Komunita Cardano by měla být hrdá na debatu o Contingent Staking (CS). Ať už je váš názor na tuto funkci jakýkoli, důležité je, že o ní otevřeně diskutuje tak velké množství lidí. Debata má své problémy a argumenty nejsou vždy založeny na faktech. Mnoho názorů je vedeno strachem nebo nedostatkem technických znalostí o tom, jak blockchain funguje. Nedá se říci, že by debatu někdo moderoval, i když hlavní tón udává Charles Hoskinson. Komunita je rozdělená. Jedna část CS hájí a druhá v něm vidí cestu do pekel. V současné době neexistuje ani CIP o CS, a přesto debata probíhá, což považujeme za velký úspěch. Připomíná mi to doby, kdy komunita Bitcoinu debatovala o velikosti bloků nebo probíhaly války o OP_Return. Věříme, že budoucnost projektu Cardano bude záviset především na kvalitě decentralizovaného řízení. Udělejme krok zpět a zamysleme se nad tím, o čem decentralizace vlastně je.
TLDR
- Lidé mylně považují za smysl decentralizace neměnnost pravidel protokolu.
- Decentralizovaný systém musí být schopen změny prostřednictvím demokratického hlasování.
- Schopnost decentralizovaného hlasování je možná důležitější než konsensus sítě.
- To, co by mělo být neměnné, je poslání projektu. Konkrétní pravidla protokolu lze upravit, pokud to pomůže k dosažení poslání.
- Konflikt názorů je v demokratické společnosti zcela přirozeným projevem. Proč by tomu mělo být v kontextu blockchainu jinak?
- Důležitější než konkrétní principy technologie blockchain je důvěra v systém.
- Hlasování je způsob, jak udržet komunitu pohromadě a překonat spory.
Schopnost vyvíjet se
Lidé si někdy myslí, že všechna pravidla fungování distribuované sítě lze vložit do zdrojového kódu. Tato pravidla pak považují za neměnná, tj. navždy daná nebo závazná. Lidé mají tendenci tato pravidla chránit a trvají na jejich neměnnosti. Věří, že tím zajistí dlouhodobou existenci projektu. V tom spatřují smysl decentralizace. Je to naprosto logický postoj. Obávám se však, že v dynamickém světě plném změn nemusí nutně dobře fungovat. V přírodě nejdéle přežívají jedinci, kteří se dokážou co nejrychleji a nejefektivněji přizpůsobit novým podmínkám. Domnívám se, že tento princip je všudypřítomný a platí i pro fungování společnosti, a tím i pro technologie.
Jak skloubit potřebu zajistit neměnnost pravidel s potřebou evoluce? Vývoj vyžaduje možnost pravidla alespoň částečně měnit, upravovat, rozšiřovat nebo dokonce odstraňovat. Odpověď se nabízí sama. Musí vzniknout decentralizované řízení.
Aby systém přežil, musí být schopen přijímat zásadní rozhodnutí a následně je uplatňovat. V kontextu Cardana nebo decentralizovaných sítí obecně to znamená, že žádný centrální orgán nemůže přijímat rozhodnutí. Rozhodnutí musí být učiněno kolektivně tak, aby s ním souhlasila většina. To je důležité, protože je to jediný systém, kterému mohou lidé nadále důvěřovat.
Blockchain je politická záležitost. Uživatelé v podstatě tvoří komunitu, která sdílí společné zájmy a ideály. V souvislosti s blockchainem je jedním z hlavních principů decentralizace. Lidé nedůvěřují autoritám, ale pravidlům, která jsou zapsána v protokolu. Můžeme říci, že vzniká nový druh demokracie. Každá demokracie je založena na volbách. Aby mohl být systém považován za svobodný, musí v něm probíhat demokratické volby a většina musí mít možnost prosadit svůj názor.
Pro blockchainové sítě platí stejné principy jako pro demokratické společnosti. Protokol nemůže zůstat strnulý a neschopný reagovat na události ve svém okolí. Decentralizovaná správa je stejně důležitá jako konsensus sítě. Možná je dokonce ještě důležitější. Většina může hájit pravidla a trvat na neměnnosti všech stávajících pravidel. To je v pořádku pouze za podmínky, že existuje možnost hlasování. Koneckonců, pokud je životně důležité něco změnit, musí mít komunita k dispozici procesy, které to umožní. V opačném případě může systém zaniknout.
Někteří lidé se domnívají, že pokud systém neumožňuje žádnou formu hlasování, je vůči změnám odolnější. Považují to za lepší variantu, protože považují neměnnost za nejdůležitější vlastnost systému.
Domnívám se, že tato mylná představa se zrodila v hlavách lidí, kteří začali první úspěšnou kryptoměnu, bitcoin, považovat za digitální zlato. Zlato je fyzický zdroj, který je starší než sluneční soustava. Lidé nemohou měnit fyzikální zákony. Síťový protokol je lidský artefakt a nikdy nebude mít stejné vlastnosti jako komodita.
Bitcoin samozřejmě také umožňuje určitou formu hlasování. Protokol lze aktualizovat a vylepšovat. Vždy je dobré každý systém pečlivě prozkoumat a zjistit, kdo má jaké pravomoci, jakou formu má hlasování, kdo se ho může účastnit, jak závazný (a vymahatelný) je výsledek hlasování atd.
Důvěra je víc než jen základní principy technologie blockchain
Přijetí blockchainových protokolů je na dlouhou trať. Na začátku je pár lidí, na konci by měla být významná část populace. Když je protokol navržen, nikdo přesně neví, co bude třeba udělat, na jaké události reagovat a čemu se přizpůsobit, aby bylo dosaženo původního poslání projektu.
Stálé by mělo být poslání projektu. Konkrétní pravidla protokolu lze upravit. Co by mělo být neměnné, je poslání projektu. Specifická pravidla protokolu lze upravit, pokud to pomůže dosáhnout poslání.
Každý se ke komunitě připojil z jiných důvodů a je logické, že má na vývoj protokolu jiný názor. Každá změna protokolu logicky představuje střet názorů mezi členy. Někteří mohou navrhovanou změnu považovat za přínosnou v kontextu dosažení svých potřeb, jiní naopak. Střet názorů je v demokratické společnosti zcela přirozeným projevem. Proč by tomu mělo být v kontextu blockchainu jinak?
Pokud bude protokol sloužit většině k dosažení cíle, který je v ideálním případě shodný s původním posláním, vývoj se ubírá správným směrem.
S rostoucím počtem uživatelů, kteří mají určitou představu o tom, jak protokol používat, se mohou požadavky na technologické možnosti měnit. Domnívám se, že pro protokol je přínosné provádět změny, pokud s nimi souhlasí většina. Může se stát, že starší uživatelé budou mít jiný názor a budou v menšině. V takovém případě by mohli být přehlasováni. Mohou mít pocit, že je to nespravedlivé, protože hájili původní ideály a změna je může částečně porušit. Z hlediska demokracie je však vše v pořádku. Cardano je decentralizovaný, svobodný a otevřený ekosystém. Nikdo nemůže diktovat, kdo se může ke komunitě připojit a hlasovat. Hlasovat může ten, kdo vlastní ADA.
Pokud komunita ctí zásadu otevřenosti a permissionlessness, musí přijmout názor většiny. Akceptování výsledků voleb je také jedním z projevů svobody.
To by zřejmě mělo platit i v případě, že jsou některé z klíčových zásad (částečně) porušeny. Proč si to myslím? Protože se domnívám, že většina nemůže přijmout hloupé rozhodnutí. Pokud je většina schopna změny, může přijmout jiné rozhodnutí a zvrátit to předchozí. Důležitější než konkrétní principy technologie blockchain je důvěra v systém.
Například decentralizace je velmi důležitým principem, ale je zanedbatelná, pokud lidé síti nedůvěřují. Pokud lidé protokolu důvěřují a respektují základní principy, budou hlasovat pro zachování decentralizace sítě.
Důvěra v systém, moudrost většiny a možnost hlasovat o změnách mohou nejlépe ochránit základní principy technologie blockchain. Decentralizace závisí na důvěře lidí v systém.
Debata o podmíněném stakingu ukazuje důležitost správy a řízení
Lidé vedou vášnivou debatu o Contingent Staking, ale měli by si především uvědomit, že mnohem důležitější je forma, jakou dospějí ke vzájemnému konsenzu. Podobnou energii a úsilí je třeba věnovat i debatě o CIP-1694.
Komunita je rozdělena a je třeba dospět k dohodě. Jedinou přijatelnou formou je demokratické hlasování o změně. Je možné, že někteří členové komunitu opustí, pokud nebudou s výsledkem hlasování souhlasit. I na to se musíme připravit. V každých demokratických volbách se najde část obyvatel, která není spokojena s výsledkem. Otázkou je, zda pro ně bude Cardano nadále protokolem, který budou používat pro finanční a sociální transakce, nebo zda půjdou jinam. Blockchain nám přinese více svobody, pokud se každý z nás bude moci rozhodnout, co chce dělat a používat.
Cardano rozhodně potřebuje decentralizovanou správu, protože ta byla od počátku nedílnou součástí poslání projektu. V roadmapě je jí věnována jedna z pěti ér. Cardano má být schopné evoluce. Bude to obtížné, ale jsem přesvědčen, že je to jediná možná cesta k úspěchu.
Contingent Staking je funkce, která má v komunitě mnoho odpůrců. Charles Hoskinson, tým IOG, Cardano Foundation ani nikdo jiný v mocenské pozici nemůže rozhodnout, zda bude CS implementován. Hlasování a respektování výsledku hlasování je jediný způsob, jak se CS může dostat do protokolu Cardano. Cokoli jiného by bylo zneužitím moci a podkopalo by důvěru lidí v protokol.
Členové komunity by se měli seznámit s názory a argumenty odborníků a významných členů komunity. Držitelé ADA by pak měli hlasovat co nejlépe ve prospěch Cardana. CIP-1694 navrhuje novou roli nazvanou Delegation Representative (DRep). DRepem se může stát každý člen komunity Cardano. Držitelé ADA mohou delegovat svá hlasovací práva na DRep, kterému budou důvěřovat, že bude o změnách rozhodovat správně.
Contingent Staking je ve fázi návrhu a zatím neexistuje žádný CIP. Někdy však dochází k neočekávaným událostem, na které je třeba reagovat až poté, co nastanou. To se nedávno stalo v ekosystému Bitcoinu. Upgrade SegWit a Taproot využil (někteří říkají, že zneužil) jeden vývojář jádra Bitcoinu k tomu, aby umožnil ražbu NFT v Bitcoinu. Komunita se dostala do vášnivé debaty o tom, co s tím dělat. Část komunity tvrdí, že funkce NFT není v souladu s posláním projektu. Jiní tvrdí, že je to v pořádku, pokud se platí poplatky, a že to dokonce může alespoň částečně vyřešit problém s bezpečnostním rozpočtem.
Oba tábory mají relevantní argumenty. Fanoušci NFT jsou nadšeni, zatímco jiní zuří. Může tým zabránit ražbě NFT technologickou změnou? Měli by provozovatelé poolů cenzurovat NFT transakce? Mělo by se o zachování této funkce hlasovat? Nebo by se o ní hlasovat nemělo? Je řešením fork? Zamyslete se sami nad tím, co by bylo pro budoucnost Bitcoinu nejlepším řešením.
Příklad Bitcoinu uvádím proto, abyste sami viděli, že u protokolu, jehož vývoj měl být konzervativní, může nastat nečekaný problém. Změny měly probíhat pomalu a po pečlivé analýze a výzkumu. Přesto se objevil projekt Ordinals a změnil Bitcoin, možná navždy.
Proto si myslím, že decentralizovaná správa je důležitější než současná pravidla protokolu ve zdrojovém kódu. Mohou nastat okolnosti, kdy pravidla nebudou sloužit účelu, pro který byl projekt vytvořen. Je to důležité i v kontextu udržení základních principů blockchainu na kvalitní úrovni. Bezpečnost, decentralizace, otevřenost a další principy mohou časem erodovat. K nápravě situace může být nutné změnit pravidla.
Jak jsem již nastínil, každá potenciální změna může odstartovat debatu o tom, zda by se vůbec měla provést, a pokud ano, jakým způsobem. Komunita se může rozdělit na více táborů. Hlasování je způsob, jak udržet komunitu pohromadě a nedovolit její rozštěpení (spolu s rozvětvením blockchainu). Protože to automaticky znamená oslabení celého ekosystému.
Vždy je nejlepší řešit spory způsobem, který posiluje ekosystém a udržuje jednotlivé členy v jednotě a odhodlání pokračovat v budování.
Závěr
Téma decentralizované správy je často přehlíženo, nepochopeno nebo podceňováno. Přitom je možná důležitější než současná implementace protokolů. Debata o Contingent Staking je pro nás přínosná, protože si lidé uvědomují, jak důležitá je governance pro budoucí směřování Cardana. Každý držitel ADA by měl mít pocit, že může přispět do debaty a ovlivnit budoucí směřování projektu prostřednictvím hlasování. Takto má vypadat skutečně decentralizovaný systém. Důvěru v systém a kolektivní moudrost nic nenahradí. Pokud chceme kolektivně chránit všechny klíčové principy blockchainu, musíme k tomu mít správné nástroje.
Článek napsali Cardanians s podporou Cexplorer.
Přečtěte si celý článek v AJ: https://cexplorer.io/article/cardano-s-future-depends-on-governance