🇨🇿 Kdo se bude starat o údržbu Cardano protokolu

Cardano je veřejný globální protokol s otevřeným zdrojovým kódem. Jednoho dne jej mohou používat miliony lidí z celého světa. Otázkou je, kdo by měl být odpovědný za udržování tohoto globálního protokolu od kterého se očekává že je decentralizovaný?

Jak funguje vývoj softwaru

Mnoho lidí nechápe, jak vývoj softwaru funguje. Mohli by si myslet, že je možné vytvořit software, který lze používat navždy tak, jak byl poprvé napsaný a už ho nikdy nezměnit. Podobně jako například nůž nebo boty. Jakmile je nůž jednou vyrobený, můžete si ho koupit a použít ke krájení potravin. Je v tom ale háček. Když je nůž tupý, je obtížné jej použít k řezání. Je nutné to naostřit. Můžete to udělat sami nebo můžete požádat odborníka, aby vám nůž naostřil. Tento proces lze považovat za údržbu. Zkrátka je nutné čas od času naostřit nůž.

Ve světě softwaru to funguje úplně stejně. Někdo musí nést odpovědnost za software a udržovat jej. Na rozdíl od nože je software mnohem složitější mechanismus. Nelze říci, že software je plně a navždy připravený, když je vytvořen a předán uživatelům. I když se týmy snaží vytvořit ten nejlepší software na světě, vždy se mohou vyskytnout drobné chyby nebo jiné problémy. Tyto chyby se mohou objevit až během používání. Softwaroví inženýři software obvykle pozorují a shromažďují zpětnou vazbu od uživatelů. Poté mohou opravit problémy a vydat novější verzi softwaru.

Nůž je velmi jednoduchý nástroj, který nevyžaduje vylepšení. Každý si může vybrat nůž podle svého výběru a použít jej dle libosti. Můžete si koupit malý nůž, který si můžete dát do kapsy. Můžete si také koupit speciální nůž na řezání ryb nebo si můžete koupit bojový nůž podobný tomu, který měl Rambo. Ve světě softwaru si všichni uživatelé musí nainstalovat stejnou verzi softwaru. Mohou přizpůsobit některé drobné věci, ale instalační balíček je pro všechny stejný.

Software je obvykle univerzálnější. Může dělat více věcí a někteří uživatelé mohou používat jen několik funkcí, zatímco jiní využívají všechny dostupné možnosti. Navíc se může stát, že někteří uživatelé by rádi měli více funkcí nebo lepší uživatelskou zkušenost. Uživatelé většinou nejsou schopni software vylepšit sami. Musí kontaktovat tým a požádat je o vylepšení.

Software bez údržby velmi rychle stárne a byl bych ochoten se s vámi vsadit, že vše, co jste do počítače nainstalovali, bylo nedávno aktualizováno. Týmy se nemohou vyhnout údržbě a dokonce ani přidávání nových funkcí. Kdyby to nebyli ochotni udělat, rychle by se objevily konkurenční produkty s mnohem lepšími vlastnostmi. Uživatelé vždy chtějí používat nejlepší dostupné produkty a služby na trhu.

Ve světě blockchainu chtějí uživatelé využívat sítě, které jsou rychlé a mají levné transakční poplatky. Transakční sítě jsou pro některé uživatele dostatečné. Nějací jiní uživatelé však mohou chtít využívat více decentralizované služby, nebo si psát své vlastní chytré smlouvy. Ve světě blockchainu je vždy spousta prostoru pro to něco vylepšit nebo dodat novou dechberoucí funkčnost. Pokud uživatelé nejsou spokojeni s vysokými transakčními poplatky, musí týmy jednat rychle. Pokud uživatelé chtějí mít rychlejší transakce, je nutné začít hledat řešení. Když lidé chtějí více funkcí, inteligentní smlouvy mohou být tou správnou cestou. Tento cyklus se nikdy nezastaví. Proč? Kvůli adopci. Přijdou noví uživatelé, kteří otestují mnoho dostupných řešení. Uživatelé mohou mít různé požadavky na funkce. Pro některé může být rychlost transakcí v řádu minut v pořádku. Ostatní budou vyžadovat rychlost během několika sekund. Někteří uživatelé pravděpodobně budou požadovat možnost použít inteligentní smlouvy či možnost vydat si své vlastní tokeny.

Po některých funkcích vždy existuje poptávka a mnoho projektů se bude snažit je dodat. Motivace týmů je jednoduchá. Uspokojení potřeb uživatelů přinese vyšší počet transakcí na na dané síti. Bude tedy vybráno více poplatků a dopad sítě na společnost bude vyšší. To je přesně to, co globální veřejné sítě potřebují. Adopci a užitečnost.

Porovnejme to s výrobou nožů. Výrobce nožů je prodává a dostává za ně zaplaceno. Umožňuje to zaplatit náklady a vyrábět nové nože. Pouto mezi výrobcem nožů a kupujícími je slabé. Kupující nožů již výrobce nepotřebují. Snad jen v případě, že dojde k problému s noži. To si potom budou zákazníci stěžovat a budou výrobců požadovat vrácení peněz. Ve světě softwaru pro blockchainových sítí je vazba mnohem silnější. Existence decentralizované sítě plně závisí na softwarových inženýrech. V podstatě navždy.

Ti tedy musí někde působit a být připraveni řešit problémy, které se vyskytnou. Musí také zvážit možná zlepšení a implementovat je. Pokud by tomu tak nebylo, pak by decentralizovaná síť mohla jednoho dne tiše zmizet ze světa a to z mnoha důvodů. Mohla by se například objevit chyba, která by mohla uživatelům zabránit v bezpečném odesílání transakcí. Kryptografické nástroje mohou zestárnout a je nutné je vyměnit nebo posílit kryptografii. Konkurenti mohou přijít s fantastickým vylepšením a uživatelé si budou přát mít stejnou funkci v síti, kterou aktuálně používají. Konkurenční síť bude mít rychlejší transakce, vyšší decentralizaci, nižší poplatky nebo hezčí uživatelské rozhraní. To vše jsou důvody, proč musí být tým připraven rychle reagovat na inovace, ke kterým dochází jinde.

Položme kritickou otázku. Jak by měl vypadat tým decentralizované sítě?

Úrovně decentralizace

Vysvětlíme, jaký je vztah mezi decentralizovanou sítí a skupinou vývojářů, kteří se o software starají.

IOHK je tým stojící v současné době za výzkumem a vývojem software pro protokol Cardano. Po celém světě existuje spousta menších týmů, které tvoří IOHK. Několik univerzit se také zabývá vývojem Cardana. Existuje tedy určitá úroveň decentralizace, pokud jde o geografii a nezávislost skupin. Je skutečně velmi chytré zapojit univerzity do vývoje, protože i kdyby IOHK zmizela, nejlepší mozky na světě by mohli pokračovat ve výzkumu a vývoji Cardana.

IOHK produkuje klienta neboli software pro provoz plného uzlu. Jedná se o software, který si lidé nainstalují do svých počítačů, když chtějí použít Cardano nebo vytvořit Cardano pool. Každý na světě se může svobodně rozhodnout nainstalovat klienta Cardano nebo si založit vlastní pool. Nikdo nepotřebuje povolení. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu. Je tedy možné sestavit si vlastní verzi klienta.

Toto je bod, kde začíná decentralizace sítě Cardano. Jednotlivci rozhodují o instalaci softwaru sami. Když se rozhodnou to udělat, nikdo tomu nemůže snadno zabránit. Ani tým IOHK, ani Charles Hoskinson. Často se říká, že Cardano je centralizované, protože je možné kontaktovat přímo společnost IOHK nebo Charlese. Myslíme si, že tyto obavy nejsou na místě. Jak by někdo mohl ovlivnit rozhodnutí jednotlivců, kteří si nainstalovali software? I kdyby úřady či regulátoři trvali na tom, aby Charles zastavil síť Cardano, jak by to mohl udělat? Pochybujeme, že by Charles požádal komunitu, aby zastavila klienty a pooly. Každopádně i kdyby to udělal, nefungovalo by to. Nikdo z komunity by nebyl přímo nucen tak učinit. Ekonomické incentiv velí pokračovat s provozem a získávat odměny. Síť Cardano je z tohoto úhlu pohledu v podstatě nezastavitelná. Lidé mohou volně provozovat své uzly a síť Cardano by šťastně pokračovala ve zpracování transakcí.

Realita je taková, že vývoj softwaru a decentralizovaná síť jsou dvě různé věci. Jak už jsme řekli, tým IOHK se stará o vývoj softwaru, ale jeho odpovědnost končí propagací změn kódu na GitHub. Je na komunitě, zda jednotlivci přijmou novější verzi klienta a nainstalují si ji. Tým nemá žádnou moc ohledně úrovně decentralizace sítě. Všechna pravidla, podmínky a omezení jsou obsažena ve zdrojovém kódu. Lidé v zásadě přijímají zdrojový kód bez ohledu na to, zda jednotlivci rozumí obsahu nebo ne.

Doufáme, že hranice mezi týmem a sítí je jasná. Stále existuje jedna otevřená otázka. Jak by měl vypadat decentralizovaný vývoj. Softwarový tým se skládá z několika zkušených odborníků. Každý tým obvykle potřebuje výzkumníky i programátory. Kromě nich mohou existovat další členové týmu, kteří se starají o finance, marketing atd. Členové týmu nemohou jednat individuálně. Během vývoje musí spolupracovat. Je nutné definovat některá pravidla a podmínky týkající se vývoje. Například, jak navrhnout nové změny, jak je implementovat a jak je přijmout a zahrnout do hlavní větve zdrojového kódu. Může každý na světě něco změnit ve zdrojovém kódu a mít jistotu, že změna bude přijata? Určitě ne. Pokud by to bylo možné, pak by každý na světě mohl implementovat kód, který by mohl něco rozbít, bez ohledu na to, zda by to bylo úmyslné nebo neúmyslné.

Aby se tomu zabránilo, musí být definován proces akceptace změn, který zajistí, že navrhovaný kód bude dělat to, co se od něj očekává, a že bude fungovat. Otázkou je, kdo by měl mít právo přijímat navrhované změny. Zde bude vždy existovat určitá úroveň centralizace. Pouze omezený počet lidí dokáže objektivně posoudit, zda je navrhovaná změna kódu správná a měla by být přijata. Každý by měl mít právo vidět všechny navrhované změny a komentovat je. Pouze několik lidí by však mělo mít právo zahrnout změny do hlavní větve. Decentralizace na této úrovni je obtížná a je otázkou, zda má vůbec smysl. Jasná pravidla a transparentnost je to nejlepší, co lze udělat.

Tým IOHK je mezinárodní a členové týmu žijí ve svých zemích. Jsou zaměstnanci společnosti IOHK a jsou pravidelně placeni. IOHK je formálně soukromá společnost s generálním ředitelem Charlesem Hoskinsonem. Je to problém nebo určitá slabost ohledně decentralizace? Podle našeho názoru v této fázi vývoje a adopce vůbec ne. Tým slíbil, že dodá Cardano, a v roadmapě je plán, který předá protokol do rukou komunity.

Éra Voltaire bude posledním dílem, který předá vývoj protokolu do rukou stakeholderů. stakeholdeři jsou lidé, kteří drží mince ADA. Projekt Cardano má svoji pokladnui, která je pravidelně naplňována částí vybraných poplatků za transakce. Stakeholdeři budou moci hlasovat o budoucnosti protokolu. Všichni budou moci navrhnout novou změnu nazvanou Cardano Improvement Proposal (CIP). Stakeholdeři rozhodnou, zda bude daná navrhovaná změna financována a dostane se do protokolu.

Díky éře Voltaire se Cardano stane skutečně decentralizovanou sítí a nebude pod kontrolou IOHK. Neznamená to, že se současní členové týmu IOHK nebudou moci nadále podílet na výzkumu a vývoji Cardana. Bude to stále možné, ale stakeholdeři rozhodnou, co by měly dělat a zda jim bude umožněno pracovat na Cardanu. Komunita se může rozhodnout najmout nějaký jiný tým.

Všimněte si, že tato úroveň decentralizace je pravděpodobně nejlepší, jaké lze dosáhnout. Většina stakeholderů nepatří mezi odborníky na software. Mohou mít názor na věci, jako je zavádění většího soukromí, nebo na to, zda je lepší utratit peníze za marketing nebo spíše za zlepšení škálovatelnosti. Mohou také rozhodnout o týmu, který dostane mandát k implementaci změny a jaká je za to spravedlivá odměna. To je vše. Stakeholdeři rozhodnou a nejlepší dostupní odborníci provedou změny.

Udržování globálního decentralizovaného protokolu představuje obrovskou odpovědnost

Globální veřejná decentralizovaná síť může sloužit milionům nebo dokonce miliardám lidí. Cardano je ambiciózní projekt, který může dosáhnout tohoto cíle. Definice úspěchu Cardano je o řešení problémů v reálném světě. To znamená, že technologie musí být ta nejlepší, které lze dosáhnout. Protokol musí být schopen se vyvíjet a musí být zajištěno, že nikdy nezklame. S rostoucím počtem uživatelů poroste také odpovědnost. Dopad veřejných sítí, včetně Cardana, může být jednoho dne obrovský. Různí lidé a skupiny budou chtít získat moc ohledně vývoje protokolu. To je nevyhnutelné.

Kdo by měl nést odpovědnost? Někoho, koho neznáme? Skupina lidí, kterou neznáme? Pokud bychom nevěděli, kdo protokol udržuje, znamenalo by to, že několik jedinců má pravomoc rozhodovat o budoucnosti všech uživatelů protokolu. Nezáleží na tom, jestli mluvíme o Bitcoinu, Ethereu nebo Cardanu. Ve všech případech je to stejné. Proces vývoje softwaru za každým decentralizovaným protokolem by měl být transparentní a všem jasný. V ideálním případě by měl mít větší počet lidí právo rozhodovat o budoucnosti protokolu. Tento požadavek bude s vyšší adopcí stále důležitější. Lidé se budou zajímat o to, jak to funguje a jak mohou ovlivnit budoucnost protokolů. Dává to smysl. Držení kryptoměny v zásadě znamená, že významná část bohatství lidí závisí na dobré kvalitě decentralizovaných sítí.

Důvěra v peníze se může přesunout z tradičních centrálních a komerčních bank k decentralizovaným protokolům. Důvěra v decentralizovanou síť znamená, že důvěřujeme jak týmu odpovědnému za vývoj softwaru, tak i lidem, kteří udržují síť v provozu.

Je lepší důvěřovat týmu IOHK nebo nějaké skupině anonymních lidí? Nemáme pro vás jasnou odpověď. Záleží to na vašich individuálních preferencích. Podle našeho názoru je přístup Cardano lepší. Když IOHK něco zkazí, pak je tu někdo, kdo bude zodpovědný za selhání. Komunita bude vědět o všech detailech a může se rozhodnout, co dál. Pokud existuje anonymní tým, nikdo neví, kdo je vůdce nebo kdo má tým pod kontrolou. Zdrojový kód může být otevřený, ale to neznamená, že tým neignoruje některé návrhy na vylepšení.

Když je tým transparentní, víme přesně co se s protokolem děje. Víme, jaké jsou současné problémy nebo co není problém. Které změny byly navrženy a proč může být dobrý nápad souhlasit s jeho financováním. Alternativou k tomu je nějaká webová stránka, na které se mohou čas od času objevit články. Takových stránek může být více a nikdo přesně neví, co je relevantní a jak vyjádřit nesouhlas nebo podpořit myšlenku. Mluvíme o globálních sítích a chceme na nich vybudovat nové alternativní ekonomiky. „Garážový“ přístup s anonymním týmem se může na první pohled zdát skvělý nápad, ale ve skutečnosti tomu tak není.

Pokud za protokolem stojí tým, existuje také odpovědnost. Vedoucí nebo skupina vedoucích bude odpovědná za úspěch a také za případné neúspěchy. Pokud bude problém, budou to muset nějak vyřešit. Pokud za protokolem stojí anonymní tým, pak si možná ani nepřiznají, že nějaký problém nastal. Nebo o tom možná vědí, ale mohou to jednoduše ignorovat kvůli složitosti nebo vysokým nákladům na výzkum či implementaci. Je to něco, co nechcete aby se stalo, když vaše bohatství závisí na protokolu který používáte.

Závěr

Cardano není punkový projekt. To však ani zdaleka neznamená, že nemůže změnit svět. Opak může být pravdou. Když společnosti z žebříčku Fortune 500 zvažují použití protokolu, musí s někým mluvit a být si zcela že budoucnost protokolu je v dobrých rukou. Možná budou vyžadovat implementaci nějakých funkcionalit. Regulace mohou být také důležitým tématem diskuse. Nemá smysl stavět dlouhodobé podnikání na protokolech bez jasné vize budoucnosti. Tým IOHK spolu s Cardano Foundation a Emurgo jsou entity, které lze kontaktovat za účelem diskuse o budoucnosti protokolu.

Decentralizovaná síť není nůž. Ve světě blockchainu slouží jeden produkt všem a potřebuje tým, který jej pravidelně udržuje. Přijetím sítě tedy přijímáme také tým. Lidé si to mohou uvědomovat, nebo také ne. Pouze tým může pozitivně ovlivnit budoucnost protokolu. Pokud uživatelé mohou vývoj protokolu nějak ovlivnit, je ve hře určitá míra decentralizace. Pokud ne, budoucnost může být nejistá a to z různých důvodů.

Přečtěte si celý článek: