CZ překlad:
Cardano je od začátku vyvíjeno pro masovou adopci
Stále dokola se řeší otázka masové adopce kryptoměn. Jeden detail se však stále přehlíží. První generace blockchainu nebyla vytvořena se záměrem masově sloužit celé planetě a to navzdory tomu, že se to nyní snaží někteří lidé změnit. Blockchain pro masovou adopci k tomu musí být vyvíjen od samého začátku a třetí generace blockchainu je tu od toho, aby tento cíl splnila.
Satoshi vytvořil Bitcoin jako vzdor proti tradičnímu bankovnímu systému. Z pohledu technologie byl Bitcoin na začátku jen dobrým prototypem. První generace blockchainu neškáluje, transakce jsou pomalé a drahé, mince jsou volatilní a uživatelská přívětivost je velmi nízká. První generace měla nabídnout hlavně alternativu v podobě decentralizovaného systému, kde nikdo nemůže cenzurovat transakce. První generace tak musela na oltář položit vlastnosti, které by mainstream ocenil. Hlavním cílem bylo najít funkční řešení, které bude zejména decentralizované. Nebyl čas a možná ani prostor řešit věci komplexně.
První kryptoměny byly vytvořeny pro lidi, kteří čelí nějakému pronásledování, jejichž transakce jsou cenzurovány, nebo zkrátka mají s tradičním systémem nějaký problém a chtějí používat něco jiného. Potíž je, že tohle všechno není problém, kterému čelí masa. První generace krypta tak slouží dobře jen menšinám v potížích.
Jill Carlson v jednom interview pro Coindesk řekla, že kryptoměny slouží nejlépe tam, kde se porušuje nějaký zákon, nebo sociální kontrakt a možná ani vy byste nechtěli žít ve světě, kde jsou současné kryptoměny mainstreamovou záležitostí.
Blockchain nepřináší nic nového v tom smyslu, že by k němu nebyla jiná, nebo dokonce lepší alternativa. Kryptoměny jsou jen alternativou k fiatu a pro masu zatím spíše tou horší. Mainstream je s fiatem v pohodě, neboť je pro lokální platby stále rychlejší, transakce nic nestojí, můžete v pohodě platit v online obchodě (fungující právní systém), je více privátní než jakákoliv kryptoměna, nepodléhá vysoké volatilitě, každý ho akceptuje a je snadné ho používat.
Mainstream možnou cenzuru transakcí neřeší stejně tak jako inflaci či ekonomické potíže. První generace blockchainu vyřešila jen pár problémů: necenzurovatelnost transakcí, decentralizaci a deflační monetární systém (či systém s dopředu pevně danou inflací, chcete-li). Tohle je použitelné jen pro menšiny. Můžete si koupit drogy na dark marketu a prodejce může platbu přijmout, můžete podporovat teroristy, nebo disidenty v Hong Kongu, můžete si odnést hodnotu z Venezuely, neba zaplatit za zboží, pokud nemáte tradiční bankovní účet. Nic z toho není pro mainstream důležité.
Jak říká Jill, historie je plná příkladů technologií, které sloužili pro zachování soukromí nebo odolávali cenzuře. Příklady jsou Signal a Telegram pro soukromé posílání zpráv, BitTorrent pro sdílení souborů, nebo Tor pro soukromé brouzdání internetem. Tyhle nástroje nejsou vytvářeny pro mainstream. Pokud potřebujete tyhle nástroje použít, nejspíš chcete porušit zákon, nebo sociální kontrakt. Můžete potřebovat prodiskutovat něco tajného či nezákonného, stáhnout si hudbu či film a neplatit za to, nebo si prohlížet stránky, na které byste se koukat neměli, nebo v některé zemi nesmíte, neboť tím v dané zemi porušujete zákon. Možná neděláte nic špatného, jen dbáte o své soukromí. Jenomže někdo jiný tyhle nástroje pro ilegální činnost používat může. Většina lidí soukromí až tak moc neřeší. Stačí se podívat na počet lidí, kteří používají Facebook. Pointa je, že pouze menšiny potřebují používat nástroje, které chrání soukromí, nebo jsou ochranou proti cenzuře.
S kryptoměnami je to úplně stejné s tím rozdílem, že umí poslat hodnotu. Pro menšiny je to úniková cesta či funkční alternativa ke stávajícímu systému pro masy, které žádné problémy menšin nemají. Používání těchto nástrojů přináší nějaký diskomfort ať už technologický, nebo sociální. Masa vždy raději použije jednoduché, rychlé, fungující a snadno použitelné varianty. Pokud se má tohle změnit a lidé mají adoptovat decentralizované technologie, musí na tom být blockchain technologicky stejně, jako tradiční nástroje. Peter Thiel říká, že aby lidé adoptovali jinou technologii, musí být 10x lepší. Co se týče blockchainu, tak tam ještě nejsme.
První generace blockchainu byla vytvořena právě pro tento účel a vždy když se budeme bavit o Bitcoinu, Litecoinu, Moneru a dalších, vždy tam bude nádech této ideologie. Stále bude existovat kolize mezi orinální ideologií a tím, co potřebuje masa. První kryptoměny přitáhli spekulanty na cenu, kteří by rádi viděli Bitcoin masově adoptovaný. Rádi by viděli, jak instituce, retail, banky a státy kupují Bitcoin, aby na tom zbohatli. Chtějí to z vlastních sobeckých zájmů, což je logické. Někteří lidé, YouTubeři, či sociální média se snaží přesvědčit masu, že fiat je rozbitý, všechno že je špatně a všichni musíme adoptovat kryptoměny první generace. Tohle je nejspíš nerealistická vize budoucnosti. Masová adopce není o spekulaci na cenu, nebo novém rozložení bohatství ve společnosti. Je o užitečnosti, která já, vy, a váš soused bude chtít využívat kvůli nějaké výhodné vlastnosti. Lidé chtějí využívat nejlepší dostupnou technologii,nebo vyřešit současné finanční, sociální či politické potíže. Spekulace na cenu je vysoce menšinová záležitost.
Adopce není jen o vyřešení finančních potíží menšin, nebo později možná většiny. Při adopci budeme stále čelit nějakým právním restrikcím. Projekt, který se dá použít na podporu terorismu či nákup drog může být jen těžko akceptovaný institucemi, nebo státy. Je jedno, jak moc se kryptoměny pro tyto účely používají. Pointa je, že je to možné a není žádná cesta, jak tomu zabránit. Tyhle vlastnosti se nedají z krypta první generace lehce odstranit, neboť by to kompletně porušilo původní vizi. Tohle není technologický problém, ale spíše problém ideologický.
Existují dva hlavní důvody, proč se krypto první generace jen stěží masově adoptuje. Prvním je originální vize a účel. Většina lidí chce žít ve světě, kde platí pravidla, zákony a nějaký sociální kontrakt. Většina lidí chce spadat do mainstramu. To je přesně opačný význam toho, pro co byla první generace vytvořena. Druhý důvod je čistě technologický. První generace bude jen stěží schopna konkurovat současným centralizovaným systémům. Masa neadoptuje něco jen proto, že to existuje, pokud tu budou alternativy. Navíc současné systémy jsou legální a schválené autoritami. Většina lidí by nebyla schopna vysvětlit pojem decentralizace a co to přesně znamená. Proč by tedy měli adoptovat decentralizované systémy? Masa žádné výhody nevidí, neboť je nepotřebují vidět. V tuto chvíli je adopce více o technologii než ideologii. Menšiny výhody vidí a dobře je znají. Masa nikoliv.
V rámci první generace bude komunita tlačit spíše na zvýšení funkcionalit, které vyhovují menšinám. Tedy třeba na soukromí transakcí a udržení 100% necenzurovatelnosti. To může být hlavním důvodem, proč se tyto projekty nikdy masově neadoptují. Dokonce se může stát, že pokud bude Bitcoin více privátní, zakáže se podobně jako Monero, ZCash či Dash. Šance na masovou adopci Bitcoinu pak bude spíše mizivá. Instituce a spekulanti mohou mít povoleno Bitcoin nakupovat a pumpovat ho. To však ale nemá nic společného s masovou adopcí, je to jen o ceně. Lidé musí prvně vidět nějaké výhody, aby v adopci viděli smysl.
Od napsteru ke Spotify
Podívejme se na histroii digitální hudby. Osobně si pamatuji na dobu kolem roku 2000 a na Napster. Napster vám umožnil stáhnout si hudbu od někoho jiného skrze internet. Služba byla zdarma. Stačilo stáhnout aplikaci a zadat jméno alba či písničky. Za chvíli jste měli digitální kopii na svém počítači a mohli si ji pustit přes Winamp.
Stahování bylo mnohdy nezákonné, neboť většina hudby nebyla licencovaná pro volné šíření. Napster byl velmi brzy velice populární, ale bohužel byl autor přinucen službu vypnout, neboť ta porušovala zákony. Stalo se tak v roce 2001.
Dnes můžeme říct, že Napster otevřel vrátka pro streamovací služby a transformoval celý hudební průmysl. Po Napsteru už hudební průmysl nebyl takový, jaký byl před ním. Napster byl pro menšiny, která chtěla stahovat hudbu zdarma, neboť originální nosiče byli velmi drahé. Byl to protest proti vydavatelům hudby, kteří shrábli velký podíl za prodej. Co tu máme dnes? Služby jako Spotify. A víte co? Služba je legální. Masa tyto služby používá a platí za ně.
Jak vidíte, ilegální služba pro menšiny udělala revoluci, která prorazila cestu mainstreamu. Nikdo dnes Napster neřeší. Jeho vliv je však dodnes cítit. Hudba je levnější, dostupnější a lidé chápou, že za ní musí férově platit. Stačilo se zbavit prostředníka, který zneužíval své postavení. Přesně tohle musí blockchain třetí generace přinést na stůl. Slevnit a vylepšit stávající služby. Zbavit nás prostředníků.
Pokud i dnes chcete porušovat zákony a stahovat si hudbu nelegálně zdarma, můžete. Nástroje na to pořád existují. Mainstream o to však nestojí a rád platí za tunu hudby na legálních službách.
Blockchain pro mainstream
V našem článku budeme dále blockchain první generace nazývat protest blockchainem a generaci třetí jako mainstream blockchainem.
Mezi revolucí a evolucí je velký rozdíl. Protest blockchain představuje formu revoluce. Revoluce většinou neuspěje pokud se jí aktivně neúčastní většina populace, nebo alespoň významná část. V kontextu globálních kryptoměn by se takové revoluce musela účastnit většina světové populace, která nesouhlasí s bankami, vládami a to si neumíme představit.
Evoluce je více o kritickém analyzování problémů současného stavu finančního sektoru, definování problémů a snaze je opravit či nahradit. Tohle je poslání mainstream blockchainů, které mají udělat přesně tohle. A jaké problémy máme? Přeshraniční transakce jsou pomalé, kreditní karty občas přestanou fungovat díky chybě v síti, obchodování s akciemi někdy trvá dny, lidé z rozvojových zemí nemají bankovní účet, nějaké transakce jsou cenzurované, banky mají plnou kontrolu nad transakcemi a zákaznickými daty. Nezapomeňme na problém s důvěrou. My dnes bankám v podstatě musíme věřit, neboť neexistuje alternativa a banky toho zneužívají tím, že si mohou diktovat podmínky na trhu, nebo svého monopolního postavení jinak zneužívat. Takže potřebujeme alternativu v podobě mainstreamového blockchainu. Tohle je hlavně o zdravém konkurenčním trhu.
Cardano je od začátku dimenzováno tak, aby mohlo sloužit masám. Na začátku se definovali tři základní pilíře: škálovatelnost, udržitelnost a schopnost propojit se na jiné sítě. Cardano bude po technické stránce na masovou adopci připraveno. Dává to smysl. Protest blockchainy mají své poslání pro menšiny. Nemá smysl dělat to samé znovu. Proto musí být mise Cardana jiná. Proto tým IOHK sáhl pro PoS algoritmu a ne po PoW. Klíčová vlastnost třetí generace jsou levné a rychlé transakce a škálovatelnost. Tyhle vlastnosti jsou zcela nezbytné pro to, aby mohlo Cardano konkurovat tradičním finančním systémům a časem je třeba nahradit. Také proto se přišlo se smart kontrakty, které převzetí umožní. Je potřeba dále pokračovat ve vývoji této technologie. Jak asi víte, v minulém článku jsme psali, že se Cardano buduje jako mission-critical systém.
Tým IOHK buduje Cardano pro masy a proto je potřeba diskutovat s lidmi, institucemi, bankami, státy, regulátory a dalšími autoritami, co je potřeba udělat, které funkcionality projekt musí mít a kde jsou hranice soukromí. Soukromí není černobílá vlastnost. Například, můžete mít povoleno poslat privátní transakci, ale třeba jen v případě, že je vám více než 18 let. Aby tohle bylo možné, bude potřeba pracovat s identitou. Tým neváhá s napojením se na takové systémy a dokonce si k tomu vytvořil svůj jménem Atala.
Největší otázka je, na co mainstream potřebuje blockchain. Pokud Cardano nenabídne jen protest blockchain, tak s čím může přijít? Rychlé a levné přeshraniční transakce, vylepšení v rámci akciového a burzovního světa, herní průmysl, supply chain management. Nic z toho není využití pro mainstream.
Mainstream by nejspíš ocenil decentralizované bankovnictví jen pokud by nabídlo lepší podmínky než současné tradiční služby. Například levnější půjčky, nebo možnost vytvořit kontrakt, který nikdo nemůže změnit. Je možné mít decentralizované služby, které jsou regulované. Decentralizace není spojena pouze s protest blockchainy. Mainstream blockchain bude vyhovovat regulacím a je možné, že ho minority nebudou používat, nebo to dokonce nepůjde, pokud se bude jednat o nelegální aktivity. Pro tyhle účely tu stále máme první generaci. Obě varianty potřebujeme a dávají smysl.
ZÁVĚR
Pro prasknutí internetové bubliny mnoho společností zmizelo a přežilo jen pár, jejichž akcie významně rostli. Možná to samé uvidíme v kryptu. Některé mainstram blockchainy mohou uspět a být globálně používané. Úspěch bude o to větší, pokud protest blockchainy zůstanou jen pro menšiny. Mainstramové blockchainy mohou soutěžit s tradičními systémy a být v některých ohledech lepší. Pokud se tak stane, může být ada druhou šancí pro ty, kterým ujel vlak, neboť doposud tu není žádný blockchain, který by mainstreamově uspěl. Je tu však více kandidátů a každý si nejspíš utrhne svůj tržní podíl.
Nechceme říct, že Bitcoin nemůže být masově adoptován. Může se to stát, jen je to méně pravděpodobné. Na druhou stranu, custody služby pro Bitcoin jsou připravené a stále se na nich pracuje a instituce mají zájem Bitcoin nakupovat. Je to trochu paradox, že mají instituce, banky a velryby zájem o protestní projekt a je vlastně otázka proč. Může to být jen spekulace. Proč by měla většina populace řešit, že si instituce kupují Bitcoin a vykoupí velké množství mincí? Pokud Bitcoin nenabídne žádnou mainstreamovou užitečnost, může jim to být jedno. A pokud bude většinu mincí vlastnit pár adres, bude pro masovou adopci lepší nebo horší? Těžko říct.
Naše rozdělení na protestní a mainstreamové blockchainy neberte jako nějaké dogma nebo něco, co je 100% platné. Bitcoin se může dočkat mainstreamu a Cardano může skončit jako protestní projekt pro menšiny. Budoucnost nikdo předpovídat neumí a možné je nyní doslova všechno. My věříme, že z pohledu masové adopce musí být blockchain připravený technologicky a neměl by čelit nějakým regulačním překážkám.
Nakonec tady nebude jen jeden vítěz, který pojme vše. Nejspíš uvidíme více propojených chainů, které budou dohromady tvořit jednu síť z pohledu uživatelů.