Každý příznivec Cardano ví, že mincí ADA bude pouze 45 000 000 000. ADA je vzácný zdroj. Pro mnohé je to uchovatel hodnoty nebo peníze budoucnosti. Nezměnitelnost měnové politiky je základním principem každého blockchainu. Pokud by byl porušen, mělo by to fatální důsledky pro důvěru lidí v projekt. Mezi vzácností a zabezpečením blockchainu existuje přímá souvislost. Tržní hodnota mincí určuje kvalitu zabezpečení blockchainu. Pokud se bezpečnost začne snižovat, může být jako jedno z možných řešení nutná změna měnové politiky. Volba mezi bezpečností a vzácností mincí je dilema, které by bylo pro komunitu velmi nepříjemné. Je možné mít dlouhodobě ekonomicky udržitelný blockchain, aniž by se musela změnit vzácnost? Jaké mechanismy brání změně měnového systému a proč je důležitá správa?
TLDR
- Měnová pravidla mohou existovat navždy, bez ohledu na to, jaká technologie se použije k jejich prosazování a udržování.
- V pořadí důležitosti jsou na prvním místě pravidla, na druhém komunita a na třetím technologie.
- Zachování vzácnosti v podstatě znamená přijmout klíčové rozhodnutí v době krize a včas změnit protokol.
- Vzácnost lze dlouhodobě ekonomicky udržet pouze prostřednictvím dostečného rozpočtu na bezpečenost.
- Ti, kteří jsou schopni efektivněji spravovat zdroje, mají větší šanci na přežití.
- Volba mezi nedostatkem a bezpečností je volbou, kterou komunita nechce mít, protože se nemusí shodnout na řešení.
- Všichni držitelé ADA společně jsou zodpovědní za bezpečnost i vzácnost.
Jak zachovat nedostatek?
Změna je jedinou konstantou, na kterou se v našem vesmíru můžeme zcela spolehnout. Pro technologický pokrok to platí dvojnásob. Blockchainové protokoly mají ambici existovat několik desetiletí, možná navždy. Lidé se však nezajímají o konkrétní protokol z hlediska jeho návrhu, implementace nebo technologické vyspělosti, ale hlavně kvůli finanční a společenské příležitosti, které přináší. Chtějí, aby měnová politika, decentralizace a s ní spojené vlastnosti, bezpečnost protokolu, možnost propojení lidí bez třetích stran atd. zůstaly nezměněny. Toho bohužel nelze (s velkou pravděpodobností) dosáhnout bez změny protokolů a jejich specifických vlastností. Negativní vývoj si může vynutit změnu pravidel, která měla zůstat navždy nezměněna. K zajištění bezpečnosti protokolu může být nutné změnit měnovou politiku.
Cardano bude mít navždy pouze 45 000 000 000 mincí ADA. Toto pravidlo může zůstat v platnosti navždy bez ohledu na to, jak se změní protokol a případně další méně důležitá pravidla. Změna technologie nemusí mít na pravidla přímý vliv. Pravidla mohou existovat navždy bez ohledu na to, jaká technologie se používá k jejich prosazování.
Důležitější než protokol je komunita, která očekává a dohlíží na neměnnost pravidel. V pořadí důležitosti jsou na prvním místě pravidla, na druhém komunita a na třetím technologie.
Vzácnost mincí ADA musí být zachována navždy. Zároveň musí být Cardano bezpečným protokolem. Jedno bez druhého nemůže existovat. Vzácnost nelze zachovat, pokud Cardano nebude dobře zabezpečené a decentralizované. Komunita spolu s týmem je zodpovědná za zajištění dostatečného rozpočtu na zabezpečení. Pokud Cardano nebude mít dostatek mincí ADA na odměňování provozovatelů staking poolu (SPO) a stakerů, může se dostat do existenčních problémů. S případným zánikem protokolu samozřejmě zaniknou i měnová pravidla a mince ADA. Tedy za předpokladu, že by se pravidla nepodařilo převést na jiný protokol nebo médium. Je to vůbec myslitelné?
Nikdo nemůže předem říci, s jakými problémy se budou blockchainové protokoly v budoucnu potýkat. Jedinou jistotou, kterou máme, je, že nějaké problémy vzniknou. Je velmi pravděpodobné, že se dříve či později dočkáme problému s bezpečnostním rozpočtem. Proto se domníváme, že komunita je důležitější než technologie (protokol). Komunita musí rozhodnout, jak se s případnými problémy vypořádat a jak případně změnit protokol, přičemž doufejme, že se monetární pravidla nezmění.
Možná si myslíte, že je možné následující pořadí. Nejdříve pravidla, potom protokol a nakonec komunita.
Toto pořadí by se dalo vykládat tak, že protokol nepotřebuje žádné zásadní změny a může existovat navždy tak, jak je. To znamená, že pravidla i protokol zůstanou zachovány. Komunita je v pozici konzumentů.
Na základě historických zkušeností víme, že protokoly se musí měnit, aby zůstaly relevantní a odrážely technologický pokrok. Neexistuje protokol nebo internetová služba, které by technologický pokrok neohrožoval zánikem. Týmy musí neustále dohánět technologický pokrok, aby si udržely relevanci svého projektu, ale nikdo nemá v tomto boji nic jistého.
Zachování vzácnosti v podstatě znamená učinit klíčové rozhodnutí v době krize a včas změnit protokol. Pokud se neřeší technické problémy nebo se vyčerpá rozpočet na zabezpečení, hrozí kolaps protokolu. Pravidla i mince zmizí. Pokud se na tom shodneme, je důležité se ptát, kdo a jak může rozhodovat. Správa (governance) je naprosto klíčovou součástí protokolu pro udržení vzácnosti.
Jak udržet bezpečnost?
Řekli jsme, že vzácnost (monetární systém) lze dlouhodobě ekonomicky udržet pouze prostřednictvím bezpečnosti. V tomto článku budeme pod pojmem bezpečnost rozumět především dostatečný bezpečnostní rozpočet.
Existence blockchainové sítě přímo závisí na motivačním modelu, který motivuje dobrovolníky k činnostem nezbytným pro provoz sítě a zároveň jim brání v provádění útoků.
Kvalita zabezpečení sítě se zvyšuje s tržní hodnotou mincí. Čím vyšší je hodnota mincí ADA, tím nákladnější je spáchat 51% útok. Tržní hodnota mincí závisí na mnoha faktorech včetně aktuální užitečnosti protokolu, přijetí, síťového efektu, Lindyho efektu, budoucího potenciálu, spekulací atd. Všechny tyto faktory se budou v průběhu času měnit, takže nelze předpovědět, jak dobře bude Cardano zabezpečeno.
Bezpečnost Cardana nezávisí pouze na tržní hodnotě mincí ADA. Důležitá je také decentralizace, distribuce mincí mezi uživatele, kvalita implementace konsensu sítě, výše zmíněné řízení a mnoho dalších věcí.
Uvažujme scénář, kdy se rozpočet na bezpečnost postupně, ale dramaticky snižuje a blockchain nemá dostatek mincí na odměny. Pro lidi nemusí být ekonomicky výhodné udržovat uzly a provozovat pooly. Jak se s touto situací vypořádat?
Z ekonomického hlediska je situace jasná. Je nutné buď snížit výdaje, nebo zajistit větší příjmy. Snížení kvality zabezpečení (a akceptace ze strany komunity) je pro blockchainovou síť špatnou volbou.
Komunita očekává, že Bitcoin může čelit problémům s rozpočtem na zabezpečení přibližně do 10 let (po dalších 3 půlení odměn). Protože nedokážeme odhadnout tržní hodnotu BTC, nedokážeme odhadnout, kdy přesně problém nastane. Stále častěji se objevují názory, že problém lze vyřešit zavedením nekonečné inflace.
Zavedení nekonečné inflace je porušením slibu neměnné vzácnosti (měnové politiky). Protokol by skutečně zajistil nekonečnou nabídku mincí pro odměny, ale vyřešilo by to problém? To nevíme, protože nedokážeme odhadnout, jaký dopad by mělo prolomení slibu o nezměnitelné vzácnosti na důvěru lidí. Následky mohou být drastické, neboť důvěra je nadřazena všemu ostatnímu. Pokles tržní hodnoty mincí by mohl být tak dramatický, že by situace byla ještě horší než před zavedením nekonečné inflace.
Jak moc budeme potřebovat blockchain za dalších 10 let? Budou to pouze settlement processory pro transakce provedené na L2? Budou poplatky za tyto služby dostatečné? Blockchain potřebujeme jako hlavního ochránce vzácnosti a zabezpečení. Jak ho ale ekonomicky udržet?
Je možné se vyhnout zavedení nekonečné inflace a zvýšit příjmy jiným způsobem? Všechny blockchainy mohou být dlouhodobě ekonomicky udržitelné pouze tehdy, pokud vyberou dostatečně velké množství mincí na poplatcích. Jinými slovy, sítě musí nabízet služby, za které bude dostatečně velký počet lidí ochoten zaplatit adekvátní poplatek.
Užitečnost blockchainů přímo souvisí s jejich technologickými vlastnostmi. Důležitá je škálovatelnost a také možnost dalších funkcí, jako je provádění chytrých smluv nebo ražba vlastních tokenů. Má to však jeden háček. V současné době se zdá, že je obrovské úsilí věnováno vývoji řešení druhé vrstvy (L2). Většina transakcí v blízké budoucnosti nebude probíhat na prvních vrstvách, ale na vrstvách druhých. Blockchainové sítě nikdy nemohou konkurovat škálovatelnosti L2.
To v podstatě znamená, že blockchainy nemusí být schopny vybrat dostatek mincí na poplatcích. Škálovatelnost Cardana se výrazně zvýší, pokud se komunita rozhodne implementovat funkci input endorsers. Může to pomoci?
Buďme realisté a připusťme, že sítě nemusí být schopny vybrat více příjmů. Je proto nutné snížit náklady na provoz sítě. Snížení odměn by mělo být až poslední možností, protože může mít za následek snížení bezpečnosti.
Snižování nákladů je vždy spojeno se zvyšováním efektivity. Tento princip dobře funguje i v přírodě. Kdo dokáže efektivněji hospodařit se zdroji, má větší šanci na přežití.
Pro nás není debata o Proof-of-Work (PoW) a Proof-of-Stake (PoW) o návrhu, implementaci nebo propojení PoW s fyzickým světem prostřednictvím elektřiny, ale především o dlouhodobé ekonomické udržitelnosti.
Můžeme hodiny mluvit o tom, jak je úžasné mít PoW blockchain zabezpečený prostřednictvím spotřeby elektřiny, ale naprosto klíčovou otázkou je, zda je tento model udržitelný. Volba mezi vzácností a bezpečností je volba, kterou komunita nechce mít, protože v případě problému se nemusí shodnout na řešení. Nalezení řešení může být velmi obtížné. Komunita Bitcoinu, ale také komunita Cardano a další komunity mohou jednoho dne stát před touto volbou.
Jsme rádi, že Cardano používá PoS, protože je více než 99 % energeticky efektivní. To znamená, že náklady na provoz PoS blockchainu jsou výrazně nižší než u PoW. Pro Cardano bude podstatně snazší udržet dlouhodobě vysokou úroveň bezpečnosti a zajistit tak vzácnost.
Přesto je možné, že jednoho dne bude komunita Cardano čelit podobné otázce, jaké nyní čelí komunita Bitcoinu. Jak zajistit bezpečnost v dlouhodobém horizontu a neobětovat vzácnost? Kde vzít mince na odměny?
Kdo má právo rozhodnout?
Pokud se shodneme na tom, že protokol je pouze technologií, která může mít v budoucnu existenční problémy, je důležité se ptát, kdo by měl rozhodovat o řešení. Cílem decentralizace je odstranit centrální autoritu, ale to automaticky neznamená, že nikdo nebude rozhodovat. Je to právě naopak. Každý uživatel nese část odpovědnosti.
V závislosti na velikosti svého podílu má každý držitel ADA část odpovědnosti za budoucnost Cardana. To znamená, že všichni držitelé ADA společně nesou odpovědnost za bezpečnost i vzácnost.
Decentralizovaná správa může být nejlepším ochráncem vzácnosti a bezpečnosti. Mluvíme o decentralizovaném hlasování, nikoli o síťovém konsensu. Síťový konsensus je pouze algoritmus, který o problému bezpečnostního rozpočtu nic neví. Jsou to lidé, kteří mohou předvídat budoucí problémy, znají tržní hodnotu mincí a mohou navrhovat řešení, která zabrání problémům, s nimiž se protokoly mohou potýkat.
Decentralizace je o pravidlech a také o důvěře. Nesmí existovat žádná skupina, která by si ji uzurpovala pro sebe. Tým má blízko ke zdrojovému kódu, ale nesmí řešit problémy podle svého názoru. Tým musí být v roli jakéhosi vykonavatele vůle komunity.
Nesmí existovat skupina, která je v menšině, a přesto může rozhodovat proti vůli většiny. Každý jednotlivec upřednostňuje své sobecké zájmy před zájmy ostatních. Všichni jsme chamtiví. Proto musí být moc v decentralizované síti rozdělena mezi co nejvíce vyvážených subjektů. Je proto velmi dobré, že v sítích PoS lze k hlasování používat mince.
Pro PoW sítě je zcela zásadní práce těžařů. Oni mají rozhodující vliv na zabezpečení sítě. Je fér aby oni rozhodovali o zavedení inflace (což pro ně může být ekonomicky výhodné), nebo mají rozhodovat také držitelé mincí? Jaký governance model je vlastně ten nejlepší?
Změny vzácnosti se týkají všech držitelů mincí, takže by o změnách měli hlasovat oni a nikdo jiný. Všechny klíčové změny mohou vést k odlivu části komunity. To je třeba vzít v úvahu. Důležité je, aby většina zůstala a nadále protokolu důvěřovala. Důvěru lze v kontextu tohoto článku vyměnit za komunitu. Pořadí důležitosti lze tedy upravit následovně. Na prvním místě jsou pravidla, na druhém důvěra a na třetím technologie.
To lze interpretovat následovně. Pravidla, kterým příliš mnoho lidí nevěří, jsou zbytečná. Pravidla se mohou změnit, pokud je to existenčně nutné. Pokud pravidla mění menšina na úkor většiny, chybí důvěra. Pokud se většina rozhodne pro změny v oblasti vzácnosti a bezpečnosti, důvěra bude zajištěna. Možnost rozhodovat o systému je klíčovou výhodou, protože neschopnost dohodnout se na změně může vést k zániku. Změny technologie se musí podřídit vyššímu cíli a tím je zajištění klíčových pravidel.
Závěr
Všimněte si, že v článku je mnoho neodpovězeneých otázek. Budoucnost neznáme a to nejlepší co můžeme udělat je připravit se na ni. Schopnost udělat rozhodnutí založené na demokratickém hlasování může zajistit trvalou trust lidí v systém. Pokud lidé systému důvěřují, mohou ho měnit tak jak to vyhovuje většině. Jedině takový systém přežije všechny krize.
Překvapivě velké množství lidí se domnívá, že k zajištění existence blockchainové sítě stačí na začátku stanovit neměnná pravidla a mít decentralizovaný síťový konsensus. Jak zajistit, aby pravidla protokolu byla neměnná ve světě, který se neustále mění? Technologický pokrok nelze zastavit. Pokud je možné protokoly zefektivnit, může to být pro jejich existenci nezbytné. Lidé mají potřebu vynakládat co nejméně prostředků na dosažení svých cílů. Nebudou platit vyšší poplatky, pokud nebudou muset. Protokoly se musí přizpůsobit základním přírodním zákonům. Decentralizovaný protokol je jako živý organismus. Přinejmenším pro Cardano to bude platit, jakmile plně vstoupíme do éry Voltaire. O změnách pravidel protokolu bude rozhodovat komunita. Přejme si, abychom jednou nemuseli čelit volbě mezi vzácností a bezpečností. Věřím, že pokud se budeme spoléhat na moudrost davu, nikdy k tomu nedojde.
Článek připravili Cardanians s podporou Cexplorer.
Přečtěte si celý článek v AJ: https://cexplorer.io/article/how-does-ada-scarcity-relate-to-cardano-security-and-governance