🇨🇿 Jaký je vztah mezi stakováním na Cardanu a mintováním bloků?

V nedávných debatách se ukázalo, že lidé ne zcela chápou, jak spolu staking a výroba bloků souvisejí. Někteří lidé se mylně domnívají, že kdyby pool začal používat funkci Contingent Staking (CS) a vyžadoval od stakerů KYC, začal by zároveň cenzurovat transakce. V tomto kontextu jsou tyto dvě funkcionality zcela oddělené. SPO mohou filtrovat transakce již dnes a CS nepotřebují. Naopak pool, který by vyžadoval KYC od stakerů, může vložit transakci do bloku bez ohledu na to, že adresa v blockchainu je na černé listině. Popišme si to podrobněji.

TLDR

  • SPO mohou cenzurovat transakce úpravou zdrojového kódu uzlu Cardano.
  • I když 80 % poolů cenzuruje transakce podle stejné černé listiny, transakce na černé listině se do blockchainu stejně dostanou prostřednictvím zbývajících 20 % poolů.
  • Pokud chtějí regulační orgány přinutit SPO k cenzuře transakcí, mohou to udělat již dnes.
  • Pokud chtějí SPO úspěšně provozovat pool, musí být jejich chování v souladu s přáním držitelů ADA. Míru cenzury transakcí v síti Cardano určují především držitelé ADA.
  • Cenzuře brání decentralizace, možnost zapojit se bez svolení a otevřenost Cardana.
  • Staker může úspěšně delegovat ADA na pool, a přesto může pool cenzurovat jeho transakce.
  • Pokud držitelé ADA odmítnou cenzuru KYC a transakcí, pak žádná centrální autorita nemá šanci jejich vůli omezit.

SPO mohou cenzurovat transakce již dnes

SPO mohou cenzurovat transakce již dnes a nepotřebují funkci CS. Každý SPO, stejně jako kdokoli jiný na světě, si může přizpůsobit zdrojový kód uzlu Cardano. Ve zdrojovém kódu je část věnovaná ověřování příchozích transakcí, jejich ukládání do mem-poolu, výběru transakcí pro nový blok atd. SPO mohou zdrojový kód libovolně upravovat, a pokud vyrazí blok, který je platný, blok se dostane do blockchainu.

SPO mohou modifikovat zdrojový kód uzlu Cardano tak, že z něj budou vyřazeny některé transakce. V současné době neexistuje žádný mechanismus, který by pooly penalizoval za to, že transakce do bloku nevloží očekávaným způsobem, tj. tak, jak to diktuje původní zdrojový kód. To je částečně způsobeno tím, že transakce jsou do mem-poolu vkládány v různém pořadí v závislosti na jejich rozložení v síti. Nelze tedy dokázat, že uzel měl transakci, kterou mohl do bloku vložit, ale záměrně tak neučinil.

Pokud by SPO souhlasil s cenzurou transakcí podle blacklistu, musel by pouze upravit kód tak, aby algoritmus například porovnával jednotlivé adresy blockchainu v transakci se všemi adresami na blacklistu. Pokud by se některá adresa z transakce vyskytovala také na černé listině, pool by celou transakci vyřadil.

SPO tedy pouze upraví zdrojový kód, vytvoří vlastní verzi klienta Cardano a nainstaluje ji na svůj uzel. SPO se může rozhodnout cenzurovat transakce dobrovolně, může být motivován vlastními sobeckými ekonomickými zájmy nebo k tomu může být donucen vnějšími okolnostmi.

Cenzura transakcí a staking

Jak ovlivňuje cenzuru transakcí staking? Prozatím se budeme zabývat současným stavem, kdy CS není implementován.

Počet bloků, které může pool v každé epoše vytěžit, je určen velikostí stake. Celkový stake se může skládat z vlastních mincí ADA SPO a zároveň z mincí delegovaných stakery.

Pokud jsou mince stakerů delegovány do poolu, přímo ovlivňují počet bloků, které bude pool razit. Pokud se stakeři dozvědí o cenzuře transakcí a nesouhlasí s ní, mohou je delegovat jinam.

Je důležité si uvědomit, že pokud transakce cenzuruje jeden pool, pak se do blockchainu dostanou všechny transakce. Je to proto, že všechny uzly Cardano s nezměněným zdrojovým kódem by přijaly všechny platné transakce. I když řekněme 80 % poolů cenzuruje transakce podle stejné černé listiny, transakce na černé listině se do blockchainu stejně dostanou prostřednictvím zbývajících 20 % poolů. Míru cenzury transakcí v síti Cardano určují především držitelé ADA. SPO mají menší moc o tom rozhodovat, protože (dohromady) vlastní méně mincí ADA. Navíc pokud alespoň malá část SPO s cenzurou nesouhlasí, je cenzura nevymahatelná.

Dodejme, že všechny veřejné open-source blockchainové sítě mají z hlediska možnosti cenzurovat transakce stejné vlastnosti. Cenzuře brání vlastnosti jako decentralizace (distribuce mincí umožňující prosazení vůle většiny), permissionless ness a otevřenost (možnost pracovat pro protokol bez povolení třetí strany).

Jak ovlivňuje Contingent Staking cenzuru transakcí?

Pokud chtějí regulační orgány přinutit SPO k cenzuře transakcí, mohou to udělat již dnes. Funkce CS k tomu není vůbec potřeba. Regulátoři pouze musí sdílet černou listinu s SPOs.

Pokud SPO vyžaduje od stakerů informace KYC (pomocí funkce CS), nemá to téměř nic společného s cenzurou transakcí. Stakeři a uživatelé sítě jsou dvě nezávislé skupiny. Staker samozřejmě může být zároveň uživatelem. Není však pravda, že všichni uživatelé musí být zároveň stakery.

Navíc jen malá část všech stakerů deleguje do daného poolu. To znamená, že pokud chce pool vkládat pouze transakce uživatelů, kteří s ním současně stakují, nemusí mít v daném slotu žádné k dispozici.

Cenzura transakcí se týká dostupných informací o uživatelích. Teoreticky je možné, aby součástí dohody mezi stakery a SPO byly adresy v blockchainu. Tyto adresy by patřily na pomyslnou bílou listinu. Regulační orgány by mohly požadovat, aby všichni SPO cenzurovali všechny transakce kromě těch, které patří stakerům, a pouze těch stakerů, kteří poskytli KYC. Jinými slovy, SPO by přijímali transakce obsahující adresy z bílé listiny. Fungovalo by to? Ne. Proč? Decentralizace tomu brání.

Tento scénář by hypoteticky mohl fungovat pouze v případě, že by s ním souhlasili nejen všichni SPO, ale také všichni držitelé ADA. Pokud by držitelé ADA nesouhlasili, začali by provozovat vlastní pooly, které by cenzuru ignorovaly. SPO nemohou ovlivnit svobodnou vůli držitelů ADA. Pokud chtějí SPO podnikat, musí být jejich chování v souladu s přáním držitelů ADA.

Držitelé ADA mohou odmítnout podporovat pooly, které vyžadují KYC, a delegovat je na ty pooly, které funkci CS nepoužívají. Stejným způsobem mohou držitelé ADA řešit cenzuru transakcí.

Všimněte si, že regulační orgány mohou vyžadovat přijetí blacklistu nebo whitelistu i bez funkce CS. Funkce CS se týká pouze stakerů, nikoli uživatelů Cardana. Pokud staker deleguje do poolu bez KYC, regulátoři nemusí mít o stakerovi žádné informace (pokud je nezískají jinde, například z centralizované burzy).

Delegování mincí ADA do poolu a validace transakcí (a ražba bloků) jsou dva oddělené procesy. Mezi těmito procesy existuje vazba, ale pouze nepřímá. Staker delegující do poolu X nemá žádný vliv na fungování poolu Y. Pokud pool X vyžaduje KYC a staker ho odmítne poskytnout, nic se nestane. Staker bude delegovat na pool Y. Oba pooly X i Y mohou zpracovávat transakce stakera. Pokud pool X stakerovu transakci cenzuruje, pool Y ji zahrne.

Je možný dokonce tento scénář. Pool X bude vyžadovat KYC a staker tyto informace poskytne. SPO přijme od stakera mince ADA. Pak se z nějakého důvodu dostane blockchainová adresa stakera na černou listinu. ADA mince stakera budou stále delegovány do poolu X, avšak pool X bude cenzurovat transakce stakera.

Bude možné odmítnout delegaci poté, co je delegační transakce podepsána stakerem a SPO? To v tuto chvíli nevíme.

Závěr

Lidé se často bojí změn, protože o nich nemají dostatek informací. KYC je pro příznivce decentralizace jako červený hadr na býka. Domnívám se, že funkce CS bude mít minimální dopad na ověřování transakcí a nepomůže regulátorům prosadit jejich vůli. Je důležité si uvědomit, proti komu regulátoři skutečně bojují. Nejsou to SPO, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale jsou to všichni držitelé ADA. Pokud držitelé ADA odmítají KYC a cenzuru transakcí, pak žádný centrální orgán nemá šanci jejich vůli omezit.

Delegování ADA do poolu a ověřování transakcí jsou v podstatě dva samostatné a nezávislé procesy. Staking probíhá pouze mezi jedním stakerem a jedním SPO. Náhodně vybraný pool ověřuje všechny dostupné transakce v daném čase. Pokud jeden pool některé transakce vyřadí (cenzuruje), druhý pool je vloží do bloku. Regulátoři tak budou velmi pravděpodobně cílit na jednotlivé procesy odděleně, tedy na proces delegování a na proces validace transakcí.

Odmítnutí delegace ze strany SPO, tj. odmítnutí spolupráce mezi jedním stakerem a SPO, nemá žádný vliv na validaci transakcí ostatních uživatelů.

Článek napsali Cardanians s podporou Cexplorer.

Přečtěte si článek v AJ: https://cexplorer.io/article/what-is-the-relationship-between-staking-on-cardano-and-minting-blocks