🇨🇿 Je Cardano největší inovací po internetu?

Translations
, , , ,
1

Často se říká, že blockchain je převratná technologie, která je založena na decentralizaci. Možnost vyloučit třetí strany z procesu interakce mezi dvěma účastníky je skutečně revoluční. Pojďme se touto inovací zabývat podrobněji.

TLDR

  • Důvěra je nejdůležitější součástí naší společnosti. I když si to možná neuvědomujeme, jsme na ní životně závislí. Naše důvěra může být zneužita třetími stranami.

  • Blockchain je základní (foundational) technologií, protože pracuje s důvěrou. Její potenciální dopad na společnost lze přirovnat k internetu. Podle definice jsou tyto technologie takové, které mohou umožnit pokrok a aplikace v různých problémových oblastech.

  • Blockchain může pomoci řešit problémy všude tam, kde existuje problém s důvěrou a třetí strana může zneužít svého postavení. Tedy všude tam, kde bude systém fungovat lépe, pokud se do rukou lidí vrátí více moci, ale také odpovědnosti.

  • Mnoho problémů naší společnosti pramení z chamtivosti. Lidé mají silně zakódovaný pud sebezáchovy. Ten je nutí shromažďovat zdroje, které jim umožní přežít. Blockchain nemůže napravit chamtivost. Co však může, je oslabit postavení třetích stran.

  • Cardano je postaveno tak, aby umožnilo vynechat prostředníky na mnoha různých místech. Umožňuje lidem přímou interakci a poskytuje možnost dohodnout se na pravidlech interakce.

  • Finanční a sociální interakce bývá o dodržování dohod a pravidel. Složitost dohod a pravidel se zvyšuje s klesající důvěrou. Inteligentní smlouva je určitým rozšířením možností transakční sítě. Umožňují větší granularitu z hlediska zaměření na konkrétní problém mezi uživateli. Umožní definici pravidel mezi stranami.

  • Blockchain je užitečný tam, kde si lidé navzájem nedůvěřují a nejsou schopni se dohodnout na jediné třetí straně, která by zapisovala data.

  • Pravidla prvních vrstev se týkají vnitřního nastavení ekonomického modelu a zajišťují fungování sítě. Z našeho pohledu se pravidla týkající se měnové politiky a transakčních sítí prvních vrstev jeví jako nedostatečná k tomu, aby způsobila zásadní disrupci společnosti.

  • K zásadní změně společnosti potřebujeme blockchain. Naše důvěra ve třetí strany klesá. Blockchain může zajistit důvěru mezi námi všemi, včetně větších třetích stran.

Vše je o důvěře

Důvěra je pro fungování světa naprosto nezbytná. Každá interakce mezi lidmi vyžaduje důvěru. Interakce postavená pouze na důvěře může někdy selhat, a proto existuje mnoho opravných mechanismů k řešení konfliktů. Důvěra může být zneužita jednou stranou k vlastnímu prospěchu. Je v zájmu naší společnosti udržovat důvěru na vysoké úrovni. Mnoho finančních a sociálních interakcí je dnes chráněno zákonem a na jejich dodržování dohlíží třetí strany. Lidé si navzájem důvěřují, protože důvěřují orgánům, které případný konflikt vyřeší.

Orgány jsou schopny zabránit zneužití důvěry. Tento mechanismus vyžaduje, aby lidé důvěřovali třetím stranám. Je tedy nezbytné, aby si orgány udržely svou důvěryhodnost. Ztráta důvěry v úřady by mohla vést ke ztrátě důvěry mezi lidmi. Bez třetích stran jako poslední instance důvěry by lidé museli začít řešit spory sami. To by mohlo narušit světový řád. Pravděpodobně by vznikly nové zákony a noví strážci důvěry.

Základní důvěra mezi lidmi se příliš nevyvíjí a je stále stejná. Lidé důvěřují rodině a přátelům, protože na základě zkušeností zjistili, že drží slovo. Lidé však musí důvěřovat mnoha dalším lidem, firmám, institucím a vládám. Musíme důvěřovat zaměstnavateli, že nám vyplatí mzdu, musíme důvěřovat internetovému obchodu, že nám pošle zboží, za které jsme zaplatili, musíme důvěřovat bance, že nám nevezme peníze, musíme důvěřovat vládám, že nebudou zbytečně zvyšovat daně, musíme důvěřovat zákonům a soudcům, že ochrání naše práva a majetek. Důvěra je dnes velmi složité téma a existuje mnoho míst, kde může být důvěra narušena nebo nemusí efektivně fungovat.

Problémy s důvěrou třetích stran jsou spojeny se zneužíváním moci mnoha možnými způsoby a nízkou transparentností, a to jak při výkonu služby, tak v případě auditů. Kromě toho mohou problémy souviset s přílišnou složitostí, a tedy neefektivitou. To může mít za následek neschopnost přizpůsobit se novým podmínkám a rychle se měnícímu světu. Čas jsou peníze. Čas se stává velmi drahou komoditou a pro bohaté lidi je čas často cennější než peníze. Pokud je důvěra narušena, náklady a čas se při vzájemné interakci lidí zvyšují, ať už je cíl interakce jakýkoli. Naopak při existenci důvěry se čas a náklady snižují. Proto je důležité, aby úroveň důvěry byla co nejvyšší.

Technologie blockchain přináší inovace na úrovni důvěry. Proto ji označujeme za základní (foundational) technologii a její potenciální dopad na společnost přirovnáváme k internetu. Tyto druhy technologie jsou z definice takové, které mohou umožnit pokrok a aplikace v různých problémových oblastech. To se podařilo internetu, který se v nějaké podobě projevil snad ve všech lidských odvětvích. Nyní se totéž očekává od technologie blockchain. Respektive od veřejných decentralizovaných blockchainových sítí, ne tolik od soukromých podnikových řešení.

Decentralizované blockchainové sítě mohou vykonávat podobné služby jako třetí strany. To, co je skutečně inovativní, je schopnost zlepšit jejich fungování a udržet vysokou úroveň důvěry. Decentralizace umožňuje autonomní provádění pravidel. Procesy mohou být v případě potřeby zcela transparentní, audit může být snadný a stoprocentně spolehlivý. Efektivitu procesů lze zvýšit. Systémy mohou být zcela spravedlivé pro všechny stejně a nikdo nebude moci skrytě zneužívat svého postavení k vlastnímu prospěchu. Podívejme se na konkrétní příklady, abychom pochopili, jak důležitá je důvěra v každodenním životě lidí.

Finanční a sociální interakce bývá o dodržování dohod a pravidel. Složitost dohod a pravidel roste s tím, jak klesá důvěra. Pokud chcete od dobrého přítele malou půjčku, jednoduše se dohodnete bez třetí strany a bez smlouvy. Spoléháte na to, že přítel nebude riskovat přátelství pro malý zisk. Důvěra má vysokou hodnotu. Důvěra se buduje dlouho, ale lze ji rychle ztratit. Obnovení důvěry trvá dlouho a někdy se obnovení nemusí zcela podařit.

V reálném světě však potřebujeme komunikovat s někým, koho vidíme poprvé v životě. Proto vzájemná důvěra nebude vysoká. Porušení důvěry může být pro jednu stranu lákavé. Zejména pokud se strany příliš neznají a v sázce není žádná citová angažovanost. Interakce může být pro jednu stranu životně důležitá a jakékoli narušení důvěry by mohlo mít neblahé následky. Je proto nezbytné brát v úvahu možné narušení důvěry. Půjčka na koupi domu, založení vlastního podniku nebo na vzdělání dětí je případem, kdy potřebujeme důvěřovat někomu, kdo nám může půjčit peníze za rozumný úrok. Vzájemná dohoda má písemnou formu a mnoho pravidel. Uzavření takové půjčky trvá dlouho a není zadarmo. Na smlouvu se musí podívat zkušení právníci, a pokud dojde ke sporu, mají obě strany důvěru ve své právníky a právní systém v dané jurisdikci.

Všimli jste si něčeho? Být schopen důvěřovat někomu, koho dobře neznáte, je možné jen díky důvěře v úřady nebo jiné třetí strany. Zákony určují, jak má vypadat smlouva mezi občany, jak vysoký úrok je spravedlivý u půjčky, jak dlouhá má být pracovní doba nebo jak vrátit nekvalitní zboží zakoupené v internetovém obchodě. Pokud důvěra mezi dvěma stranami není vysoká, musí ji oběma stranám zajistit někdo nebo něco jiného. Každá z komunikujících stran zná veřejná explicitní nebo implicitní pravidla a také ví, jak bude případný konflikt řešen. Důvěra funguje, protože není společensky ani ekonomicky výhodné pravidla porušovat.

Vzájemná důvěra je v podstatě o dohodnutých nebo obecně přijímaných pravidlech a jejich dodržování. Lidé mají důvěru v centralizované třetí strany, které vytvářejí pravidla, dohlížejí na ně a prosazují je. Revoluce, kterou přináší blockchain, se týká možnosti decentralizovat tuto pro lidi naprosto zásadní činnost. Ve své základní podstatě je decentralizace o definování pravidel, která jsou neporušitelná, transparentní a stejná pro všechny. Decentralizace může zabránit zneužívání důvěry na konkrétních místech. Je zřejmé, že lidé, kteří dnes zneužívají důvěru, se budou bránit rozvoji a přijetí této technologie. Pravidla, kterými se dnes řídí naše společnost, jsou složitá, máme jich příliš mnoho a celý proces jejich vytváření a změn vyžaduje obrovský byrokratický aparát. Blockchain může nabídnout návrat ke zjednodušení, což paradoxně může být také poměrně složitý proces.

Lidé si obecně váží důvěry, kterou si získali, a mají z ní společenský i finanční prospěch. Nahrazení centralizovaných subjektů decentralizovanými sítěmi jistě nebude snadný úkol a mnoho lidí se mu bude přirozeně bránit. Tento strach je do jisté míry zbytečný a marný. Technologie sice umožní nahradit konkrétní pracovní místa, ale zároveň vznikají nová pracovní místa. Je třeba hledat výhody, které decentralizace nabízí, a přemýšlet o vhodném využití. Ztráta důvěry ve třetí strany by mohla mít mnohem horší sociální důsledky než přijetí blockchainu.

Co může blockchain skutečně změnit?

Řekli jsme, že blockchain může narušit mnoho odvětví. Kdo by si například pomyslel, že Cardano najde své první uplatnění ve vzdělávacím sektoru v Etiopii? Sektor vzdělávání má na první pohled k financím daleko. Opak je však pravdou. V zemi, kde je vysoká korupce a důvěra mezi vládou a občany může být velmi nízká, je výhodné využít technologie ke zvýšení důvěry. Existují případy, kdy z pozice vlády nemá smysl vkládat příliš velkou důvěru do centralizovaných místních subjektů. Výhodnější je důvěřovat více nezávislým subjektům, které jsou přímo zapojeny do procesu. K vytvoření celkového obrazu o situaci lze využít údaje z více zdrojů. Státní finanční podpora pak může být přesněji alokována tam, kde je skutečně potřeba.

Je dobré položit si velmi zásadní otázku. Jaký je rozdíl mezi databází a blockchainem? Na tuto otázku odpovíme z hlediska důvěryhodnosti. V případě databáze se jedná o uspořádání, kdy všichni účastníci důvěřují jedné centralizované entitě. Případně více centralizovaným entitám. Jedna entita nemůže být zodpovědná za všechna odvětví podnikání, např. školství, zdravotnictví, ekologii, dopravu atd. Proto existuje více centralizovaných subjektů. Všechna data jsou uložena v databázích. Uživatelé je ve skutečnosti nevlastní a nemají nad nimi kontrolu. Kontrolu nad daty mají správci databází. V tomto uspořádání existuje prvek decentralizace, protože centralizované subjekty jsou na sobě nezávislé. Pokud dojde k narušení důvěry například v sektoru zdravotnictví, nebude to mít vliv na sektor dopravy. Každé jednotlivé centralizované centrum moci představuje potenciální riziko narušení důvěry. Správce centralizovaného serveru si může s daty dělat, co chce, aniž by musel komunikovat s uživateli.

Decentralizovaný systém, jako je Cardano, nemá žádné významné centrum moci. Všichni účastníci mají rovné postavení. Neexistuje například žádný rozdíl mezi státním úředníkem a občanem. Důležité je, že o změně dat rozhodují jednotliví účastníci. Finanční transakce je tedy odeslána pouze tehdy, pokud to vlastník prostředků potvrdí pomocí kryptografie. Státní úředník nemůže podvodně odeslat transakci místo vlastníka nebo jí zabránit. Záznam o transakci se nikdy neztratí a nelze jej změnit. Síť se používá jako transportní mechanismus. Blockchain je záznamem všech transakcí. V případě použití druhé vrstvy obsahuje blockchain konečné zůstatky všech účtů. To je zásadní rozdíl oproti běžné databázi. Jednotliví uživatelé jsou vlastníky mincí nebo svých dat a pouze oni rozhodují o změně. V mnoha případech mohou mít data pouze účastníci a blockchain se používá pouze jako nezbytná základní infrastruktura pro kryptografii.

Lze říci, že při použití blockchainu jsou si všichni účastníci rovni. Moc se vrací do rukou účastníků. Pokud bude mít systém pomyslné centrum moci, například radnici, budou všechny interakce transparentní (ne nutně veřejné, ale lépe kontrolovatelné) a zneužití moci bude podstatně obtížnější. Pokud například občan zaplatí povinnou daň, úředník nemůže tuto skutečnost zatajit ve snaze peníze ukrást. Stejně tak občan nemůže tvrdit, že daň zaplatil a úředníci ji špatně zaevidovali.

Někteří lidé se někdy domnívají, že inovativní technologie blockchain vyžaduje nahrazení některých prvků na společenské nebo finanční úrovni. Například, že by Bitcoin měl nahradit monetární banky, které jsou nezbytnou součástí všech suverénních států. Nemyslíme si, že je nezbytně nutné něco za každou cenu nahradit. Někdy stačí zlepšení na technologické úrovni nebo alternativní volba. Dnešní svět je příliš složitý na to, aby bylo možné jednoduše nahradit jednu část komplexního systému a všechny ostatní zachovat. Pokud máme problém na úrovni důvěry, jedná se o širší problém, který zahrnuje více částí systému. Řešením nemusí být kompletní náhrada, ale rozumná a cílená zlepšení na konkrétních místech.

Postupné zlepšování je mnohem bezpečnější formou přijetí technologie blockchain než náhlá disrupce. To můžeme pozorovat na příkladu Etiopie. Cardano řeší specifický problém, který by nebylo snadné vyřešit prostřednictvím databáze. Proč je lepší využít blockchain? Protože systém pracuje s digitální identitou studentů a učitelů. Docházku, výsledky zkoušek a další věci zadávají do systému všichni účastníci individuálně pod svou vlastní identitou. Jako úložiště dat by se jistě dala použít běžná databáze, ale zde se řeší jiný problém. Řešíme problém důvěryhodnosti vkládání dat do systému. Nechceme, aby centralizované subjekty manipulovaly s daty ve svůj prospěch. Je třeba si uvědomit, že systém nezabrání učitelům, aby svým žákům dávali lepší známky ve snaze zlepšit jejich prospěch. Za zadávání údajů jsou však zodpovědní učitelé a třetí strana nemá šanci data jakkoli ovlivnit. Blockchain tak vrací lidem do rukou nejen moc, ale také přímou odpovědnost za jejich činy. Pokud studenti neuspějí u přijímací zkoušky na vysokou školu, bude možné poukázat na nesoulad se známkami z předchozích škol. Z pohledu vlády jde o to, aby měla k dispozici věrohodné a nezkreslené údaje od všech jednotlivých účastníků.

Kde tedy může blockchain pomoci vyřešit problémy? Odpověď je překvapivě jednoduchá. Všude tam, kde je problém s důvěrou a kde třetí strana může zneužít svého postavení. Tedy všude tam, kde bude systém fungovat lépe, pokud se do rukou lidí vrátí více pravomocí, ale také odpovědnosti. Jistě si sami dokážete vybavit mnoho příkladů z vlastního prostředí. Každá země na světě se potýká s jinými problémy. Na Západě obecně panuje větší důvěra mezi lidmi a důvěra v autority, protože je zde vyšší úspěšnost při odhalování trestné činnosti a vymáhání práva. Je zde také vyšší úroveň komunikace mezi lidmi a institucemi. V rozvojových zemích to může být podstatně horší. Důvodem může být i to, že zde téměř neexistuje digitální infrastruktura. Některé země přeskočí centralizovaná řešení, která máme na Západě, a vše může být postaveno přímo na blockchainu. Důvěra tedy bude od samého počátku na technologické úrovni budována velmi odlišně.

Technologie blockchain může změnit úplně všechno, pokud lidé budou chtít. Blockchain může dát lidem větší svobodu a suverenitu. Může zabránit zneužívání moci na mnoha místech a zprůhlednit naši společnost. V lidské společnosti budou vždy existovat centra moci. Budou zde politické strany, vlády, centrální a komerční banky, nadnárodní společnosti a instituce, místní společnosti a podniky atd. Decentralizovaná technologie nemá šanci narušit společenský řád, který existuje v podstatě od počátku naší moderní civilizace. Cílem technologie blockchain není narušit vše kolem nás, ale zásadně to zlepšit. Dopad konkrétních změn na společnost je těžké odhadnout. Jisté je toto. Pokud začneme měnit věci na úrovni důvěry, budeme muset jako společnost nově definovat svůj přístup k věcem, jako je identita, peníze, vlastnictví, soukromí, rozhodovací pravomoci atd.

Naším největším problémem je chamtivost

Vždy je dobré umět pojmenovat konkrétní problémy a pak hledat jejich přijatelné řešení. Lidé jsou velmi dobří v hledání a pojmenovávání problémů. Jejich řešení se však často zaseknou, což je problém sám o sobě. Existují problémy, o kterých většina společnosti ví, přesto neexistuje společná vůle ke změně. Mnoho problémů naší společnosti pramení z chamtivosti.

Lidé mají silně zakódovaný pud sebezáchovy. Ten je nutí shromažďovat zdroje, které jim umožní přežít. Často na úkor ostatních. V moderní společnosti lidé hledají rovnováhu mezi vlastním bohatstvím a bohatstvím ostatních. U lidí se silným finančním nebo společenským postavením často pozorujeme velkou míru chamtivosti. Mocenské postavení jde ruku v ruce s centralizací moci. Téměř všichni lidé na planetě jsou orientováni na zisk. Někteří méně, jiní o poznání více. Problém bývá zejména u těch subjektů, které jsou mocné a mohou svého postavení zneužívat. Chamtivost na této úrovni vede k hromadění velkého bohatství. Hromadění bohatství není samo o sobě problémem, pokud se tak neděje na úkor ostatních.

Může decentralizace napravit chamtivost? Nemůže. Technologie má omezené možnosti, jak zabránit jednotlivcům v hromadění bohatství a ovlivňování jejich okolí prostřednictvím jejich nadvlády. Co decentralizace může udělat, je nabídnout možnost komunikace Peer-to-Peer v sociální nebo finanční interakci. Pokud z procesů interakce vynecháme zbytečné prostředníky, oslabíme jejich schopnost zneužívat svého postavení. Zprostředkovatelé neúměrně profitují z poplatků nebo zneužití údajů o nás.

Cardano je postaveno právě proto, aby bylo možné vynechat zprostředkovatele. Umožnit lidem přímou interakci a osvobodit je od závislosti na zprostředkovatelích jim dává do rukou velkou moc. Chamtivost nelze napravit, ale její možnosti lze otupit.

Od počátku bylo cílem kryptoměn, aby se mohly zcela obejít bez bank. Banky bohatnou na našich poplatcích a mohou zneužívat naše osobní údaje ke zvyšování zisků. Pokud by existovala globálně dostupná síť, která by byla rychlejší, spolehlivější a měla nižší poplatky, bylo by pro lidi výhodné ji využívat. Nejenže sami ušetří, ale také oslabí dominantní postavení banky, která si může účtovat přemrštěné poplatky za přeshraniční transakce, vedení účtu, poskytování kreditních karet, půjček atd.

Pokud lidé přejdou na jiné technologie, banka, která chce přežít, bude muset zásadně změnit svůj obchodní model. Úvěry, pojištění, investice a spoření jsou oblasti, o které se běžní lidé příliš nezajímají a rádi si nechají poradit nebo zaplatí za služby. Banky mohou v nějaké podobě existovat i nadále, ale nemusí držet naše peníze a nakonec ani naše data. Pokud nám banka půjčuje, ať je půjčka poskytována na blockchainu s předvídatelnými poplatky a nemožností měnit smlouvu během jejího trvání. Ať vzniknou decentralizované alternativy k tradičním bankám, které budou konkurovat cenou, spolehlivostí, nebo dokonce anonymitou a globální dostupností.

Zneužití dominance můžeme vidět téměř všude kolem nás. Technologie má potenciál zcela narušit zavedené pořádky, a nemusí to být jen blockchain. V historii vidíme mnoho příkladů, kdy technologie potrestala přílišnou chamtivost. Například BitTorrent začal kolem roku 2001 narušovat hudební průmysl. Několik velkých hudebních vydavatelství mělo smlouvy s téměř všemi slavnými umělci. Tito producenti zbohatli na prodeji předražených CD a měli z toho obrovské zisky. Odměňován byl prostředník, nikoliv umělci. To vše na úkor koncových uživatelů. BitTorrent umožnil bezplatné sdílení hudby mezi uživateli a další technologie usnadnily její přehrávání na osobních počítačích. Při tomto sdílení hudby docházelo k porušování autorských práv a bylo podáno mnoho žalob. Mnoho služeb postavených na sdílení dat muselo ukončit činnost. Něco se však změnilo. Lidé již nebyli ochotni sponzorovat majetky velkých vydavatelství a giganti nakonec padli. Dnes se hudba streamuje. Lidé mohou konzumovat tolik hudby, kolik chtějí, a jsou ochotni za ni rozumně zaplatit.

V případě hudebního průmyslu to dopadlo dobře. Je možné podobným způsobem změnit svět financí? Ten je mnohem více chráněn národními vládami a nadnárodními zájmy. Svět financí přijímá inovace velmi pomalu. Vše se tak nějak zastavilo u kreditních karet a internetového bankovnictví. Dalo by se dokonce říci, že velcí IT giganti jsou ochotnější inovovat než samotné banky. Finanční svět čeká v příštím desetiletí velká revoluce. Důvodů je hned několik. Ztráta důvěry v tradiční služby, neochota budovat finanční infrastrukturu v rozvojových zemích, lepší stávající řešení nabízející lepší podmínky a naděje na komplexnější změnu společnosti. Věříme, že lidé přijmou možnost využívat alternativní finanční protokoly a že se nebudou bát potenciálních změn, které nevyhnutelně ovlivní i vlády.

Blockchain, ne Bitcoin

Stále se hodně diskutuje o tom, zda všechny problémy vyřeší Bitcoin a jeho další vrstvy, nebo zda si své místo najdou i jiné sítě, jako je Cardano. Pokud jsou blockchain a decentralizované sítě skutečně převratnými vynálezy s potenciálem převrátit svět naruby, je naivní si myslet, že se tato technologie nebude dále vyvíjet. Banky budou vždy disponovat velkým kapitálem, takže značná část populace si do nich bude chodit pro půjčky. To se nezmění ani v případě, že dojde ke globální bitcoinizaci. Banka nám může půjčit bitcoin místo fiat měny a stále si bude účtovat nepřiměřené poplatky, měnit podmínky smlouvy nebo zneužívat naše osobní údaje. Banky by nadále ignorovaly potřeby rozvojových zemí a zneužívaly svého dominantního postavení. Z pohledu lidí by se nic nezměnilo. Proč? Protože problém důvěry nebyl vyřešen.

Zapomeňte na bitcoinizaci, k ní stejně za našich životů nedojde kvůli vysoké volatilitě. Uvažujme trochu realističtěji. To, co dává největší smysl, je Peer-to-Peer komunikace. Decentralizaci je třeba vnímat jako stroj na vytváření důvěry. Cardano je síť, která umožňuje účastníkům navázat důvěryhodnou komunikaci mezi sebou bez prostředníka. Uživatelé vlastní všechny zdroje a disponují jimi. Svým způsobem je to pouze síť která decentralizovaným způsobem přenáší a záznamenává informace.

Úspěch technologie blockchain bude tím větší, čím vyšší bude schopnost vynechat z komunikace třetí strany. Existuje konkurence na úrovni ceny, rychlosti nebo spolehlivosti služby, ale to, co přináší skutečný rozvrat, je zlepšení na úrovni důvěry. Důvěra má dvě úrovně. Zaprvé existuje důvěra v samotný protokol, například že bude existovat pouze 45 miliard mincí ADA a nikdy více. Uživatelé důvěřují týmu, který protokol upravuje. Dále důvěřují všem lidem, kteří provozují plné uzly, zejména provozovatelům poolů. Patří sem také důvěra v síť, která zpracovává podepsané transakce. Všechny transakce musí být zahrnuty do nových bloků a hodnoty přeneseny podle očekávání podepisujících.

Důležitější je však zajištění důvěry mezi samotnými účastníky. Pokud si Alice a Bob chtějí navzájem poslat nějaké tokeny, nesmí dojít k podvodu. Pokud se Alice a Bob navzájem neznají, nebudou si ani důvěřovat. Tím spíše, pokud se transakce týká většího množství peněz. V tradičním světě se podvody řeší pomocí právního systému. Ten však často funguje pouze na místní úrovni. Pokud by Alice byla z Číny a Bob z Ruska, případný spor by se kvůli jazykové bariéře a nákladům na vyšetřování nemusel nikdy vyřešit.

Uveďme si příklad. Alice je z Číny a prodává akcie společnosti Tencent. Bob je investor z Ruska, který chce koupit akcie za 10 000 mincí ADA. Dvojice se dohodne na výměně tokenů prostřednictvím chatu. Nyní nastává problém. Kdo má tokeny poslat jako první? Měla by Alice nejprve poslat akcie, nebo Bob mince ADA?

Blockchain bude úspěšný pouze tehdy, pokud dokáže vytvořit důvěru mezi účastníky při tomto druhu interakcí. Pokud chceme utratit peníze, chceme mít vždy jistotu, že zakoupené zboží nebo službu dostaneme. Jak jsme vysvětlili výše, jedním z řešení je, že nás chrání třetí strana v podobě státní autority. Pokud se Rusko a Čína dohodnou na řešení konfliktů, které vzniknou na blockchainových technologiích, a praxe ukáže, že se tak skutečně děje, může jeden z dvojice, Alice nebo Bob, poslat tokeny jako první. Pokud Alice pošle akcie jako první a Bob nezaplatí, Alice se obrátí na čínské úřady s žádostí o pomoc.

Vyřešení tohoto sporu může trvat velmi dlouho. Navíc postoj států k technologii blockchain může být vlažný. Úřady nemusí být ochotné tyto spory řešit. Cardano je globální síť a chce být schopna důvěryhodně propojovat lidi po celém světě. Existuje nějaké jiné řešení, které se obejde bez třetích stran?

Naštěstí existuje. Jsou to chytré smlouvy. Chytrá smlouva je jakési rozšíření možností transakční sítě. Umožňují větší granularitu z hlediska zaměření na konkrétní problém mezi uživateli. Můžete napsat smlouvu, která slouží jako dočasná služba úschovy. Chytrý kontrakt může být dočasným úložištěm tokenů a vymění tokeny pouze v případě, že Alice a Bob pošlou očekávané množství tokenů. To chrání Alici i Boba před podvody. Pokud tokeny pošle pouze jedna strana, inteligentní kontrakt je po definované době vrátí odesílateli. Nedojde k výměně, ale ani k podvodu. Dalo by se říci, že chytrá smlouva dokázala sehrát roli zprostředkovatele, kterého bychom v praxi jen těžko hledali. Navíc by tento zprostředkovatel mohl být ve srovnání s inteligentním kontraktem relativně drahý a neefektivní.

U Bitcoinu by k podobné transakci nikdy nedošlo. Zamysleme se proč. K implementaci byly zapotřebí tokenizované akcie. Tyto akcie musí existovat v blockchainu a musí být ověřitelné že jsou pravé. K tomu je třeba ověřit identitu emitenta těchto akcií. Dále musí být napsána inteligentní smlouva, která tokeny vymění. Cardano je vytvořeno přesně pro tento druh finanční interakce. Cardano umožňuje tokenizaci, práci s decentralizovanou identitou a psaní chytrých smluv.

Pokud si mají dvě strany navzájem půjčit nějaké finanční prostředky, potřebují velmi podobné vlastnosti. Potřebují stabilní finanční prostředí, ideálně prostřednictvím stabilních mincí. Dále použít identitu dlužníka a věřitele, dát něco do zástavy a napsat chytrou smlouvu. Kromě toho by poplatky za nasazení kontraktu a následné transakce měly být levné a předvídatelné. Nemá smysl půjčovat si 1000 dolarů, platit 50 dolarů na úrocích a k tomu platit třeba 60 dolarů na transakčních poplatcích.

O úspěchu Cardana nepochybujeme, protože umožní realizovat mnohem rozmanitější věci na úrovni důvěry než Bitcoin. Bitcoinové transakce fungují pouze mezi uživateli, kteří se znají a důvěřují si. Případné spory musí řešit právní systém a státní orgány. Pokud je k řešení sporů třeba zapojit nějaký orgán, nemá smysl snažit se ho rozvrátit. Jak jsme ukázali na příkladu směn kryptoměn za akcie, Cardano umožní důvěryhodné provádění směn tokenů takovým způsobem, že třetí strana teoreticky nebude nikdy potřeba. Přesto si nemyslíme, že tato a další možnosti způsobí zánik státních orgánů. Má smysl uvažovat o využití blockchainových technologií, aby bylo zajištěno méně sporů a větší důvěra mezi účastníky.

Propojení digitálních technologií a společnosti

Důvodů, proč se blockchain v současné době neujal více, než by si komunita přála, bychom našli více. Patří mezi ně nejistota ohledně regulace, nízká technologická připravenost pro masové přijetí, nízká interoperabilita se stávajícími systémy, nízká důvěra v nové technologie. Přijetí bude trvat dlouho, ale v tuto chvíli si můžeme být téměř jisti, že k němu dojde.

Pro některé z výše uvedených způsobů použití jsou regulace nezbytné. Zejména pro sektor DeFi. Tokenizace akcií je v současné době na Cardano snadno proveditelná, ale brání tomu zejména regulatorní nejistota. Totéž platí i pro možnost uzavírat smlouvy na blockchainu. Účastníci by rádi věděli, zda jim zákon v případě problémů pomůže a co konkrétně je možné. Nejistota brání širšímu přijetí, protože lidé, ale zejména velké společnosti, nebudou riskovat zbytečné problémy nebo dokonce podezření z porušení zákona.

Jakmile budou předpisy jasnější, bude možné začít propojovat decentralizované sítě se současnými řešeními. Vydat decentralizovanou identitu v blockchainu je snadné, ale stále to vyžaduje spolupráci se současnými orgány, které mohou legálně ověřit identitu. V rozvojových zemích to není problém, protože lidé ve zmíněné Etiopii žádnou identitu nemají. V rámci rozvinutých zemí to lze z pohledu úřadů považovat za práci navíc. Přestože přijetí, resp. podpora vznikající technologie, dává z pohledu lidí smysl, úřady mohou mít zcela opačný názor. Zkuste si představit výhody, kdyby celý svět pracoval s jedním standardem pro identifikaci lidí. Občané Číny by měli podobnou identitu jako občané Ruska nebo USA. Každý by věděl, jak takovou identitu ověřit a jak s ní pracovat.

Lidé hledají způsoby, jak propojit decentralizované sítě s fyzickým nebo tradičním centralizovaným světem. Sektor NFT je v podstatě jen jedním z dalších takových pokusů vedle DeFI a ICO. NFT lze vnímat jako snahu o propojení umění se světem decentralizace, která umožňuje nezpochybnitelné vlastnictví digitálních tokenů, sdílené vlastnictví, snadný prodej nebo zavádění nových obchodních modelů. Ve své podstatě jde opět o změnu zacházení s důvěrou nebo o přístup k Peer-to-Peer transakcím. Pokud by fyzické umění bylo tokenizováno a autorská práva garantována zákonem, získalo by jeho využití zcela nový rozměr. Nezapomínejme, že obrázky, hudba, filmy, časopisy, hry, reklama, dokonce i obrázky se dnes konzumují převážně digitálně. V tomto světle nabízí NFT obrovský potenciál, který čeká na své naplnění. Přijetí však musí přijít od známých umělců a i zde mohou významně pomoci regulace.

Z našeho pohledu je třeba více integrovat, a tedy i přijímat decentralizované systémy. Pokud bychom chtěli platit kryptoměnami a státy by to považovaly za nelegální činnost nebo by nebyly ochotny řešit potenciální podvody s kryptoměnami, k masovému přijetí by nikdy nedošlo. Používání by se omezilo jen na několik málo scénářů. Čistě decentralizované platby kryptoměnami by fungovaly pouze ve scénáři face-to-face. Anonymní nebo poloanonymní platby přes internet by byly rizikovější. Pro širokou veřejnost by mohlo být obtížné vybudovat si důvěru v decentralizované systémy, pokud by je úřady považovaly za nebezpečné nebo nezákonné. Jakmile budou definována přesná pravidla a zákony, decentralizace bude mít otevřené dveře pro masové přijetí.

Je blockchain skutečně potřebný?

Pokud si účastníci navzájem důvěřují, potřebují blockchain? Nepotřebují, protože nezáleží na tom, kdo data do databáze zapisuje. Co když je účastníků více a navzájem si nedůvěřují? Existuje možnost, že se všichni dohodnou na jedné třetí straně, které budou důvěřovat. Tato třetí strana opět potřebuje pouze databázi. Blockchain se nejlépe hodí do prostředí, kde je mnoho účastníků, kteří si navzájem nedůvěřují. Proto je nutné dosáhnout většinového konsenzu nad každým zápisem dat. Účastníci se musí navzájem hlídat. Definice decentralizace říká, že všichni účastníci jsou si navzájem rovni. I když tomu tak v praxi není, existuje snaha se této definici přiblížit. Do decentralizovaného systému mohou účastníci vstupovat kdykoli a je zajištěno, že nikdo nemá výhody plynoucí z dominance. Respektive neměla by nastat situace, kdy má jedna entita dominantní postavení. Pravidla musí stále platit pro všechny stejně.

Podívejme se, jak fungují dnešní systémy. Rozhodnutí o konkrétní technologii a nastavení systému mohou přijímat pouze ti účastníci, kteří jsou přítomni na začátku, nebo ti, kteří systém vlastní. Ti, kteří přijdou později, musí akceptovat počáteční stav. To platí pro fungování vlád i velkých společností. Vládní aparát je na začátku nějak nastaven a pak se jen pomalu a neobratně mění. Zásadní věci se mění obtížně. Tak to často fungovalo po celá staletí. Velké firmy mají ještě snazší pozici, protože systém budují tak, aby generoval zisk. Všechny ostatní zájmy mohou jít stranou. Jakmile má velká společnost dostatečně velký síťový efekt, může svého postavení zneužívat téměř donekonečna. Mnoho lidí se rodí do světa, v němž je o základním fungování rozhodnuto dávno a bez nich. Je těžké něco změnit, protože systém je chráněn velkou setrvačností.

Systém založený na centralizaci se zásadně liší od systému, který ctí principy decentralizace. Rozdíl je nejvíce patrný v definici pravidel, možnosti jejich změny a přerozdělování zdrojů. V centralizovaném státním systému lze pravidla ohýbat a obcházet. I když je systém demokratický, na dodržování pravidel se nelze stoprocentně spolehnout. Jak jsme již uvedli, společnostem stačí dodržovat zákony a nemusí se chovat demokraticky. V centralizovaných systémech vždy existují subjekty, které ze svého postavení nadměrně těží. Ve státním systému existují kontrolní orgány, které se tomu snaží zabránit. Ve firmách nic takového nehledejte.

Decentralizované systémy mají základní pravidla pevně zakotvena ve zdrojovém kódu a účastníci mohou jejich dodržování kontrolovat. Tato pravidla nelze obejít ani zneužít. Lze je pouze přijmout a používat. To se může týkat i přerozdělování zdrojů. Na základní vrstvě protokolu Cardano hovoříme o nativních mincích ADA, které umožňují vlastnit systém. Aby systém přežil, musí protokol vybírat poplatky, které pak přerozděluje. Vybrané poplatky a nové mince z peněžní expanze budou rozdány všem současným stakeholderům. Pravidla pro přerozdělování jsou pevně stanovena protokolem a platí stejně pro všechny nové účastníky. Dominance může vzniknout pouze nadměrným vlastnictvím mincí ADA. To však nic nemění na tom, že většinový držitel mincí ADA může zákony protokolu ohýbat, aniž by si toho ostatní účastníci všimli. Transparentnost a spravedlnost budou stále zachovány.

Pravidla protokolu Cardano a distribuce moci prostřednictvím mincí ADA se týkají vnitřního nastavení ekonomického modelu a zajišťují fungování sítě. Stejně tak to dělají všechny ostatní sítě, jako je Bitcoin, Ethereum atd. Nejdůležitější pravidlo se vždy týká měnové politiky. Další pravidla se týkají přenosové sítě, tedy vytváření bloků a ověřování transakcí. Položme si nyní zcela klíčové otázky. Mohou tato jednoduchá pravidla protokolu první vrstvy změnit fungování naší společnosti? Může si koncept decentralizace prorazit cestu do centralizovaných struktur států a společností? Je Cardano skutečně největší inovací po internetu?

Vezměme to popořadě. Z našeho pohledu se pravidla týkající měnové politiky a transakčních sítí prvních vrstev zdají být nedostatečná na to, aby způsobila zásadní disrupci společnosti. Alternativní transakční sítě s vlastními mincemi nemají šanci stát se zúčtovací jednotkou nebo masovým prostředkem směny. I když tuto možnost připustíme, stále to neřeší naše problémy s důvěrou v centralizované subjekty.

V naší společnosti budou vždy existovat subjekty, které budou sloužit více lidem. Nezáleží na tom, zda mluvíme o existujících službách nebo nově vytvořených alternativách. V naší společnosti budou vždy existovat některé subjekty veřejné služby a úspěšné globální společnosti. Kdybychom přestali platit daně, stejně bychom museli najít způsob, jak financovat údržbu a výstavbu silnic v oblasti kde žijeme. Lidé budou vždy nuceni důvěřovat třetím stranám, které osobně neznají a kterým nemusí plně důvěřovat.

Pamatujete si, že blockchain nejlépe zapadá do prostředí, kde si lidé navzájem nedůvěřují? Lze jej použít i tam, kde více lidí potřebuje důvěřovat jednomu subjektu. Třetí strany mohou mít dominantní postavení, pokud jde o rozhodovací pravomoci týkající se jim svěřených finančních prostředků. Co se může změnit, je vyšší transparentnost, a tím i vyšší šance, že rozhodovací pravomoc nebude zneužita.

Pokud bychom se omezili na transakční síť, třetí strana by v podstatě jen zveřejnila svou adresu, kam by lidé posílali finanční prostředky. Jakmile by třetí strana měla prostředky, mohla by si s nimi dělat, co by chtěla. V zemích s vysokou mírou korupce a neschopností trestat podvodníky by to fungovalo podobně jako dnes. Změna by byla zanedbatelná. Důvěra může být zneužita. Vzpomínáte, jak si Alice a Bob chtěli vyměnit akcie a mince ADA? Chytré kontrakty nám umožní vytvořit nové alternativní obchodní modely. Pravomoci nakládat s vybranými prostředky lze omezit a dokonce lze zajistit, že se prostředky vrátí lidem, pokud nebudou splněny určité podmínky. Výstavba nové dálnice může být koncipována jako půjčka. Stavebník si půjčí od lidí a slíbí, že peníze splatí, jakmile bude silnice v provozu. Bude se vybírat mýtné, které se použije na splacení dluhu. Lidé se mohou rozhodnout, že budou výstavbu dálnice sponzorovat výměnou za to, že dostanou doživotní možnost ji bezplatně využívat. Dostanou žeton spojený s jejich identitou, který jim umožní dálnici používat. Smlouva mezi stavitelem a lidmi může být složitá, ale inteligentní smlouvy umožňují ošetřit všechny možné scénáře.

Přijetí decentralizovaných technologií bude vyžadovat změnu myšlení a nalezení nových způsobů fungování společnosti. Může vést k novému definování společenské smlouvy mezi námi a vládami. Technologie nám dávají možnosti, pro které je užitečné hledat uplatnění. Vývoj technologií se nikdy nezastaví, takže počet příležitostí bude narůstat. Decentralizace se nezastaví u měnové politiky a transakční sítě. Chytré smlouvy rozšiřují možnosti decentralizace v tom smyslu, že se mohou upravovat pravidla podle potřeby. Lidé se mohou dohodnout na pravidlech a pak se spolehnout na to, že síť zajistí, aby nikdo z účastníků pravidla nezměnil. Nikdo není schopen jednou nasazenou smlouvu zastavit nebo účastníkům zabránit v interakci s ní. Nezáleží na tom, zda je smlouva uzavřena mezi dvěma účastníky nebo mezi občany a úřadem.

Decentralizace má rozhodně potenciál narušit fungování současných centralizovaných subjektů. Je však nezbytné tyto technologie dále rozvíjet a nenechat se brzdit drahými a pomalými transakcemi. Druhé vrstvy jsou naprostou nutností a my jsme stále na začátku. Je třeba přidat další funkce, které umožní lepší propojení s fyzickým světem, stávajícími systémy a nakonec i s centralizovanými subjekty.

Cardano může být skutečně jednou z největších inovací po internetu, protože dále rozvíjí koncept decentralizace. Podobných projektů je samozřejmě více, ale Cardano na to jde prostřednictvím peer-review výzkumu a vyvíjí se metodami založenými na důkazech s právném fungování. To samozřejmě nezaručuje, že je to ta nejlepší cesta, ale pravděpodobnost je poměrně vysoká. Projekty si navzájem nekonkurují co se týká cíle. Technologie je nestranná. Kéž bychom viděli to damé na úrovni komunit.

Potřebujeme blockchain? Ano, pokud chceme provést zásadní změnu ve společnosti. Naše důvěra ve třetí strany klesá a všichni víme, že potřebujeme změnu. Nyní máme k dispozici technologii, která dokáže zajistit důvěru nejen mezi dvěma účastníky, ale také mezi skupinou účastníků nebo mezi námi všemi. Záleží jen na nás, jak ji využijeme.

Závěr

Vývoj nových technologií ovlivňuje společnost. Nástup internetu byl pomalý, ale dnes je v komunikaci mezi lidmi zcela dominantní. Analogový věk skončil a my už dávno žijeme v digitálním věku. Decentralizaci lze považovat za další krok, který umožní ještě větší rozvrat na úrovni peněz, majetku, fungování státu a hledání globálního konsenzu v otázkách týkajících se celé planety. To je možné díky tomu, že máme možnost znovu nastavit pravidla fungování společnosti. Taková příležitost se nenaskýtá často a my máme to štěstí, že můžeme být u toho. To je relativně velká odpovědnost a bylo by výhodné pro všechny z nás, kdybych to udělali dobře.

Přečtěte si originální článek: