Ekonomika blockchainu je snadno pochopitelná, pokud se na ni podíváte jako na podnikání. Blockchain má náklady na provoz a musí mít dostatečné příjmy, aby je pokryl. K tomu potřebuje uživatele, kteří platí transakční poplatky. V článku si ukážeme, jaké tržní mechanismy ovlivní úspěch Cardana, ale v podstatě to platí pro všechny blockchainy.
Odměna od Blockchainu
Když byl vytvořen Bitcoin, kdokoli mohl těžit BTC na svém počítači. Těžaři však nezískali peníze zadarmo, ale za zdroje, které Bitcoinu poskytli. Tím je pro nás definován jeden ze základních vztahů mezi blockchainem a skupinou dobrovolníků, kteří za finanční odměnu poskytují blockchainu potřebné zdroje.
Dá se říci, že dobrovolníci pracují pro síť za odměnu v podobě kryptoměn. Pokrývají náklady spojené s provozem sítě, což udělají pouze v případě, že pro ně zůstane tato činnost zisková. To znamená, že jejich příjmy musí být vyšší než jejich náklady.
Podívejme se, odkud pocházejí náklady.
Blockchainovým sítím vznikají náklady ze spotřeby výpočetních zdrojů, jako je elektřina, hardware a šířka pásma. Tyto zdroje se používají ke zpracování transakcí, provádění inteligentních smluv, zajištění integrity a neměnnosti účetní knihy prostřednictvím síťového konsensu atd. Cena těchto zdrojů závisí na návrhu konsensu, počtu lidí, kteří síť používají, a službách které lidé používají. Čím více lidí síť používá, tím vyšší mohou být náklady na provoz.
K nákladům je třeba připočíst lidský kapitál. Například v síti Cardano může být několik stovek provozovatelů poolů, kteří investují velké množství času do provozu poolů. Největší veřejně obchodované bitcoinové těžební společnosti mají několik stovek zaměstnanců (největší, Canaan, má 540 zaměstnanců). I to jsou náklady, které pokrývají blockchainové sítě.
Odkud se berou peníze na pokrytí nákladů na blockchainy?
Některé sítě, včetně Cardano a Bitcoinu, mají limit na počet mincí, které budou kdy uvolněny do oběhu. Cardano má rezervu, ze které se každých 5 dní uvolňují nové ADA coiny, které lze použít pro odměny za staking. Bitcoin dělá něco podobného v každém vytěženém bloku. Rezervy se v obou případech zmenšují a směřují k nule.
Aby byly blockchainy dlouhodobě ekonomicky udržitelné, musí mít příjmy.
Uživatelé platí transakční poplatky, což je v podstatě jediný zdroj příjmů pro blockchainy. Některé projekty mají nekonečnou inflaci mincí, která může poskytnout příjem, ale snižuje vzácnost mincí, protože jejich množství v oběhu neustále roste.
Protože nemáme dlouhodobé zkušenosti s blockchainy tak nevíme, jestli je výhodnější mít více mincí s potenciálně nižší tržní hodnotu, nebo méně mincí s potenciálně vyšší tržní hodnotou. Na tržní hodnotu nemá vliv pouze vzácnost, ale hlavně poptávka.
Síťové výdaje, které blockchainy v současnosti kryjí z velké části coiny z rezervy, musí postupně nahradit transakční poplatky od uživatelů.
Pokud se tak nestane, blockchain nebude mít z čeho pokrýt náklady na jeho provoz. Dojde k degradaci důležitých funkcí a vlastností blockchainů, což může vést k jejich postupnému zániku.
Blockchain má některé ekonomické aspekty, které lze analyzovat pomocí konceptů příjmů, nákladů, uživatelů a zaměstnanců. Pojďme se podívat, co blockchainové sítě potřebují, aby přežily další desetiletí, kdy se nemohou spoléhat na coiny v rezervách.
Tok Peněz
Cash flow v blockchainu lze definovat jako rozdíl mezi celkovými přílivy a odlivy kryptoměny za určité časové období pro daného účastníka sítě.
Například peněžní tok těžařů bitcoinů lze vypočítat odečtením nákladů na elektřinu a hardware od příjmů z blokových odměn. V případě Cardana lze totéž provést odečtením nákladů na provoz poolů od odměn za staking. Stakeři ADA mají téměř nulové náklady. Delegováním ADA coinů do zvoleného poolu se podílejí na decentralizaci a zabezpečení sítě. Tím si zajišťují důležitou vlastnost sítě, takže si zaslouží odměnu. Odměny za staking jsou pro ně v podstatě zisk.
Je důležité si uvědomit, že účastníky nejsou jen lidé, ale především samotná blockchainová síť. Blockchain nabízí služby uživatelům a ti za ně platí. Blockchain protokol generuje příjem a vyplácí odměny.
Cash flow v blockchainu lze použít k měření ziskovosti a udržitelnosti aktivity účastníka sítě a také blockchainu samotného. Jinými slovy, pokud jednotliví účastníci nejsou dlouhodobě ziskoví, síť nemůže poskytovat kvalitní služby. Pokud síť neposkytuje kvalitní služby, nemůže vydělávat transakční poplatky. Vidíte v tom ten koloběh?
Poplatky od uživatelů síť rozděluje mezi dobrovolníky kteří pracují pro síť a poskytují jí zdroje. Čím více poplatků síť vybere, tím více je na odměny. Díky tomu roste hash rate u Bitcoinu (vyšší security) nebo staking rewards v případě Cardano.
Principy úspěchu blockchainové sítě
Blockchain je z hlediska nákladů a výnosů podobný podnikání. Blockchain musí být atraktivní, efektivní a užitečný pro lidi. Užitečnost generuje zisk. Zisk určuje úspěch a zajišťuje dlouhověkost. Blockchain je schopen pokrýt náklady pouze v případě, že na to vydělá. Toto je jeden ze základních principů.
Užitečnost → Ziskovost → Dlouhověkost
Dlouhodobě přežijí pouze ty blockchainy, které budou úspěšné, tedy které budou lidé aktivně využívat. Co lidé považují v kontextu blockchainu za užitečné? Většinou je založen na vlastnostech decentralizace, vysoké bezpečnosti, globální dostupnosti atd. Dá se říci, že úspěch závisí na utilitách.
Úspěch = Užitečnost
Úspěch globálních společností je spojen s velkým síťovým efektem. Čím více uživatelů danou síť nebo produkt využívá, tím je firma úspěšnější (a samozřejmě také zisková). Dosažení vysokého síťového efektu je podmíněný užitečností.
Díky narativní nebo (a) technologické dominanci ve specifické oblasti lze získat velký síťový efekt. Lidé mají tendenci získat ty nejlepší služby za nejnižší poplatky. Dá se říci, že utility pramení z efektivity.
Užitečnost = Příběh + Efektivita
Efektivitu můžeme měřit například prostřednictvím škálovatelnosti. Blockchainy se zásadně liší v tom, jak rychle, bezpečně, za jaký poplatek a především s jakou decentralizací jsou schopny transakci zpracovat.
Efektivita = Škálovatelnost
V blockchainovém průmyslu existuje narativ spojený s přesvědčením, že blockchainu se podaří narušit peníze nebo finanční služby. Osobně to vidím jako dvě různé věci. Mise Bitcoinu souvisí spíše s nahrazením fiat měn nebo zlata. Inteligentní smluvní platformy jako Cardano se více orientují na narušení finančních služeb prostřednictvím DeFi. Mnozí by dodali, že ADA coiny však lze vidět podobně jako BTC coiny. Pro tento článek to není tak důležité.
Na technologii blockchain lidé oceňují decentralizaci, bezpečnost, škálovatelnost, chytré kontrakty atd. Můžeme říci, že to jsou nebo poskytují utility.
Utility = Decentralizace + Zabezpečení + Škálovatelnost + DeFi + Tokeny
Co nevíme a na čem se komunity neshodnou, je důležitost jednotlivých veřejných služeb. Někteří tvrdí, že nejdůležitější ze všeho je decentralizace. Jiní říkají, že je to zabezpečení poskytované prostřednictvím PoW. Decentralizace a bezpečnost jsou pro lidi spíše abstraktní pojmy, kterým příliš nerozumí. Užitečnost vnímají prostřednictvím přímé uživatelské zkušenosti, tedy rychlosti transakcí, poplatků a služeb (DeFi), atd.
Úspěch kryptoměn bude primárně založen na adopci a síťovém efektu. Bohužel ani s jistotou nevíme, zda je dominantním aspektem narativ (uchovatel hodnoty, disruptivní technologie atd.) nebo spíše technologie (předávání hodnoty, odolnost proti cenzuře, DeFi, NFT, tokenizace atd.). S jistotou však víme, že bez adopce žádný blockchain neuspěje.
Úspěch = Přijetí + Síťový efekt
Důležité je, aby lidé začali systémům důvěřovat. K narušení dojde pouze tehdy, pokud lidé v DeFi neztratí peníze a budou mít jistotu, že sítě jsou spolehlivé a bezpečné. Transakce musí být vypořádány rychle a poplatky nesmí být příliš kolísavé. Čím déle síť existuje a čím déle ji lidé používají, tím více nováčků jí začne důvěřovat. Dlouhověkost je důležité zejména pro narativy.
Důvěra = Bezpečnost + Spolehlivost + Dlouhověkost
Důvěra je pro úspěch důležitá, proto můžeme naši definici úspěchu rozšířit.
Úspěch = Užitečnost + Důvěra
V kontextu článku nás zajímá především ekonomický model blockchainových sítí. S tím souvisí především schopnost generovat příjmy. Jak již víme, příjmy jsou spojeny s užitečností, síťovým efektem a přijetím, protože to přináší transakční poplatky. Dá se také říci, že zisk pochází z úspěchu.
Zisk = Užitek + Důvěra
Stejně jako pro společnosti musí mít blockchain vyšší výnosy než náklady.
Výnosy >= Náklady
Pokud rezervu zanedbáme, musí platit, že síť vybere více poplatků, než kolik vyplácí na odměnách.
Poplatky >= Odměny
Když to přeneseme na to, co bylo popsáno výše, zjistíme, že síť bude dlouhodobě zisková, tedy ekonomicky udržitelná, pokud bude užitečná, lidé jí budou věřit a bude mít velký síťový efekt.
Utility + Trust + Network Effect >= Odměny
Zajímavým aspektem je síťový efekt. To může být spojeno s přímou interakcí mezi uživateli v síti nebo s příběhem. Rozdíl je v tom, že interakce prostřednictvím transakcí je služba, ze které blockchain získává poplatky. Narativy nenakrmí blockchainovou síť, ale mohou zvýšit tržní hodnotu mincí, což může dočasně pomoci, dokud jsou coiny v záloze.
Blockchainové sítě přežijí pouze tehdy, pokud se jim (nebo týmům) podaří neustále snižovat náklady na svůj provoz (což je výzva zejména pro sítě Proof-of-Work) a poskytovat nástroje, které budou dostatečně atraktivní pro to, aby je lidé začali používat ve velkém měřítku. Aby k tomu došlo, musí se blockchainy v první řadě dobře škálovat, aby získaly poplatky. Pokud jsou v ekosystému druhé vrstvy, na které mohou lidé přejít, může to představovat problém. Poplatky půjdou do rukou provozovatelů druhých vrstev na úkor blockchainu. To může z dlouhodobého hlediska ekonomicky zničit blockchainy.
Aby Cardano přežilo v dlouhodobém horizontu, musí platit následující (bez ohledu na rezervu a pokladnu Cardana).
Poplatky >= Náklady na SPO + odměny za staking
V případě Bitcoinu je to podobné.
Poplatky >= Náklady na těžaře
Z pohledu výdajů spojených s bezpečnostním rozpočtem to vypadá následovně (za předpokladu, že bezpečnostní výdaje nesmí klesat). Tentokrát do rovnice dáme rezervu.
Rezerva + Poplatky >= Bezpečnostní rozpočet
Zajímavé je jak se liší design PoW a PoS sítí. V případě Bitcoinu jdou odměny těžařům kteří nemusí provozovat nody (pooly). Hradí se primárně náklady spojené s hardware a elektřinou. Dá se s nadsázkou říct, že Bitcoin platí jenom za security. Může být složité zajistit dostatečný počet nodů v síti jejichž zdroje by šlo využít, neboť k tomu nejsou ekonomické incentivy.
Cardano platí operátůrom za provozování nodů (poolů), jejichž zdroje lze využít pro přenos transakcí (škálovatelnost) a exekuci smart contractů. Cardano platí za zdroje a decentralizaci. Je možné incentivizovat přidání nodů do sítě a jejich zdroje využít pro dosažení vyšší škálovatelnosti. Security je do značné míry zajištěna skrze distribuci mincí (a staking rewards).
Závěr
Především blockchainové sítě potřebují přijetí. Obávám se, že technologicky blockchainy na to stále nejsou připraveny. Jejich škálovatelnost je nízká, což má přímý dopad i na DeFi. Od adopce lidi odrazují drahé poplatky, nespolehlivost a navíc časté hacky a podvody. Bez adopce sítě nedostanou poplatky a bez nich dříve nebo později zmizí. Máme ještě čas, protože coinů je v rezervách stále dost, ale musíme myslet na to, že jednou to musí být poplatky, ze kterých se budou platit těžaři a stakeři. Za 10 let je možné učinit zásadní technologický progres, který je pro úspěch blockchainů nezbytný.
Článek připravili Cardanians s podporou Cexplorer.
Přečtěte si celý článek: https://cexplorer.io/article/understanding-blockchain-economics