🇨🇿 Blockchain potřebuje životaschopný stimulační systém

CZ překlad:

Blockchain potřebuje životaschopný stimulační systém

Decentralizované veřejné sítě nejsou pouze o technologii, neboť tyto sítě jsou z principu spravované lidmi pro lidi. Proto je potřeba, aby tyto sítě měli dobrý stimulační systém (incentive mechanism), který bude lidi ekonomicky motivovat k účasti na podílení se na konsensu. Dá se říct, že lidé provozující validační nody jsou vlastně zaměstnanci sítě. Nedílnou součástí veřejných sítí musí být dobře promyšlený monetární systém a to včetně stimulačního systému. Celý ekonomický systém musí být celkově dlouhodobě udržielný. V následujícím textu se pod slovem blockchain míní síť, která je veřejná, otevřená a decentralizovaná.

Srdce každého blockchainu je konsensus algoritmus. Z technologického pohledu je síť tvořena distribuovanými nody, které se snaží docílit konsensu, neboť jen skrze konsensus se dají spracovat nové transakce či smart kontrakty. V tomto bodě se však technologie střetává s ekonomickými zájmy či motivacemi lidí. Aby se síť dala považovat za decentralizovanou, musí existovat dostatečné ekonomické pohnutky k tomu, aby různí nezávislí lidé provozovali nody. Stimulační systém musí pobízet k tomu, aby operátoři nody provozovali v potřebné kvalitě a poctivě v souladu s potřebami sítě. Dále musí tento systém trestat pokusy od podvod. Konsensus musí síti zajistit hlavně tyto tři kvality:

  1. Ekonomicky motivovat k poctivému provozování nodu v potřebné kvalitě.

  2. Odrazovat od podvodů.

  3. Být maximálně rovnostářstký.

Síť odměňuje operátory skrze mince, které mají svoji fiat hodnotu. Odměna se často skládá s mincí, které jsou určeny pro dotování sítě v prvních letech provozu (network subsidy) a z transakčních poplatků (transaction fee), dále třeba z poplatků za nasazení smart kontraktu. Uživatelé veřejné sítě tak platí za službu a síť tak může nahromadit dostatek prostředků pro pokrytí nákladů na svůj provoz.

Projekty mohou mít deflační nebo inflační monetární systém. V případě deflačního systému je počet mincí fixní, respektive do oběhu časem přijdou všechny mince a nové se nevytvoří. Postup uvolňování se liší. Mince mohou vznikat těžbou u PoW, nebo bývají u PoS vyrobeny dopředu a uvolňují se postupně. V principu je to stejné, neboť uvolňování řídí klient, respektive kus nějakého zdrojového kódu a počet mincí či rychlost uvolňování do oběhu se nedá v distribuované síti lehce změnit. Tedy alespoň pokud je vše dobře naprogramované. Autoři projektu počítají s tím, že o používání sítě nebude v prvních letech zájem, takže dotace sítě je na začátku největší a postupně klesá. U Bitconu to znáte skrze proces půlení, kdy se po 4 letech snižuje odměna dotovacích mincí o polovinu až skoro k nule. Logika je taková, že klesající dotace nahradí časem transkční poplatky, neboť síť se bude více používat.

V rámci inflačního modelu protokol vytváří stále dokola nové mince, které mohou sloužit pro odměňování operátorů nodů. Zde je však potřeba vše dobře promyslet, aby se současné mince příliš nedevalvovali.

Projekty se často snaží přijít s nějakým fixním monetárním modelem. Je otázka, jestli je to chytrý přístup, neboť je na začátku těžké odhadnout, jak se budou některé věci vyvíjet. Tým nemůže dobře odhadnout rychlost adopce a tím pádem ani počet transakcí, nebo cenu mincí na trhu. Díky tomu vidíme už nyní změny nebo snahy o změnu v monetárních systémech různých projektů. Proč se tak děje? Představte si, že se protokol používá několik let a adopce je nečekaně nízká, většina mincí leží na několika málo adresách, nebo se síť používá jinak než se na začátku předpokládalo a transakcí není dostatečné množství. Klidně se mohlo stát, že síť nedoznala potřebných změn a ani neni schopna větší počet transakcí odbavit. Tým může na začátku předpokládat věci, které se po letech vyvinou jinak. Je otázkou pro každý tým či komunitu, jestli sáhnout po změně, nebo trvat na nezměnitelnosti ekonomického modelu děj se co děj.

Aby se vybralo potřebné množství prostředků na základě transakcí, je potřeba, aby síť mohlo využívat dostatečné množství lidí. Je tedy potřeba vyřešit škálovatelnost a současně nabídnou zajímavé funkcionality, které budou chtít lidé používat ve svůj prospěch. Zde platí pravidlo, že co se používá, to je profitabilní a co je profitabilní, to si dokáže vydělat na své náklady a ještě zbyde na odměny. Bohužel, adopce je stále velmi nízká a většina lidí pouze spekuluje na cenu. Tohle je z pohledu stimulačního systému dost nezdravé, respektive dlouhodobě neudržitelné. Držením mincí se tá teoreticky zvýšit jejich hodnota, ale pokud se síť nepoužívá, nic nebo skoro nic se nevybere na poplatcích za používání. Zde se tedy síť musí spolehnout na to, že cena mincí poroste a bude dostatečná na uživení sítě (potažmo bezpečnost) i po snižování dotací (network subsidy).

Sítě obecně jsou tady od toho, aby přes ně chodili transakce. Blockchain není generátor bohatství. Síť potřebuje poplatky za využití vybírat, aby měla na odměny a to v dlouhodobém horizontu. Může to znít divně, ale síť musí být profitabilní, aby zajistila svoji existenci. Pokud nebude profitabilní, nebude na odměny a tím pádem budou operátoři síť opouštět. Pokud bude tento byznys dostupný pouze pro bohaté, síť přestane být decentralizovaná a otevřená. Lidé ji mohou přestat věřit.

Pokud má síť sloužit jako prostředek k uchování hodnoty, což se děje díky nátuře hodlování, musí se síť spolehnout na jiné příjmy než na ty z transakcí. Hodlující lidé nemají většinou potřebu posílat příliš transakcí. Je tedy otázka, jestli si mohou tyto sítě dovolit zůstat deflační. Tohle rozhodne pouze čas po několika dalších snížení dotačních mincí.

Nechceme říct, že bychom měli usilovat o nějakou decentralizovanou formu řízení projektu a monetární či motivační systém měnit podle toho, jak je potřeba podle aktuálního vývoje. Mohli bychom totiž pomalu směřovat k systému, který máme dnes. Na druhou stranu, některé věci by se tím vyřešili. Pokud se mění reálné podmínky, je potřeba na ně alespoň v určitém rozsahu reagovat. V ekonomice to vidíme dnes a denně, jen se to děje centralizovaně. Možné směřujeme k systému, kdy budou lidé decentralizovaně hlasovat o změnách v monetárním systému, ve kterém fungují.

Stimulační systém

Stimulační systém je obecně sada pravidel, které motivují k účasti lidí na vytváření potřebných hodnot v rámci sítě. Stimulační systém musí mít nějaký odměňovací systém a musí být schopný se autonomně rozhodnout, koho za co odmění či potrestá a v jaké výši. Stimulační systém se modeluje s předpokladem racionality aktérů. Každý účastník chce maximalizovat své příjmy. Odměna musí být zejména peněžní, ale ne nutně. Setkat se můžeme také s potřebou “dělat dobrou věc”, usilování o určité postavení v systému, či pýchou na sebe sama.

Jedním z klíčových principů teorie her pro vytvoření systému, ve kterém figuruje více účastníků je ten, že ze sobeckého chování jednotlivých účastníků profitují nejen účastníci, ale také celý systém. Zájmy účastníků a systému se tedy musí maximálně sladit.

Operátoři nodů chtějí hlavně vydělat, tedy pokrýt náklady a ještě mít nějaký umírněný profit (samozřejmě by chtěli co největší profit). Pokud se navrhuje blockchain, je potřeba vzít do úvahy dlouhodobý vývoj a monetární systém. A nejen to, pokud má být síť decentralizovaná, je potřeba dobře nastavit pravidla pro odměňování. Tato pravidla nesmí být taková, že budou slepě nejvíce odměňovat ty, kteří třeba v PoS systému stakují největší počet mincí. Největší nemůže nejčastěji vyhrát, neboť menší hráče to pak může odradit od účasti. Vytvořit dobrý a funkční model je těžké i proto, že sítě jsou ze své podstaty veřejné, takže velký hráč si může lehce vytvořit více identyt. Síť si však nemůže dovolit dělat z bohatých ještě bohatší.

Je potřeba si uvědomit, že veřejná síť, respektive protokol, si nemůže sama zajistit svoji bezpečnost. Do hry nutně vstupuje stimulační a monetární systém a chování lidí v reálném světě. I proto je dobré přemýšlet nad tím, jak udělat v těchto modelech potřebné změny v dlouhodobém horizontu, bude-li to potřeba.

Dále je nutné si uvědomit, že síť by neměla živit a odměňovat pouze operátory nodů, ale také vývojáře a výzkumníky, kteří síť nadále budují. Protokol není něco, co je jednou udělané a hotové. Je to přesně naopak. Je potřeba protokol neustále opravovat, vylepšovat, dělat ho více bezpečný, měnit stimulační systém a přidávat nové vlastnosti. Síť by tak měla mít nějakou pokladnu, do které jde část profitu. I zde je potřeba spolehnout se hlavně na transakční poplatky, pokud si tým na začátku nenechá nějaké mince pro tento účel (jak tomu bylo u ICO projektů).

Rovnostářství

Rovnostářství je pojem, který se pojí se schopností snadno se zapojit do utváření konsensu a využití prostředků, které k tomu máte. Případně s tím, jak rychle jste schopni využít prostředky, které od sítě za účast dostanete. U PoW musíte pořídit ASIC miner, nebo jiný drahý hardware. Dále je potřeba platit účty za energii. Pokud nemáte na nový miner a držíte třeba je 80 % prostředků, musí peníze ležet ladem (pokud nemáte jiné využití) a vy musíte čekat na další odměny. Až když máte 100 % prostředků na nový miner, můžete škálovat a zvýšit svoji účast na konsensu. PoS systémy se mohou lišit a také mohou mít určité hranice, od kdy se můžete konsensu účastnit. Ale ne nutně, třeba u Cardana můžete využít každou jednotlivou minci, kterou vás systém odmění a stakovat může každý bez žádného požadovaného minima. PoS je tedy více rovnostářstký než PoW. Pokud tým pracuje na udržitelném stimulačním systému, musí vzít do úvahy také rovnostářství, neboť to například zvyšuje decentralizaci sítě. Zase na druhou stranu nedá se jít do extrému a odměňovat všechny stejně. Kdo je malá ryba, nemůže čekat stejné odměny jako u velryb.

Cardano staking

Mít ADA v Cardano síti znamená, že se stáváte vlastníkem sítě a máte právo, ne-li přímo povinnost, účastnit se konsensu a být za to odměněni. Stáváte se stake holdery sítě (držiteli podílu). Vaše mince můžete lehce delegovat poolu, který vašim jménem vyprodukuje nový blok. Tím bude vaše bohatství růst. Stakování tak povyšuje hodlování na verzi 2.0, neboť do hry přináší úročení vkladu. Úročení vkladu může být zajímavé i pro menší hráče a může tak podpořit adopci. Držením ADA nejen vyděláváte, ale současně podporujete decentralizaci sítě, neboť každý uživatel má přímou kontrolu nad sílou jednotlivých poolů.

Cardano má deflační monetární systém a také v prvních letech počítá s dotací sítě mincemi, které k tomu jsou určené. Je jich 14 000 000 000 a to na 10 let. Síť vybírá poplatky a tím se plní pool, který se rozděluje mezi stake holdery, tedy operátory poolů a ty, kteří mince delegují. A to není vše, část z poplatků putuje do projektové kasy, ze které se budou hradit náklady na změny protokolu.

Kolik se dá na poplatcích vydělat

Předpokládejme, že by síť Cardana za 10 let zvládla odbavit 10 000 transakcí za vteřinu (TPS), což je 864 000 000 za den. Pokud by byl poplatek za transakci $0.01, vybere síť $100 za vteřinu, což je $8 640 000 za den.

Berte tato čísla orientačně a s lehkostí. Kdo ví, co bude za 10 let. Stejného čísla dosáhnete s propustností 1000 TPS a poplatkem $0.10. Pokud síť zvládne odbavit 10 000 TPS a poplatek bude $0.10, vybere síť denně kolem $80 000 000. Zde jsme řešili pouze poplatky a zcela zanedbali dotování sítě, neboť Cardano usiluje mj. o použitelnost a škálování.

K Bitcoin půlení dochází každé 4 roky, takže v roce 2030 bude dotace sítě pouze 1,56 BTC za blok. Blok je vytěžen každých 10 minut, takže denně se vytěží 144 bloků. Síť nyní umí zpracovat asi 7 TPS (teoreticky i víc…), což je 604 800 za den. Kdyby transakce stála $0.01, vydělá síť na svůj provoz na transakcích pouze $6 048 za den. Pokud by transakce stála $10, vydělá síť $6 048 000 za den. Pro Bitcoin je tedy důležitá hlavně dotace sítě, pokud mají být poplatky nízké. V roce 2030 bude mít síť k dispozici skrze dotace novými mincemi $2 246 400 denně, pokud bude cena na $10 000, nebo 22 464 000, pokud bude cena na $100 000.

Samozřejmě, že Bitcoin se může vylepšit a ve škálování se posílit, nebo se vymyslí jiný systém, jak síť dotovat. Berte to opravdu jen orientačně v kontextu toho, co víme nyní.

Všimněte si, že obě sítě mohou být schopny na svůj provoz a bezpečnost vydělat řádově desítky milinonů dolarů za den. Cesty jsou však rodílné. Bitcoin může škálovat na jiných sítích a pokud se bude používat, může růst cena mincí a dotace mohou i po půlení stačit (půlení však budou samozřejmě čím dál víc bolet…). Cardano bude škálovat na první vrstvě, čímž se bude snažit vybrat dostatek prostředků na svůj provoz. Mluvit o uchovateli hodnoty je zatím předčastné i v případě Bitcoinu.

Závěr

Jak můžete vidět, je těžké vytvořit monetární a motivační systém, který by fungoval od svého vzniku navždy. Nějakých změn se nejspíš dočkáme, ale nemusí to být nutně na úrovni ekonomického modelu. Možná stačí změnit technologii a tím třeba zvýšit škálování či použitelnost, což ovlivní také ekonomickou stránku. Nyní jsme stále v experimentální fázi vývoje krypta a snažíme se o vyšší adoci. Neměli bychom se tedy bát změn v protokolu a to na všech úrovních.

O něco ukecanější originální text v AJ viz odkz nahoře.