Komunita Etherea bije na poplach. Množství stakovaných ETH na Lido se blíží první ze tří kritických hranic, při kterých je Ethereum snadněji manipulovatelné útočníkem. Protokoly, které nabízejí Liquid Staking Derivatives (LSD), jsou vrstvou pro kartelizaci a vyvolávají významná rizika pro protokol Ethereum a související pooled kapitál.
Proč Cardano nemá stejný problém? Jednoduchá odpověď zní, že má liquid staking a uživatelé nepotřebují používat protokoly LSD. Týmu IOG se podařilo navrhnout Ouroboros Proof-of-Stake tak, že se jeho decentralizace v čase zvyšuje. Ekonomické pobídky motivují uživatele k rozložení celkového stake na více producentů bloků. Ethereum se může dostat do situace, kdy bude ekonomicky výhodné používat Lido z důvodů maximalizace zisku. To dále posílí monopol. Pokud bude překročena kritická hranice, může dojít k zastavení produkce bloků, když se Lido zhroutí.
TLDR
Kvalita decentralizace závisí na drobných detailech v návrhu PoS. Pokud mohou zúčastněné strany delegovat i několik ADA přímo z peněženky a mince jsou likvidní, decentralizace vzkvétá. LSD tokeny mají tržní hodnotu podobnou ETH, ale nehrají žádnou roli v konsensu Etherea. Centralizace ETH v Lidu představuje vážné riziko.
Likvidní staking a nasycení poolu
Vidíme 2 hlavní důvody, proč má Ethereum problémy s centralizací ETH. Je to nutnost mít alespoň 32 ETH (~50 tisíc USD) pro spuštění validátoru a uzamčení mincí na určitou dobu (což je nutné kvůli slashingu). Zamykání mincí znemožňuje delegovat ETH takovým zbůsobem aby byli mince likvidní. Pokud je nutné svěřit mince třetí straně z jakéhokoliv důvodu, stakers nad mincemi ztrácí kontrolu. Z pohledu používání uživatelé chtějí aby ETH (nebo ADA) byli likvidní. Z pohledu decentralizace je žádoucí, aby si stakers nad mincemi ponechali kontrolu. Je nutné tyto dva principy dobře sladit.
Staking na Cardano nevyžaduje žádnou minimální částku ADA. Během stakingu nejsou stakované ADA uzamčeny a uživatelé je mohou kdykoli utratit. Klíčové je, že mince lze delegovat do poolu. Delegování do poolu je v podstatě rozhodnutí používat infrastrukturu někoho jiného. Je to proto, že držitelé mincí PoS obvykle nechtějí provozovat vlastní pool (uzel spolehlivě běžící 24/7/365). Chtějí pouze dosahovat zisku. Tým IOG si byl této skutečnosti při návrhu PoS vědom. Záměrně udělali staking tak, aby bylo možné udržet si kontrolu nad ADA a zároveň delegovat konsensuální moc mincí na toho, kdo chce bloky produkovat (provozovatele poolu/SPO).
Možná vám to nepřijde jako tak zásadní rozdíl, ale ve skutečnosti tyto detaily určují kvalitu decentralizace.
Držitelé ETH, stejně jako držitelé ADA, obvykle nechtějí provozovat vlastní uzel (pool/validátor), který by produkoval bloky. Pokud chtějí vydělávat, je logické, že musí mince svěřit někomu, kdo bude provozovat uzly. Zatímco v případě Cardana lze mince delegovat přímo na úrovni protokolu a stakeři mají nad ADA vždy plnou kontrolu (a mince jsou navíc likvidní), Ethereum k dosažení stejné funkce potřebuje třetí stranu. Například Lido. Držitelé ETH musí poslat ETH třetí straně a na oplátku dostanou tokeny LSD. LSD tokeny nemají v konsensu Etherea žádný význam. LSD však mají tržní hodnotu blízkou ETH a uživatelé je mohou kdykoli prodat nebo použít v DeFi.
Na PoS protokoly lze útočit skrze nativní mince jako jsou ADA a ETH, nikoliv skrze LSD. Centralizace nativních mincí na jednom místě (v rukou jedné entity) je kritický problém a single point of failure.
Kdyby existovalo více LSD protokolů, možná by to nebyl takový problém. Bohužel Lido může brzy překročit kritickou hranici ⅓ všech stakovaných ETH. Jak je možné, že lidé delegují více než 30 % všech vsazených ETH na jeden subjekt, zatímco největší provozovatel multipoolu (MPO) Cardano má méně než 10 %? To je způsobeno konceptem nasycení poolu.
V ekosystému Cardano lze maximální odměny pro provozovatele poolů a stakery dosáhnout tím, že je preferovaný počet poolů (definovaný parametrem k) nasycen. Bod nasycení lze snadno vypočítat vydělením množství všech ADA v oběhu parametrem k, v současnosti 500. Pokud si to spočítáte, dostanete něco jako 70 milionů ADA.
Pokud pool překročí bod nasycení, bude mít vyšší stake, ale stále nebude dostávat vyšší odměny. Stakeři mají ekonomickou motivaci delegovat ADA do jiného poolu, který není nasycen.
Ani tento mechanismus není ideální. Nebrání vzniku subjektů, které mohou provozovat více poolů. Bloky navíc produkuje více než dvojnásobek preferovaného počtu poolů (přibližně 1200). To znamená, že místo 500 nasycených poolů je v ekosystému Cardano vyšší počet méně nasycených poolů. To je jeden z důvodů celkově menších odměn za staking. Důležité je, že nedošlo ke kritické centralizaci stake, jakou vidíme u Etherea.
Za zmínku stojí ještě jeden důvod. Aby byla decentralizace Cardana od začátku, tj. od přechodu na verzi PoS umožňující staking v roce 2020, co nejlepší, byli vyškoleni provozovatelé poolů. Hned od začátku jich byly stovky. Z mého pohledu komunita Etherea podcenila stav ekosystému při přechodu na PoS a v podstatě umožnila Lidu získat dominanci. Možná mělo být více vzdělávání stakerů a mělo vzniknout více konkurenčních LSD projektů. V ideálním případě však měl tým dodat PoS, který by ke svému fungování nevyžadoval třetí strany.
Proč je Lido problém?
Lido (a podobné protokoly) jsou vrstvou pro kartelizaci a vyvolávají významná rizika pro protokol Ethereum. Pokud překročí kritické prahové hodnoty konsensu, pak je ohrožen související sdružený kapitál.
Lido je velmi blízko překročení první kritické hranice konsensu, která činí 1/3 vsazených ETH. Další kritické prahy jsou 1/2 a 2/3 vsazených ETH. Když dojde k této extrémní situaci, může derivát stakingu dosáhnout nadměrných zisků ve srovnání s nespojeným kapitálem v důsledku koordinované těžby MEV, manipulace s časováním bloků nebo cenzury blokového prostoru. V takovém scénáři se stakovaný kapitál stává odrazujícím od stakování jinde kvůli nadměrným odměnám kartelu, což samo o sobě posiluje vliv kartelu na stakování. Jinými slovy, stakovat ETH na Lido bude ekonomicky výhodné, i když to bude přímo ohrožovat Ethereum.
V době psaní tohoto článku je 31,5 % všech staked ETH na Lidu. Coinbase má 10 % a Binance 5,4 %. Lidé předpovídali, že po upgradu Shapella (který konečně umožní unstake) se lidé přesunou jinam a množství stakovaného ETH na Lidu se sníží. To se ale neděje. Tým Lido nemá v plánu omezit počet vkladů (nastavit maximum pod 1/3) a zachránit tak decentralizaci.
Uživatelé se chovají racionálně především s ohledem na sebe a až poté s ohledem na ostatní. Stackování u Lido se lidem jeví jako racionální volba, ale je iracionální s ohledem na Ethereum. V ohrožení je jak protokol, tak kapitál.
Ethereum je síť, ve které se o každém bloku aktivně hlasuje a která vyžaduje, aby všechny uzly byly online. Existuje riziko, že výroba bloků může být zastavena, pokud je více než 1/3 validátorů offline. K tomu může dojít v důsledku softwarové chyby nebo útoku (interního nebo externího).
Není příjemné vidět, že Lido má šanci překročit kritickou hranici a jeden subjekt bude v podstatě zodpovědný za to, zda Ethereum bude schopno produkovat bloky, nebo se zastaví. Pro útočníky je to jistě lákavé místo. Pokud se Ethereum zastaví, pravděpodobně dojde k nějakému restartu a pravděpodobně i ke krácení ETH.
Závěr
Tým Etherea považuje Lido za extrémní riziko. Vlivní činitelé bijí na poplach a žádají lidi, aby ETH delegovali s rozumem. Pokud stakujete ETH, poslechněte tuto chytrou radu. Tým Ethereum, ale i komunita by se měli zamyslet nad kvalitou dodávaného PoS. Lidé měli z PoS obavy, protože si mysleli, že centralizované burzy budou stakovat velké množství mincí. Ukazuje se, že se tak v tak velké míře neděje. Tým Etherea však dodal PoS, který dal vzniknout Lidu, což se jeví jako ještě větší problém než centralizované burzy. To je skutečná škoda. Decentralizované finance nelze budovat na centralizovaném protokolu.
Cardano je o roky napřed před verzí PoS, kterou v současnosti používá Ethereum. Souvisí to především s decentralizací a stakováním. Ethereum má jednu výhodu, a tou je okamžitá konečnost transakcí. Cardano má pravděpodobnostní konečnost transakcí, což znamená, že trvá relativně dlouho, než lze transakci považovat za navždy uloženou v účetní knize. Tyto věci spolu souvisejí. Ethereum musí mince zamykat a má slashing, protože vyžaduje neustálou a okamžitou aktivní účast uzlů nad každým vytvořeným blokem. Cardano je schopno vyprodukovat blok, i když je online řekněme jen 10 % uzlů. Konečným cílem je rychlá konečnost, robustnost a decentralizace. Tohoto ideálního stavu zatím žádný projekt nedosáhl.
IOG chce uchovat decentralizaci Cardano a finalitu transakcí vylepšit skrze upgrade Ouroboros Leios. Ethereum v tichosti vzdalo snahu o vylepšení škálovatelnosti na první vrstvě. Pokud se to nezmění, nebude Ethereum škálovat na první vrstvě a k tomu bude centralizované. Cardano má stále šanci být prvním protokolem v top 10 který bude jak decentralizovaný tak velmi dobře škálovat (s instantní finalitou transkcí).
Článek připravili Cardanians s podporou Cexplorer.
Přečtěte si celý článek v AJ:
https://cexplorer.io/article/why-is-cardano-more-decentralized-than-ethereum