Věříme, že úspěch projektu Cardano je téměř nevyhnutelný. Blockchain je zásadní technologie, která zásadně změní svět. Pokud pochopíte, v čem spočívá síla síťového efektu, budete schopni vidět Cardano v úplně jiném světle než dosud.
TLDR
- Za úspěchem globálních firem stojí především síťový efekt. Neexistuje však jediný síťový efekt, ale mnoho dalších. Každý z nich hraje určitou roli v celkové hodnotě dané společnosti nebo projektu.
- Silný síťový efekt může mít za následek nevýhody pro koncové uživatele. Centrálně řízené firmy mohou začít zneužívat svého postavení na úkor uživatelů. Vznikají monopoly, kterým je obtížné konkurovat.
- Decentralizace je pro internet velmi důležitou vlastností, protože se ukazuje, že je novou páteří světa a vše důležité se bude odehrávat na něm. Mocenská centra jsou slabým místem internetu a měla by být odstraněna.
- Pokud jde o kryptoměny, můžeme najít několik síťových efektů. Za všechny jmenujme ty, které souvisejí s měnou, značkou, přenosovou sítí, platformou, blockchainem a decentralizací.
- Odborníci zkoumají vliv síťového efektu na úspěšnost produktů a služeb a popsali jich mnoho. Nejsilnější síťové efekty jsou ty přímé, tj. ty, které přímo propojují uživatele navzájem. Existuje také celá kategorie sociálních síťových efektů, která zahrnuje víru a náboženství.
Důležitost síťového efektu
Apple, Google, Microsoft, Facebook a Amazon patří mezi nejvlivnější a nejvýznamnější společnosti na světě. Říká se jim Velká pětka. Tyto společnosti dosahují téměř každý rok nových historických maxim co se týká tržní kapitalizace. Každá společnost je v mnoha ohledech velmi odlišná, ale jejich obchodní modely mají něco společného. Je to síťový efekt. Síťový efekt je alfou a omegou jejich úspěchu. Je nezbytné mu dobře porozumět, abychom mohli hledat paralely s blockchainovými technologiemi.
Síťový efekt můžeme pozorovat, když se produkt nebo služba společnosti stává cennější s tím, jak se zvyšuje její využití. Síťový efekt roste s tím, jak jej uživatelé přijímají, a má významný dopad na tržní kapitalizaci společnosti.
Společnosti velké pětky vybudovaly své podnikání čistě na síťovém efektu. Pokud se podíváte do statistik, zjistíte, že většina nadstandardních výnosů společností od roku 1994 uspěla díky síťovému efektu. Na základě historických údajů lze také předpovědět, že další úspěšná společnost podobná Uberu, Airbnb nebo Snapchatu se s největší pravděpodobností objeví každé dva roky. Můžete si být celkem jistí, že jádrem podnikání bude síťový efekt.
Nové společnosti, které sázejí na síťový efekt, mají tendenci rychle růst. V posledních dvou desetiletích se síťový efekt podílel na tvorbě hodnoty přibližně 70 % technologického průmyslu. Podpora růstu síťového efektu je klíčem k úspěchu a je možná důležitější než rozhodnutí generálních ředitelů, počet zaměstnanců a někdy i kvalita služeb.
Ve skutečnosti jsou společnosti, které využívají síťový efekt, obvykle mnohem hodnotnější než společnosti bez síťového efektu. Internet se stal středobodem našich životů a tyto společnosti uspěly především z toho důvodu, že jsou globální. Internet nezná státní hranice. Společnosti Velké pětky a mnohé další přijaly tento koncept a staly se také globálními. Jsou nesmírně silné a mají významný vliv na společnost, ekonomiku, a dokonce i na politiku.
Proč a jak bojovat s Velkou Pětkou
S mocí přicházejí problémy. Silný síťový efekt je velkou konkurenční výhodou, ale přináší i některé nevýhody pro uživatele. Sociální sítě jsou obviňovány z ovlivňování voleb a deplatformizace nepohodlných osob. Společnosti velké pětky představují pro začínající podniky velkou hrozbu, protože díky existujícímu síťovému efektu mohou snadno kopírovat nové nápady a rychleji je prosazovat. Když Amazon oznámí svůj vstup do některých obchodních odvětví, téměř okamžitě zničí konkurenty, kteří se snažili inovovat. Amazon dokáže rychle a dobře zavádět nové služby. Mohli byste najít mnoho dalších příkladů nevýhod.
Síťový efekt si bohužel nelze koupit. Lze ho dosáhnout pouze v průběhu času a je neuvěřitelně těžké konkurovat těm stávajícím. Bez schopnosti konkurovat velké pětce se z nich stávají monopoly. Monopoly mají téměř vždy tendenci zneužívat moc a dominantní postavení. Bez relevantních konkurentů nemohou uživatelé měnit platformy nebo poskytovatele služeb. To může být vážný problém.
Společnosti velké pětky mají tak silné postavení na trhu, že se mohou snadno vyhnout placení plných daní nebo dokonce debatovat se zákonodárci o regulacích a snažit se diktovat jejich podmínky. Jednotlivé vlády mají kontrolu nad svými občany, ale velké globální společnosti mají kontrolu nad všemi uživateli svých služeb. Nemyslíme si, že mezinárodní organizace mají takovou moc jako společnosti velké pětky. Ne všichni si uvědomujeme, jak mocné jsou globální společnosti právě teď, a je těžké předvídat budoucnost. Můžeme předpokládat, že jejich moc poroste.
Technologická nadvláda a kontrola nad lidmi není problémem jen pro samotné uživatele, ale pomalu se stává problémem i pro vlády. Pro globální společnosti je snadné udržovat a neustále rozšiřovat síťový efekt a získávat důvěru uživatelů. Pokud bude postupně klesat důvěra ve vlády, banky a instituce, může se důvěra v tyto globální hegemony zvyšovat. To by mohlo být nebezpečné.
Ukazuje se, že bez schopnosti začínajících podniků rychle využít síťový efekt mají jen malou šanci konkurovat společnostem velké pětky. Cardano a další veřejné blockchainové sítě lze obecně také považovat za startupy. Přinášejí však takový druh inovací, který může mít proti velké pětce výhodu. Je to druh výhody, kterou společnosti Velké pětky nemohou tak snadno převzít.
Decentralizace je něco zcela nového. Cardano může poskytovat decentralizované služby a umožnit uživatelům vytvářet hodnoty bez mocenského centra. Bez podmínek používání, odolnosti vůči cenzuře, spravedlnosti a rovnosti uživatelů, transparentnosti a možnosti auditu není šance zneužít moc a dominanci. Proč? Neexistuje nikdo, kdo by byl dominantní a mohl zneužít moc. Neexistuje nikdo, kdo by mohl z decentralizovaných služeb nepřiměřeně těžit způsobem, který by umožňoval zneužití moci.
Nechápejte nás špatně. Úspěšná decentralizovaná služba bude muset mít velký síťový efekt. Týmy nebo majitelé mohou z úspěchu služby částečně těžit. Klíčový rozdíl je v tom, že skutečně decentralizované služby by neměly mít centrální orgán, který je schopen měnit pravidla a brát si celý zisk. Decentralizované produkty a služby by měla vlastnit komunita a ta by měla být zodpovědná za rozhodnutí související se změnami. V ideálním případě by nemělo být nutné službu měnit vůbec.
Jaký je rozdíl mezi centralizovanými a decentralizovanými službami z hlediska infrastruktury? Jak blockchainové sítě, tak společnosti velké pětky využívají internet jako základní infrastrukturu, která je schopna přenášet data z počítače do počítače. Internet můžeme považovat za druh decentralizované infrastruktury.
Společnosti Velké pětky mají z pohledu uživatelů centralizovanou činnost. To znamená, že globální společnosti vlastní své infrastruktury a mají nad nimi plnou kontrolu. Například Amazon má vlastní servery, výzkum a vývoj, management, marketing, vrstvy, generálního ředitele atd. V čem spočívá problém? De-platformzace se vždy týká rozhodnutí jednotlivců a je druhem cenzury. Zneužívání údajů uživatelů je v podstatě pochybný obchodní model. Je způsobeno nízkou transparentností a je považováno za nekalou obchodní praktiku. Mohli bychom pokračovat dalšími příklady, ale položme si raději důležitou otázku. Proč je to možné? Na tuto otázku jsme vlastně již odpověděli. Na vině je vlastnictví infrastruktury. Společnosti velké pětky mají přístup k údajům uživatelů. Mohou měnit podmínky používání. Mění software každý den podle potřeby, aniž by změnu konzultovaly s uživateli.
A co je důležitější, snaží se být co nejziskovější. Jsou proto prakticky ekonomicky motivovány pohybovat se na hraně zákona, nebo jej dokonce překračovat. Dosahování zisku je téměř vždy silnější motivací než jednání ve veřejném zájmu. Aby bylo jasno, služby společností velké pětky jsou úžasné. Stačí pár kliknutí a oběd můžete mít na stole během několika minut. Můžete si objednat levnější taxi. Můžete být v kontaktu doslova s celým světem a vyjádřit svůj názor. Funguje to dobře, dokud nezjistíte, že stejný oběd byste mohli mít levněji, taxikáři musí platit spoustu peněz prostředníkům, vaše názory jsou zpeněžovány a sociální sítě z toho těží. Pokud se společnostem vaše názory nelíbí, mohou vás de-platformizovat.
Decentralizace je pro internet velmi důležitou vlastností, protože se ukazuje, že je novou páteří světa a vše důležité se bude odehrávat na něm. To platí již dnes a v příštích desetiletích to bude platit ještě více. Mocenská centra jsou slabým místem internetu a měla by být odstraněna. Proto je tak důležité prosazovat decentralizované sítě, jako je Cardano. Decentralizovaná síť přirozeně nemá žádné centrum moci. Síť tak vlastní a udržují sami uživatelé. Také někteří velcí uživatelé se mohou časem stát centry moci. Je proto důležité sledovat a zlepšovat kvalitu decentralizace. Pokud Cardano zůstane pod kontrolou uživatelů, budou decentralizované i služby na něm vytvořené. Poplatky za používání služeb musí jít alespoň částečně ve prospěch samotné sítě. Infrastruktura Cardana jako platformy se tak bude neustále zlepšovat a nabídne možnost vytvářet konkurenční služby. Tvůrci decentralizovaných služeb nebudou mít infrastrukturu nikdy pod kontrolou. To je velmi důležité, protože nebudou moci své postavení zneužít tak snadno, pokud vůbec, jako v případě centralizovaných služeb.
Teoreticky je možné vytvořit decentralizovanou službu s prvky cenzury, ale ta bude přítomna pouze na úrovni samotné služby, nikoli na úrovni platformy. Uživatelé by takovou službu pravděpodobně odmítli používat, i kdyby dosáhla velkého síťového efektu. Službu by bylo možné snadno zkopírovat vzhledem k open-source povaze celého decentralizovaného hnutí, a tak prvky cenzury odstranit.
Decentralizaci je třeba chápat jako koncept, kdy z existence služby mají prospěch všichni lidé. Uživatelé nebo jejich podmnožina jsou těmi, kdo rozhodují o změnách. V systému by neměl existovat generální ředitel a management. Pokud je služba zisková, měli by být ti, kdo ji řídí, odměňováni a mělo by být snadné získat některá hlasovací práva.
Existuje více síťových efektů
Zjednodušená definice síťového efektu říká, že hodnota produktu nebo služby se zvyšuje s rostoucím počtem uživatelů. Národní jazyk země má velmi silný síťový efekt, protože všichni v zemi tímto jazykem mluví. Pokud se několik občanů naučí mluvit jiným jazykem, mohou jím mezi sebou mluvit, ale síťový efekt bude v této zemi menší. Podobně peníze mají velmi silný síťový efekt, protože je v zemi používají doslova všichni. Kryptoměny mají naproti tomu velmi malý síťový efekt, protože je jako prostředek směny používá mnohem méně lidí. Dálnice má negativní síťový efekt, protože čím více lidí ji chce používat, tím rychleji se ucpává a přestává sloužit svému účelu. Můžeme říci, že síťový efekt dálnice má určité hranice. Může se stát, že síťový efekt nemůže růst kvůli nepřekonatelným omezením.
Podíváme-li se na to blíže, zjistíme, že existuje několik typů síťových efektů, které se chovají odlišně a různě ovlivňují celkovou hodnotu výrobku nebo služby. Každý síťový efekt přináší uživatelům jiné hodnoty a je z hlediska celkové hodnoty více či méně důležitý. Pokud toto pozorování aplikujeme na kryptoměny, můžeme dojít k závěru, že tržní kapitalizace projektu bude odrážet součet všech síťových efektů.
Je důležité si uvědomit, že každý jednotlivý síťový efekt se vyvíjí jinou rychlostí. Jednotlivé síťové efekty se mohou navzájem ovlivňovat. Například pokud roste povědomí o značce, je pravděpodobné, nikoli jisté, že poroste i počet uživatelů. A naopak, pokud poroste počet uživatelů, je pravděpodobné, že poroste i povědomí o značce.
Pokud bychom chtěli definovat všechny síťové efekty projektu Cardano, mohli bychom jich snadno napočítat více než deset. Pro zjednodušení je rozdělme do dvou základních kategorií: měna a platforma. Toto rozdělení usnadňuje ukázat, že obě kategorie jsou na sobě do jisté míry nezávislé. Během analýzy narazíme na několik dalších síťových efektů.
Nyní si obě kategorie stručně popíšeme.
Kategorie měny zahrnuje především mince ADA, které lze použít jako uchovatele hodnoty, prostředek směny, k distribuci moci v síti Cardano atd. Analogií k reálnému světu mohou být dolary, akcie nebo hlasovací práva.
Užitečné schopnosti sítě Cardano spadají do kategorie platformy. Patří mezi ně infrastruktura, která umožňuje posílat mince ADA mezi uživateli, vytvářet vlastní tokeny, možnost nasazovat chytré kontrakty, sloužit jako platební síť atd. Všimněte si, že velmi důležitá je schopnost pracovat s blockchainem jako distribuovanou databází.
Pokud se podíváte na to, jak funguje tradiční svět financí, zjistíte, že peníze jsou zcela nezávislé na infrastruktuře. Za nabídku peněz v dané zemi odpovídají centrální banky. Výrobci platebních karet vyrábějí jeden druh karet, které lze použít pro dolary, eura, jeny atd. Pokud máte na kartě dolary a jedete do Evropy, můžete platit kartou a ani si nevšimnete, že je transakce převedena na eura. PayPal a další platební sítě mohou snadno převádět více měn.
Lze říci, že síťový efekt jednotlivých měn a síťový efekt platebních sítí se liší, ale vzájemně si pomáhají. Můžeme také pozorovat, že platební sítě a platební karty zvyšují užitečnost měn. PayPal dokonce přijal Bitcoin, takže posílil svůj síťový efekt a zároveň zvýšil síťový efekt Bitcoinu. Jaký síťový efekt konkrétně Bitcoin zvýší? Zvýší se síťový efekt značky a měny. Značka Bitcoin bude viditelná na webových službách společnosti PayPal. Budou-li se mince BTC používat k placení, zvýší se také využitelnost bitcoinu jako měny nebo uchovatele hodnoty.
Všimněte si, že pokud budou bitcoiny převáděny prostřednictvím služby PayPal, zvýší se povědomí o značce Bitcoin. Tím se zvýší konkrétní síťový efekt, který je se značkou spojen. To je rozhodně pozitivní věc. Naopak to může snížit síťový efekt první vrstvy Bitcoinu, protože protokol, tedy transakční síť, se bude používat méně. V konečném důsledku je to dobře, protože první vrstva Bitcoinu je jako dálnice, čím více lidí ji chce používat, tím rychleji se ucpe. Technická omezení tohoto síťového efektu převezmou jiné sítě, jejichž síťový efekt se zase zvýší.
Vydávání tokenů a nasazování chytrých smluv vyžaduje interakci s první vrstvou Cardano. Teprve poté lze používat další sítě, jako je Hydra. Síťový efekt první vrstvy je tedy nesmírně důležitý i proto, že je vstupní branou pro používání dalších sítí. Má také významný vliv na finanční začlenění a možnost používat síť. Díky schopnosti sítě Cardano tokenizovat digitální aktiva bude možné tokenizovat také Bitcoin. Je tedy možné a velmi pravděpodobné, že síťový efekt sítě Cardano díky bitcoinu poroste. Tím se posílí síťový efekt značky Bitcoin a Cardano (kategorie měny), ale pouze síťový efekt přenosové sítě Cardano (kategorie platformy). Oba projekty z toho budou mít prospěch.
Je třeba zmínit, že vydávání tokenů a nasazování chytrých kontraktů je schopnost nebo užitek, který bude mít také síťový efekt. Říkejme tomu síťový efekt platformy.
V případě decentralizace protokolu můžeme také hovořit o síťovém efektu. Čím více poolů a zainteresovaných stran Cardano má, tím větší je síťový efekt. Všimněte si, že síťový efekt decentralizace nekoreluje se síťovým efektem lidí, kteří používají Cardano jako transakční síť. Lidé mohou přes síť posílat nejen mince ADA, ale také NFT, stabilní mince a další věci. Stejně jako u Bitcoinu má síťový konsensus sítě Cardano své limity a síťový efekt nemůže růst donekonečna. Je tedy nutné pracovat na technologických inovacích, které pomohou zvýšit síťový efekt první vrstvy.
Vraťme se nyní k naší analogii s fiat měnami a zkusme o ní přemýšlet v kontextu kryptoměn. Projekty nativních mincí a přenosová síť jsou vzájemně propojeny. Bezpečnost a decentralizace závisí na ceně mincí a jejich distribuci mezi uživatele. Zatímco mince ADA mohou být přenášeny přes jiné sítě, například PayPal, v ideálním případě by se většina mincí měla přenášet přes protokoly Cardano. Důvodem je, že síťový efekt decentralizovaných protokolů poroste a nebude posilovat síťový efekt konkurenčních centralizovaných řešení. Kromě toho je nutné přemýšlet o ekonomickém modelu veřejných sítí, které potřebují vybírat poplatky za používání. Posílení inherentního síťového efektu je důležité pro bezpečnost a decentralizaci. Na druhou stranu síťový efekt značky může také zvednout tržní hodnotu projektu, takže přijetí ADA společností PayPal nemusí být nutně špatné. Někdy může být obtížné odhadnout, co je pro projekt nejlepší.
Závěrem lze říci, že v případě Cardano lze také oddělit měnu a platformu, ale není to žádoucí. PayPal má ekonomický model, který je nezávislý na měnách, které přenáší. Existence platformy nebo blockchainové sítě je přímo závislá na její vlastní nativní měně a její užitečnosti nebo schopnosti převádět hodnotu. Jakmile se sníží síťový efekt přenosové sítě, může to přímo ohrozit síťový efekt měny.
Jak vidíte, popsali jsme několik síťových efektů, konkrétně ty, které spadají do kategorie měny: měna, značka, a ty, které spadají do kategorie platformy: přenosová síť (počet uživatelů), platforma, blockchain a decentralizace. Jak jsme uvedli, síťových efektů by se dalo najít více.
Network efekt podruhé
Mnoho odborníků zkoumá vliv síťového efektu na úspěšnost projektů a služeb. Díky tomu je dnes dobře popsáno mnoho obecných síťových efektů. Nejsilnější síťové efekty jsou ty přímé, tj. ty, které propojují uživatele navzájem a umožňují jim vzájemnou interakci. Existuje také celá kategorie sociálních síťových efektů, kam patří například víra a náboženství. Můžete se s nimi setkat u měn a také u kryptoměn. Existuje také síťový efekt související s technologickým výkonem. Ponořme se do světa síťových efektů a zamysleme se nad tím, jak je lze aplikovat na kryptoměny.
Užitečnost decentralizovaných sítí kryptoměn spočívá především v peer-to-peer komunikaci. Tedy na přímém propojení uživatelů, kteří spolu mohou komunikovat společensky nebo finančně. Hodnota sítě je úměrná počtu připojených uživatelů na druhou (N²). To je dnes známo jako Metcalfeho zákon. Přímý efekt sítě závisí na digitální infrastruktuře, tj. na poolech, uzlech a peněženkách uživatelů, kteří mohou síť využívat.
Zajímavé je, že v případě kryptoměn si lidé mohou navzájem posílat volatilní mince. Přestože jsou všichni uživatelé navzájem propojeni, nechtějí si posílat mince ADA nebo BTC. S růstem síťového efektu paradoxně roste hodnota mincí, což působí jako brzda jejich používání. Spekulace je důležitější než skutečné využívání transakční sítě. Přesněji řečeno, síť se používá k nákupu a prodeji mincí, takže dochází k převodům hodnoty. Nedochází však tak často k přímé interakci mezi uživateli, ale spíše k interakci mezi uživateli a burzami.
Autor textu osobně zná desítky držitelů kryptoměn, ale pravidelně směňuje pouze se dvěma lidmi. V tomto kontextu můžeme konstatovat, že přímý síťový efekt se zatím příliš nerozvinul.
Máme-li hovořit o růstu tohoto přímého síťového efektu, očekáváme, že poroste pouze díky tokenům, které mají stabilní nebo méně volatilní hodnotu. Takové tokeny budou mezi uživateli zasílány častěji. Můžeme také očekávat vznik lokálních nebo zájmových podskupin, které budou síť využívat z určitého důvodu. Možná si budou mezi sebou vyměňovat tokeny NFT nebo akcie, případně platit stabilními mincemi. Počet uživatelů NFT a dalších typů tokenů může být jen dočasný nebo může být relevantní jen pro určitou část populace, ale jejich výhodou je, že jich může být více než jeden typ. Jejich hodnota může, ale nemusí být trvalá; mnoho tokenů bude mít spekulativní charakter. Důležité však je, že vzniká přímý síťový efekt, a jakmile se nějaký token etabluje, jako první pravděpodobná stabilní mince, síťový efekt nabere na síle. Pro rozvoj přímého síťového efektu je nesmírně důležité, aby spolu lidé komunikovali, a to se u volatilních mincí pravděpodobně v dohledné době nestane.
Dodejme, že jakmile se silný hráč etabluje, je obecně obtížné mu konkurovat, protože vybudovat podobnou infrastrukturu a získat přitažlivost uživatelů může být nákladné. To však platí zejména ve fyzickém světě, kde bychom mluvili o kabelech. V digitálním světě, kde se používají protokoly, to teoreticky nemusí být tak velký problém. Konkurence bude probíhat především na technologické úrovni, tj. v oblasti škálovatelnosti a uživatelské zkušenosti.
V praxi vidíme, že dnes je téměř nemyslitelné sesadit TCP/IP z trůnu. Je to dáno tím, že nad těmito protokoly běží mnoho dalších protokolů, včetně Cardana a Bitcoinu. Protokoly nad vrstvou TCP/IP se poměrně často mění. Vytvořit nový protokol nad vrstvou TCP/IP je relativně snadné, obtížnější je přilákat uživatele.
Úspěch strategie zavádění je často méně závislý na technologii a více na marketingu, sociálním inženýrství a volbě tržní příležitosti. V případě kryptoměn hrají důležitou roli i další síťové efekty, jako je víra či náboženství nebo aktuální ekonomická situace. Můžeme pozorovat, že Bitcoin se etabloval jako uchovatel hodnoty, přestože je jeho protokol ve srovnání s konkurencí drahý a pomalý. Je však třeba dodat, že žádná kryptoměna zatím nepřekročila kritickou hranici přijetí a nestala se standardem. Aby se daný protokol stal standardem na této úrovni síťového efektu, musí být schopen přenášet data v požadovaném objemu a kvalitě. Je možné vytvořit další protokoly, které rozšíří možnosti pod stejnou značkou. Příkladem jsou druhé vrstvy, jako je Lightning Network nebo Hydra.
Kryptoměny se nevejdou do zavedených kategorií a je více než pravděpodobné, že se prosadí více standardů. Protokol, který představuje uchovatele hodnoty, nemusí nutně přenášet velké množství transakcí. Navíc nemusí mít spoustu dalších utilit a funkcí. Bitcoin jako měna nebo uchovatel hodnoty má šanci se prosadit díky silnému síťovému efektu víry, přestože síťový efekt přenosové sítě bude nízký. Toto zjištění však nevyhnutelně znamená jednu věc. Decentralizovaný přenos a tvorbu hodnoty budou muset zajistit jiné sítě, které mají šanci přilákat mnoho uživatelů, a mít tak velký síťový efekt.
Lze decentralizaci jako koncept vybudovat či plně využít pouze na volatilních mincích ADA nebo BTC, nebo lze najít nějaké výhody i mimo přímé využití těchto mincí? Využitelnost sítě Bitcoin je zcela závislá na mincích BTC. Protokol Bitcoinu nemůže uložit či přenášet nic jiného ani poskytovat žádnou jinou funkci, která by využívala blockchain a konsensus sítě. Pokud tedy uživatel drží mince BTC ve své peněžence po dlouhou dobu, v podstatě nebude využívat transakční síť, a nebude tak využívat žádné výhody decentralizace při každodenní interakci se svým okolím. To otevírá obrovskou příležitost pro další sítě, které se mohou zaměřit na jiné využití technologie blockchain.
Pokud najdeme další užitečnost decentralizace, která bude zajímat větší počet lidí, přímý síťový efekt projektu se zvýší. Zde vidíme velký potenciál pro Cardano. Jako platforma pro chytré smlouvy s možností vydávat tokeny nebude Cardano stavět svou užitečnost pouze na mincích ADA. Služby a emitované tokeny mohou dosáhnout velkého přímého síťového efektu, čímž napomohou síťovému efektu značky Cardano. Tím se zvýší celková hodnota Cardana. Je důležité si uvědomit, že Cardano může uspět v mnoha oblastech a mít velký společenský, ekonomický nebo dokonce politický význam. Úložiště hodnoty je pouze okrajovou záležitostí v celém spektru potřeb lidí a aktuálních problémů světa. Každý z nás by mohl vyjmenovat mnoho problémů, které by bylo možné zlepšit na technologické úrovni a prostřednictvím decentralizace.
Nezapomínejme, že blockchain první generace dokáže v první řadě uchovávat hodnotu a pak ji pouze převádět. Samotný převod není příliš uživatelsky přívětivý a zde je možné inovovat. Důležité je, že technologie blockchain může také umožnit vytváření hodnoty nebo se stát nezbytným nástrojem pro tento účel. Velký společenský a ekonomický význam a zároveň silný přímý síťový efekt může vzniknout díky možnosti zpeněžit umění, tokenizovat digitální aktiva, propojit lidi prostřednictvím identity nebo poskytnout vrstvu důvěry pro podnikání. Blockchain má potenciál narušit mnoho průmyslových odvětví. DeFi může konkurovat bankovnímu sektoru s peer-to-peer půjčkami. Může narušit umělecký průmysl a propojit umělce se spotřebiteli přímo, takže poplatky nepůjdou zprostředkovatelům. Jakékoli tokenizované aktivum, například akcie, může mít skutečnou hodnotu, která bude uložena v blockchainu a bude ji možné převádět. To vše lze považovat za vytváření sociální a finanční hodnoty s potenciálem růstu síťového efektu.
DeFi může mít za dalších 10 let více uživatelů, než je držitelů mincí BTC. Služby DeFi jsou více propojeny s každodenním používáním a reálnou ekonomikou. Téměř každý člověk na planetě potřebuje půjčku, úspory nebo investice, což se nedá říci o úložišti hodnoty. Tradiční svět financí samozřejmě představuje pro DeFi velkou konkurenci, takže je těžké předvídat budoucnost tohoto odvětví. Soudě podle současného zájmu uživatelů je však vše na dobré cestě.
Další velká skupina služeb s potenciálem dosáhnout velkého síťového efektu souvisí s identitou lidí. Do této skupiny patří do určité míry všechny společnosti Velké pětky. Existuje velké množství služeb, které využívají identitu lidí, ať už skutečnou, nebo fiktivní. Identita je potřebná ve světě financí, na sociálních sítích, při nákupu zboží a služeb, v ordinaci lékaře, při styku se státními orgány nebo bankami a na mnoha dalších místech. Věci jako dům, auto, diplom, půjčka, pojištění, investice, závěť, akcie, řidičský průkaz, možnost vstoupit do určité budovy nebo místnosti, digitální aktivum, právo používat službu, za kterou jste zaplatili, to vše je spojeno s identitou. Požadavek na výlučné vlastnictví bez prostředníka se vztahuje nejen na uchovatele hodnoty nebo peněz, ale i na mnoho dalších věcí, které mohou být spojeny s identitou.
Pokud chcete platit decentralizovaně, bude to prostřednictvím stabilních mincí, a ne skrze volatilní mince v dohledné době dalších 10 či více let. Pokud regulační orgány zpřísní používání kryptoměn a budou vyžadovat KYC/AML, opět to může být identita, která nám umožní používat decentralizované služby, které jsou v souladu s předpisy. Identita může také zcela zásadně zlepšit uživatelský zážitek při používání peněženek a zbavit nás nebezpečného kopírování blockchainových adres. Decentralizovaná identita (DID) vydaná v síti Cardano může jednoho dne dosáhnout většího síťového efektu než úložiště hodnoty. Uvážíme-li, že tokenizovat lze téměř cokoli, jakmile regulační orgány splní svůj domácí úkol, otevřou se dveře pro mnoho způsobů využití. Tokenizace akcií bude hračka, protože emitent bude mít své decentralizované ID a bude snadné ověřit, že akcie jsou pravé. Akcie pak můžete vlastnit výhradně bez prostředníka. Můžete je také kdykoli prodat bez zprostředkovatele.
Důležitou roli může hrát i společenská hodnota DID, například ve vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci nebo ve vztazích mezi výrobci a spotřebiteli (tržiště). DID nemá žádnou konkrétní nominální hodnotu pro nikoho jiného než pro vlastníka. Má však velký význam při propojení lidí prostřednictvím DID a možnost získat práci na dálku nebo usnadnit přístup k šikovným službám. Dodejme zde, že čím více lidí bude DID používat, tím více poroste síťový efekt spojený s identitou a celková hodnota sítě.
Cardano je platforma, která umožňuje dvojstranný síťový efekt. Na jedné straně jsou vývojáři, kteří chtějí vytvořit aplikaci. Na druhé straně jsou uživatelé, kteří aplikace vývojářů konzumují. Obě skupiny mají různé zájmy. Platforma je pouze prostředníkem, který obě skupiny spojuje a umožňuje vytvářet a konzumovat aplikace. Představte si ji jako operační systém například od společnosti Microsoft. Vývojáři mohou vytvářet mnoho aplikací a každý, kdo má Windows, může aplikace nahrávat a používat. Vznikají tak hry, utility, nástroje pro práci i zábavu. Každá jednotlivá aplikace má síťový efekt, který může být malý nebo velký. S velkým počtem aplikací však síťový efekt platformy dramaticky roste. Bitcoin a Cardano si na této frontě nekonkurují. Bitcoin nikdy nebude platformou, protože by technologicky nedokázal plnit tento účel, pokud jde o jeho schopnost vytvářet aplikace, ale hlavně z pohledu škálovatenosti.
Dodejme, že důležitou roli zde může sehrát marketing a propagátoři, kteří budou jednotlivé aplikace prodávat nebo propagovat. V decentralizovaném světě zatím příliš nevidíme, že by někdo propagoval nějakou službu nebo hru DeFi. Myslíme si, že je to jen otázka času a s rostoucím počtem uživatelů a konkurencí se toho dočkáme.
Poslední významnou skupinou, na kterou se podíváme, je síťový efekt spojený se sociálním aspektem. Zde hraje důležitou roli lidská interakce, psychologie a do jisté míry i marketing. Opět platí, že čím více lidí produkt nebo službu používá a mluví o ní s ostatními, tím více se zvyšuje její celková hodnota. Lidé mohou vzájemně komunikovat, a tím měnit celkové vnímání důvěry. To může povzbudit další lidi, aby výrobek nebo službu používali. Efekt sociální sítě může být velmi obtížné vytvořit, ale pokud se ho podaří dosáhnout, může to být velká konkurenční výhoda.
Tento typ sociálního efektu lze do jisté míry považovat za ochranu značky. Tento rys je velmi typický pro svět kryptoměn, ale lze jej pozorovat i u zlata. Tento efekt je tak silný, že můžeme hovořit o náboženství. Není divu, že se zastánci bitcoinu často snaží oslabit pozici zlata jako jeho přímého konkurenta. Je třeba poznamenat, že někdy je síťový efekt založený na víře v rozporu s realitou.
Lidé jsou od přírody společenští a chtějí sdílet stejné hodnoty a věřit ve stejné věci. Můžeme hovořit o skupinovém myšlení. Víra v peníze nebo ve stát je velmi silná, protože o ní pochybuje jen malá část populace. Pokud jednotlivci nevěří tomu, čemu věří většina, mohou být považováni za podivíny nebo snílky.
Říká se, že víra je jako písek. Pokud věří jen malý počet lidí, vítr fouká a písek se rozptýlí. Pokud však začne věřit více lidí, písek se stane kamenem, který vítr nemůže ohrozit. Trvalo více než 5000 let, než se zlato stalo pevným jako dnešní kámen. Minulost dává lidem jistotu, že víra ve zlato bude pokračovat. Víra tak s časem sílí.
Jednotlivé kryptoměnové projekty musí mít zájem na to aby budovali silné komunity. To je pro úspěch nezbytné. Avšak víra musí mít oporu v technologii.
Závěr
Síťový efekt kryptoměn je stále relativně malý, i když neustále sílí. Pravděpodobně nejsilnější síťový efekt je ten sociální. Kryptoměny byly ve svých počátcích především symbolem protestu proti finančnímu světu. Tento vliv je stále patrný a postupem času se změnil ve snahu konkurovat zlatu nebo vytvořit nestátní peníze. První generace kryptoměn v čele s bitcoinem má velmi ambiciózní cíl a bude nesmírně obtížné bojovat se sociálním síťovým efektem zlata, fiat měn a vlád. Víra je v tuto chvíli silnější než technologická schopnost Bitcoinu nahradit fiat peníze. Musíme si to uvědomit a pamatovat, že bez inovací se nepohneme kupředu. Víra nemůže překonat a zastřít technologické nedostatky. Bitcoin je především síťový protokol, a pokud se technologické nedostatky projeví v nesprávný čas, víra se rozsype jako písek.
Těžko říci, zda se Cardano a další kryptoměny stanou uchovatelem hodnoty, ale to není posláním projektu Cardano. Cílem projektu Cardano je stát se globálním sociálním a finančním operačním systémem. Pro Cardano je tedy důležitější dosáhnout technologické zralosti a posílit na úrovni přímých a platformních síťových efektů. Víra je samozřejmě také důležitá, ale hraje slabší roli. Je důležité poznamenat, že síťový efekt projektu Cardano může být větší než síťový efekt Bitcoinu, protože identitu, půjčky, pojištění, úspory a mnoho dalších věcí potřebují lidé ke každodennímu životu. Nejde o soutěž v tržní kapitalizaci, ale o reálné využití a zlepšení životních podmínek lidí, zejména z chudých a rozvojových zemí. O dopadu na tržní kapitalizaci můžeme spekulovat, určitě nebude zanedbatelný, ale v tuto chvíli není tak důležitý.
Na začátku jsme popsali některé problémy spojené s centralizací, které se týkají především společností velké pětky. Vedle nich bychom mohli postavit i velké světové banky, centrální banky a často i vlády. V tuto chvíli je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda blockchain může nějakým způsobem narušit dominanci těchto společností. Pokud však chceme budovat nový decentralizovaný svět, neměli bychom se bát přemýšlet o možném narušení těchto subjektů. Teprve čas ukáže, jak k tomu dojde a jak se technologie blockchain prosadí. Tomu se budeme věnovat v některém z příštích článků.
Přečtěte si původní článek: