosazování pravidel může být v blockchain systému, ke kterému se lidé mohou dobrovolně připojit a odejít, velmi složité. Crypto nemá žádný tradiční právní systém a potřebnou moc k potrestání někoho ve fyzickém světě. Současná víra některých lidí z krypto-komunit je, že to nebude nutné, protože takovým systémům se můžeme vyhnout dodržováním několika jednoduchých pravidel. To nemusí nutně platit. Jak uvidíte dále v článku, schopnost definovat pravidla a podmíněně vyhodnocovat události je velmi užitečná věc pro interakce mezi dvěma osobami.
Pokud si pamatujete, vlády se skládají ze tří pilířů moci: zákonodárné, výkonné a soudní. Pokusíme-li se to vnést do světa zdrojového kódu, jsme schopni pokrýt legislativní pilíř. Psaní zdrojového kódu (počítačového programu) lze považovat za definici pravidel a zákonů. Vývojáři každý den udržují a mění zdrojový kód. Lze je tedy považovat za moderní formu zákonodárné moci, které můžeme důvěřovat. Do určité míry jsme schopni pokrýt i exekuční pilíř. Zpracování transakcí lze považovat za dodržování pravidel. Decentralizace v zásadě funguje jako přísný vykonavatel pravidel. Vykonavatelé jsou lidé, kteří provozují plné uzly a pooly. Lidé v zásadě důvěřují provozovatelům poolů a mohou se stát validátory, pokud si to přejí. Ve světě zdrojového kódu neexistují žádné spory. Všechno je binární: ano nebo ne.
Blockchain v současné době není schopen nahradit soudní pilíř, ale nyní to není nutné. Je třeba říci, že blockchain není schopen zastupovat autoritu ve smyslu orgánu, který v případě nouze autoritativně nařizuje některá pravidla. Například když pandemie COVID-19 zasáhla společnost, potřebovali jsme úřady, aby nám řekly, co bychom měli dělat a jak bychom se měli chovat. Tyto druhy rozhodnutí jsou centralizované a nelze je programově připravit předem. Mohli bychom uvažovat o nějakém systému rychlého hlasování, který by rozhodoval rychle, ale přesto si nejsme jisti, zda by mohl fungovat ve všech možných případech. Každá technologie má určitá omezení a nejsme pravděpodobně schopni technologicky nahradit nejvyšší vládní orgány.
Zatím jsme vytvořili jakýsi primitivní systém, který lze považovat za životaschopný sociální systém, kterému mohou lidé věřit. Jak jsme řekli, pravděpodobně je vhodný pouze pro menšiny, protože takový primitivní systém není schopen nahradit důležitou roli sociálního systému (vlády). Schopnosti tak primitivního systému jsou velmi omezené. Navzdory skutečnosti, že se pravidla mění každý den (zdrojový kód), neexistuje žádná forma hlasování. Úřady (vývojáři) nejsou lidem, kteří důvěřují finančnímu systému, vždy známí. Lidé mohou primitivní finanční systém považovat za sociální systém. Pokud jde o exekuční pilíř, systém musí být co nejvíce decentralizovaný a umožnit mnoha lidem, aby se stali členy elity (např. provozovately poolů). Kromě zdrojového kódu neexistuje žádná entita kontroly ani trestu, která by sledovala práci vykonavatelů. Můžeme slepě věřit zdrojovému kódu, pokud víme, že ho může každý změnit? Je pravda, že operátoři poolů nemohou změnit pravidla a například vytvořit blok, který by nebyl validátory akceptován. Jednotlivý provozovatel nemůže zvýšit maximální zásobu mincí, protože by si toho ostatní všimli. Na druhou stranu mohou dělat nekalé věci a využívat své pozice ve svůj prospěch. V současné době nemůže blockchainový systém nikoho odsoudit ani nikoho potrestat. Účast v otevřeném systému je založena na dobrovolnosti a motivace je ekonomická. V případě, že by provozovatel bazénu udělal nějaké nekallé věci, mohou lidé v zásadě udělat jen jednu věc. Nebudou delegovat konsensuální sílu takovému poolu, kterému nedůvěřují. Přesto může pool zůstat silný a dělat to, co operátor chce, pokud má dostatečné zdroje pro nákup konsensuální síly. Konsensuální sílu lze vždy koupit za fiat měnu. V tuto chvíli nevíme, zda je to dobře nebo špatně. Nemáme dostatek zkušeností.
Jakou důvěru může blockchain vytvořit
Společnost, jak ji známe, by bez důvěry nefungovala. Důvěra je všude kolem nás a moc o ní ani nepřemýšlíme. Vlády, bankovní systémy, instituce, obchodníci a také interakce mezi jednotlivci, vše funguje díky důvěře. Obavy týkající se pověsti nebo strachu z trestu zabraňují nesprávnému chování subjektů. Zákony, pravidla, předpisy a také sociální smlouvy obklopují všechny aspekty interakcí mezi subjekty. V současném sociálním systému existují mechanismy, které jsou schopné dohlížet na interakce, řešit spory a trestat subjekty, které nedodržují zákony a pravidla. Jak uvidíte v níže uvedených scénářích, blockchain není v současné době schopen pokrýt všechny funkce, které by byly nezbytné k vytvoření důvěry a řešení sporů.
Podívejme se blíže na důvěru, kterou je současný blockchain systém schopen vytvořit. Pro účely článku můžeme definovat několik kategorií, kde účastníci hledají důvěru:
- Důvěra mezi subjekty, které se osobně znají. Mohou to být dva přátelé nebo partneři. Jsou schopni vyřešit všechny spory osobně, aniž by se museli spoléhat na někoho jiného. Klíčovou roli hraje osobní reputace ve skupině přátel a rodiny.
- Důvěra mezi entitami, které se osobně navzájem neznají, a proto si navzájem nedůvěřují. Možná budou muset poprvé komunikovat společně. Potřebují rychle vybudovat důvěru nebo se spolehnout na třetí stranu. Může pro ně být obtížné spoléhat se na osobní pověst nebo najít vhodnou spolehlivou třetí stranu. Subjekty se často musí dohodnout a při řešení sporů se musí spoléhat na sociální systém. Představte si dva náhodné lidi na internetu ve scénáři, kdy jeden chce druhému něco prodat.
- Důvěra mezi entitami, které se navzájem znají, ale navzájem si nedůvěřují. Obě strany jsou si víceméně rovnocenné. Je to podobný případ jako dříve, ale zde si můžete představit dvě instituce nebo banky. Velké subjekty se obvykle navzájem znají a věří, že protistrana se bude chovat čestně (většinou z důvodů dobré pověsti), ale samotná víra není dostatečná. Může to mít mnoho důvodů. Interakce mohou být složité s mnoha hraničními případy, do interakcí mohou být zapojeny velké peníze, předem se očekává, že mohou vzniknout spory.
- Důvěra mezi námi a třetími stranami nebo institucemi. Na rozdíl od předchozí kategorie zde stojí jednotlivec proti silnější entitě. Jako třetí strana si můžete představit obchodníky, banky a instituce. Těmto třetím stranám obecně důvěřujeme, protože věříme, že orgány nám mohou pomoci při řešení sporů. Tyto subjekty obvykle chrání dobrou pověst a chovají se čestně. Na druhou stranu v této kategorii vidíme mnoho sporů.
- Důvěra mezi námi a úřady. Obecně úřadům důvěřujeme, protože se domníváme, že jsme schopni řešit možné spory prostřednictvím nezávislých subjektů. Sociálnímu systému důvěřujeme, protože obvykle volíme zástupce, kteří delegují moc na instituce, s nimiž obvykle komunikujeme. Máme tedy pocit, že můžeme ovlivnit dění kolem nás.
Nyní se můžeme zeptat, ve kterých kategoriích může blockchain navázat důvěru. Pod pojmem blockchain rozumíme čistý transakční systém. Například Bitcoin. Nebudeme uvažovat o inteligentní smluvní platformě, jako je Cardano nebo Ethereum. K rozdílům se dostaneme dále v článku.
Pojďme projít všechny kategorie jeden po druhém. Alice a Bob jsou přátelé a Alice chce od Boba koupit kytaru za 5 000 ADA mincí. Bob jako gentleman navštíví Alici a přinese jí kytaru. Alice zahraje píseň a hned pošle Bobovi 5 000 ADA. Dohoda je hotová. Nepotřebovali žádnou dohodu. Funguje to také v případě, že by Alice předem poslala Bobovi 5 000 ADA a Bob by slíbil, že kytaru pošle poštou. Znají se, takže si Alice může být docela jistá, že Bob slib splní. V tomto scénáři obvykle není problém s použitím blockchainu.
Podívejme se nyní na stejný scénář s tím rozdílem, že se Alice a Bob navzájem neznají. Mohou žít ve stejné zemi, ale v různých městech. Bob ve scénáři není gentleman a nechce cestovat do vzdáleného cizího města, aby ukázal kytaru Alici. Alice a Bob zde mají problém. Alice nechce Bobovi poslat 5000 ADA předem, protože mu nedůvěřuje a nevěří, že pošle kytaru. Bob nechce poslat kytaru předem, protože nedůvěřuje Alici a nevěří, že pošle 5000 ADA. Mohou to risknout a pokusit se si navzájem uvěřit, nebo se mohou pokusit najít třetí stranu, která by mohla pomoci. Tento scénář není problémem s fiat měnami, protože právní systém může pomoci při řešení sporů. Lidé se nebojí platit fiat měnami, protože mohou snadno prokázat, že poslali peníze z jednoho bankovního účtu na druhý. Alice může žalovat Boba za to, že neposlal kytaru poté, co poslala $250, a je vysoká pravděpodobnost, že Bob bude mít potíže s místními úřady. Pokud jsou Alice a Bob z různých zemí, scénář by byl komplikovanější u fiat měn, ale ještě horší u kryptoměn. Právní systém dané země může odmítnout případ řešit jen proto, že je ve hře kryptoměna. Řešení sporů je vždy dlouhé a dokázat některá související fakta může být nákladné nebo obtížné.
Ve třetím scénáři existují dvě velké banky, které se navzájem znají, ale nedůvěřují si. Aby mohli provádět audity, musí udržovat účetní knihu. Musí se také vyhnout riziku. Pro banky je snadné uzavřít dohodu, ale je otázkou, jaké jsou výhody používání blockchainu. V některých případech může být blockchain rychlejší než starší systémy, které se používají k převodu peněz z banky do banky. Blockchain může být také velmi dobrá účetní kniha z hlediska účetnictví. Banky chrání svou vlastní pověst a jsou zvyklé spoléhat se na právní systém. Spory lze vyřešit rychle. Všimněte si, že banky musí použít tradiční papírovou dohodu, protože technologie první generace blockchainu nenabízí vytvoření komplexní digitální dohody. V tomto scénáři je to škoda, protože banky by pravděpodobně chtěly vstoupit do 21. století. Z hlediska důvěryhodnosti ve skutečnosti neexistuje téměř žádná výhoda při používání blockchainu ve scénářích, kde je nutná „papírová“ dohoda.
Další kategorie souvisí s důvěrou mezi Alicí a velkou institucí. Instituce mají obvykle silnější postavení a v některých scénářích jsou jen nezbytnými prostředníky. Uvažujme o scénáři, kdy chce Alice koupit mobilní telefon od velkého obchodníka. Obchodníkům také obvykle záleží na jejich vlastní pověsti. Někteří menší obchodníci to však nemusí řešit a pak by mohli podvádět a ponechat si 5000 ADA, které Alice poslala, aniž by ji chtěli poslat mobilní telefon. Spory mohou být obtížné ze stejných důvodů, které jsme popsali ve druhém scénáři. Alice by opět byla v lepší pozici, kdyby používala fiat měnu. Když si dvě entity navzájem nedůvěřují, mohou se spolehnout na prostředníka, kterému oba důvěřují. Například Alice mohla prostředníkovi poslat 5000 ADA a Bob zaslat kytaru. Zprostředkovatel by poskytoval opatrovnické služby a zajišťoval, že Bob dostane peníze, pouze pokud Alice dostane kytaru. Pokud Bob pošle kytaru a Alice nepošle 5000 ADA, prostředník po nějaké době pošle 5000 ADA zpět Alici. Zprostředkovatelé obvykle vyžadují za službu nějaký poplatek.
Poslední scénář je pouze klonem předchozích scénářů. Dá se očekávat, že úřady nebudou podvádět, když přijmou kryptoměny jako majetek nebo povolí jejich použití k platbě. Právní systém by snadno vyřešil jakýkoli problém, protože by věděl, jak používat kryptoměny a jak ověřit vše, co je k řešení sporů potřeba.
Jaký je výsledek? Může být pro vás překvapením, že první generace blockchainové technologie dokáže navázat důvěru pouze mezi entitami, které se navzájem znají a navzájem si důvěřují. Viděli jsme to v prvním scénáři s Alicí a Bobem. Ve druhém scénáři jsme jasně viděli, že nebylo snadné navázat důvěru mezi Alicí a Bobem, protože si navzájem nedůvěřovali. Interakce mezi nimi je riskantní. Můžeme to zobecnit a říci, že když si strany navzájem nedůvěřují, pak blockchain sám o sobě není schopen navázat důvěru. Proč? Blockchain je primitivní systém a pravidla se většinou týkají konsensu v síti. Pravidla týkající se transakcí pouze ověřují validitu transakcí. Tato pravidla nemají žádnou představu o kontextu transakce. Síť pouze ověří, že Alice má dostatečný počet mincí “na účtě” pro danou transakci a že digitální podpis je správný. V takovém případě síť transakci pouze zpracuje. To je vše. Síť neví, že Alice odeslala transakci, aby získala kytaru od Boba. Proč to funguje s fiat měnami? Odpověď je jednoduchá. Právní systém je schopen pracovat s kontextem a přinutit Boba, aby poslal kytaru nebo vrátil 5000 ADA zpět Alici. Právní systém je povinen se těmito případy zabývat a řešit je. Je to něco, co blockchain není schopen zvládnout. Pokud bychom to dali do vztahu se sociálním systémem, mohli bychom zobecnit, že blockchain postrádá některé legislativní a exekuční schopnosti. Znamená to, že současný sociální systém je mnohem efektivnější než technologie blockchain, protože je schopen řešit spory mezi stranami.
Tato fakta mají důsledky pro kryptoměny. Můžeme říci, že kryptoměny nejsou z hlediska důvěryhodnosti lepší formou fiat měn. Je méně riskantní používat fiat měny než kryptoměny. Všimněte si, že lidé nemusí důvěřovat transakcím s fiat měnami, protože důvěřují sociálnímu systému. Transakce kryptoměn jsou navíc nevratné. To je v případě sporů ještě horší, protože může být obtížné někoho přinutit, aby mince vrátil. Úřady nemohou zabavit majetek podvodníků nebo teroristů. Někteří členové krypto-komunity to mohou považovat za příjemnou vlastnost, ale pro praktické použití to může být překážka. Překážku můžeme zmírnit vytvořením systému, který by chránil odesílatele před podvody. Když uživatel odešle blockchainovou transakci, musí být zajištěno, že protistrana bude jednat tak, jak to odesílatel očekává. Kromě toho by to mělo fungovat nejen v digitálním světě, ale v ideálním případě také ve fyzickém světě.
Jak vidíte, další vývoj blockchainu je nezbytný, pokud by krypto mělo přejít do hlavního proudu a chceme vytvořit životaschopnou alternativu k současnému sociálnímu systému. Krypto musí být schopné vytvořit důvěru mezi entitami, které si navzájem nedůvěřují. Potřebujeme systém, který bude propracovanější a umožní nám využívat blockchain ve složitějších scénářích. Musíme být schopni alespoň do určité míry nahradit právní systém. Musíme zlepšit legislativní a realizační schopnosti blockchainu.
Přidejte ještě jeden bod. Nemyslíme si, že krypto musí nutně narušit vlády a usilovat o globální revoluci. Někteří členové krypto-komunity nechtějí spoléhat na současný sociální systém. Nemůžeme očekávat, že vlády poskytnou právní systém k řešení sporů s kryptoměnami, pokud proti nim budou bojovat. Vyšší svoboda a nezávislost bude vyžadovat technologická vylepšení blockchain technologie. V tuto chvíli to ještě nemáme. Musíme vybudovat systém, který bude použitelný pro masy, nejen pro menšiny.
Jak můžeme vybudovat decentralizovaný sociální systém
Otázka nyní zní. Můžeme učinit interakce ve scénářích, které jsme popsali výše, důvěryhodnější a spolehlivější? Jsme schopni zlepšit legislativní a realizační schopnosti blockchainu pomocí technologie smart contract. Chytré smlouvy umožňují definovat soubor pravidel, která mohou představovat dohodu mezi stranami. Jakmile je nasazena inteligentní smlouva, kterou lze považovat za podpis papírové smlouvy, síť ji provede. Strany jsou schopny definovat očekávané události, podmínky a akce. Události mohou být spuštěny uživateli (odeslání transakce) nebo poskytnuty Oracle službami v daném čase (např. tržní data). Ve světě programování slouží podmínky pro vyhodnocení událostí. Umožňují smlouvě učinit rozhodnutí a pomáhají instruovat kód, aby provedl nějakou akci na základě výsledku vyhodnocení. Jinými slovy podmínky umožňují zkontrolovat očekávaný výsledek (Alice poslala na danou adresu 5 000 mincí ADA) a spustit některé akce (pokud ano, pak poslat 5 000 ADA Bobovi a kytarový token Alici). Akce může být například odeslání jiné transakce. Inteligentní smlouvy mohou pracovat s nativními mincemi sítě a s dalšími digitálními aktivy (fungible a non-fungible tokeny).
Zvažme následující scénář. Alice chce s Bobem vyměnit 50 000 ADA za 1 BTC. Alice a Bob si nevěří. Aby se zabránilo riziku, Alice a Bob souhlasili s nasazením chytré smlouvy. Digitální dohoda bude definovat podmínky výměny. Alice a Bob musí do 48 hodin poslat aktiva na smluvní depozitní adresy. Jakmile má smlouva obě aktiva od Alice a Boba, provede výměnu a pošle 1 BTC Alici a 50 000 ADA Bobovi. Pokud pouze jeden z nich odešle aktivum včas, pak smlouva vrátí aktivum původnímu vlastníkovi. Na rozdíl od transakčního systému dokázala inteligentní smlouva vytvořit důvěru mezi dvěma stranami a umožnit jim bezpečnou výměnu digitálních aktiv bez rizika. Inteligentní smlouva byla v podstě použita jako jednoduchá decentralizovaná burza.
Fungoval by scénář s kytarou, jak jsme viděli ve druhém scénáři? Ano. Smlouva může Bobovi vydat 5 000 ADA, pouze pokud lze ověřit, že Alice od Boba obdržela kytaru. Smlouva nemůže slepě důvěřovat Alici, protože ta se může pokusit podvádět. Alice může mít kytaru ve svých rukou, ale nemusí být ochotná to potvrdit inteligentní smlouvě. Smlouva by jí vrátila 5 000 ADA. Zjevně by to nefungovalo. Jak to vylepšit? Musíme ekonomicky motivovat Alici, aby se chovala čestně. Zkusme to znovu. Alice pošle 5 000 ADA do chytré smlouvy, aby zaplatila za kytaru. Alice souhlasí s odesláním dalších 2000 ADA, které jí budou vráceny, jakmile potvrdí, že jí byla kytara dodána. Bob vytvoří token, který bude představovat kytaru a odešle ji do chytré smlouvy. Kromě toho Bob pošle Alici určité tajemství, které jí umožní získat kytarový token z chytré smlouvy. Bob zároveň posílá kytaru Alici poštou. Když Alice obdrží kytaru, použije tajemství k získání kytarového tokenu a k odemčení 2000 ADA. Alice to ráda udělá, protože nechce platit 7000 ADA za kytaru. Inteligentní smlouva může Bobovi poslat 5 000 ADA, protože Alice potvrdila dodávku. Ve scénáři najdete několik okrajových případů, ale je možné je vyřešit. Například, jak může smlouva zajistit, že Bob dostane 5000 ADA, i když Alice nechá smlouvu vypršet (nepotvrdí dodávku) nebo pošťák nedodá kytaru a nechá si ji? Chytré smlouvy se dají psát tak, aby byl zapojen i pošťák a aby byl ekonomicky motivován jednat čestně. Také pošťák může komunikovat s chytrou smlouvou. Lidé vědí nejlépe, co se děje s položkami ve fyzickém světě, takže musí být zodpovědní za poskytování pravdy důvěryhodným způsobem. Klíčem je ekonomicky motivovat lidi, aby jednali čestně. Neexistuje lepší řešení, pokud se chceme vyhnout současnému právnímu systému a budovat spolehlivé decentralizované technologie. Pošťák převezme kytaru od Boba a pošle 5 000 ADA do chytré smlouvy. Pošťák bude tedy ekonomicky motivován k dodání kytary, protože pošťák chce získat zpět 5000 ADA. Bob si může být jistý, že dostane 5 000 ADA buď od Alice, nebo od poštovního doručovatele. Nyní jsou všichni aktéři ekonomicky motivovaní jednat čestně. A víte ty co? Alice a Bob se nechtějí obtěžovat sepsáním chytré smlouvy. Prostě využijí decentralizovanou aplikaci oblíbené doručovací služby a použijí ji. Inteligentní smlouva poskytne custody službu, takže poštovní služba se ani nedotkne ADA, které chce Alice poslat Bobovi.
Bylo by možné dosáhnout stejné úrovně spolehlivosti pouze prostřednictvím transakční sítě, jako je Bitcoin? Ne. Bob by mohl prodat kytaru pošťákovi a získat BTC hned při předávání. Pošťák musí doufat, že Alice kytaru koupí. Pokud by se Alice rozhodla nekoupit to od pošťáka a Bob by si nechtěl vzít kytaru zpět, pošťák by právě koupil kytaru. To je smutné, protože pošťák má doma již 5 podobných kytar. Podnikání nefunguje. Pošťák bez současného právního systému nemůže nic dělat. V případě chytrých kontraktů mohl pošťák dát kontraktu vědět, že Alice nechce převzít kytaru a dostal by svých 5000 ADA zpět. Bob by byl bez 5000 ADA, takže by chtěl dostat svou kytaru zpět od pošťáka.
Viděli jsme, jak chytré smlouvy mohou vyřešit problémy ve skutečném fyzickém světě. Samozřejmě není příjemné zamykat extra peníze při každém obchodu, ale pokud se chcete obejít bez právního systému, zůstat v anonymitě a vyhnout se řešení sporů, není moc jiných cest než ekonomicky motivovat lidi k čestnému chování. Spory se v blockchainovém světě řeší složitě, takže je lepší jim preventivně předcházet. Mohli bychom dodat, že v blockchainu bylo mnoho digitálních důkazů, které lze použít k popisu scénáře. Všechny transakce a token kytary. Každý si může ověřit, kdo by měl být vlastníkem kytary. Token na začátku patřil Bobovi. Po převzetí kytary od Boba se pošťák stal vlastníkem tokenu. Pokud se pošťákovi podařilo kytaru doručit, pak token patří Alici. V případě, že některý z účastníků chce použít současný právní systém, lze digitální důkazy snadno použít nebo dokonce předem připravit. Decentralizované služby mohou existovat současně se současným právním systémem. Věříme, že vlády dříve či později připraví a schválí blockchainovou legislativu.
Proč by Alice a Bob měli využívat decentralizované služby místo spoléhání se na fiat a současný právní systém? Možná si všimnete, že chytré smlouvy mohou zabránit nesprávnému chování a motivovat účastníky k čestnému jednání. Místo strachu z právních problémů mohou decentralizované služby problémům předcházet a řešit je rychle a přesně podle dohody všech účastníků na začátku. Pokud by byla použita bitcoinová síť, pak by existovaly pouze transakce bez kontextu. Kontext by byl v hlavách účastníků a možná v nějaké formě digitální komunikace (chat, e-maily atd.). Uložení celého kontextu v blockchainu ve formě provedené chytré smlouvy může být mnohem užitečnější. Technologie inteligentních kontraktů umožňuje vytvoření dohody, která může pokrýt všechny možné události. Je možné definovat, co přesně se stane, když dojde ke každé jednotlivé události. Je tedy možné předcházet sporům místo spoléhání se na právní systém, který se je bude snažit řešit většinou nákladně a pomalu. Může být efektivnější a levnější používat inteligentní smlouvy, než se v některých případech držet současných papírových dohod.
Dosud jsme hovořili o budování důvěry mezi několika účastníky. Přesněji řečeno, mezi dvěma nebo třemi účastníky a chytrou smlouvou v roli prostředníka. Budeme potřebovat několik let, abychom podobné interakce zvládli dobře, ale jakmile to zvládneme, můžeme začít přemýšlet o chytrých kontraktech, které by mohly sloužit větším komunitám a pokrývat složitější scénáře. Chytré smlouvy by mohly převzít část funkcionality z legislativního a exekutivního pilíře a nahradit je. Rozhodně to bude pomalý a opatrný proces, ale je snadné si představit, že se to stane. Společnosti a instituce se řídí pravidly a procesy. Lidé se snaží tyto procesy co nejvíce automatizovat, protože to šetří náklady a předchází chybám. Mnoho takových procesů již je digitalizovaných a automatizovaných. Můžeme použít Cardano a vnést do procesu vrstvu důvěryhodnosti. Důvěryhodná vrstva postavená na inteligentních kontraktech by mohla přinést transparentnost, spolehlivost, žádný možný způsob, jak by šel oklamat systém (v ideálním případě), možnost provést rychlý a snadný audit a schopnost nechat lidi zvenčí kontrolovat a měnit procesy. Lidé zvenčí by mohli mít možnost hlasovat o změnách v procesech. Tento druh změny by byl hodně velký a vyžaduje nejen technologickou připravenost, ale také změnu myšlení lidí.
Budou lidé důvěřovat inteligentním smlouvám? Odpověď je jednoduchá. Proč ne, pokud již jsou ochotni kódu důvěřovat. Důvěra v blockchain technologii je v zásadě o důvěře ve zdrojový kód a decentralizaci. Inteligentní kontrakt je jen zdrojový kód, který je nasazen a celá síť jej provádí. Klienti ověřují platnost transakcí a bloků. Mohou snadno ověřit logiku v inteligentních kontraktech a připojit tak programovatelnou vrstvu k blockchain technologii. Každá inteligentní smlouva se zpracovává nezávisle na sobě, takže selhání jedné smlouvy neovlivní zbytek.
Technologie inteligentních kontraktů je pouze rozšířením paradigmatu, které říká „důvěřujeme kódu“. Rozdíl je v tom, že inteligentní smlouvu může připravit kdokoliv (nejen vývojář klienta) a přizpůsobit ji určitému problému. Inteligentní smlouva může být například zaměřena na některé krátkodobé úkoly pro několik lidí, nebo může být zaměřena na dlouhodobé úkoly v rámci komunity. Jinými slovy, nezávisle na klientském kódu (a nějakém druhu virtuálního stroje) může kdokoli vytvořit inteligentní smlouvu a nasadit ji, kdykoli chce. Pokud o tom přemýšlíte v kontextu transakcí, je technologie smart contractů mnohem užitečnějším nástrojem. Je možné začít uvažovat o budování decentralizovaného sociálního systému. Jsme schopni definovat pravidla a provádět je, abychom mohli alespoň částečně nahradit legislativní a výkonný pilíř. Lidé se budou moci dohodnout na některých pravidlech, a pokud je někdo poruší, může být ekonomicky potrestán. Všechny důkazy budou k dispozici v blockchainu a lidé by mohli dokonce hlasovat o trestu.
V prostoru DeFi jsme viděli spoustu bůgů a selhání, takže jsme mohli udělat falešný závěr, že nemůžeme důvěřovat technologii smart contract. Tyto problémy většinou souvisejí s Ethereem. Selhání na jedné platformě neznamená, že Cardano nemůže vybudovat lepší platformu pro chytré kontrakty. Jak jsme řekli, pokud jsou lidé ochotni důvěřovat kódu, pak je důvěra v inteligentní smlouvu jen jakýmzi přizpůsobitelným rozšířením. Je však nutné nasadit inteligentní smlouvy, které budou dlouhodobě spolehlivě fungovat. Lidé začnou důvěřovat platformám inteligentních kontraktů pouze v případě, že jsou spolehlivé a nebudou je váhat použít. Technologie se musí stát spolehlivým partnerem v každodenním životě lidí.
Závěr
Finanční a sociální systémy jsou spolu neodlučitelně propojeny. Není možné je lehce oddělit. Nemůžeme si myslet, že můžeme pokojně převzít finanční systém od vlád a doufat, že to bude fungovat dobře. Nebude. Finanční svět nemůže fungovat bez sociální vrstvy, takže máme dvě možnosti. Buď můžeme použít starý sociální systém s blockchainovou transakční vrstvou, nebo můžeme vybudovat decentralizovaný finanční a sociální systém a případně sloučit starý s novým. O pregulacích jsme v článku nemluvili. Vlády nám pravděpodobně nedovolí vybudovat nový sociální systém za jejich zády. Proto s nimi musíme spolupracovat, vysvětlit výhody a pokračovat v budování technologie. Revoluci nelze provést překotně a my nutně nemusíme touto cestou jít. Je snazší pracovat na pomalé evoluci. Cardano bude vhodnou blockchainovou platformou pro decentralizovaný vývoj lidstva. Aby bylo jasno, jsme hodně daleko od této vize, ale je na čase o ní přemýšlet a podniknout malé kroky k její realizaci.
Původní článek: