Technologie blockchain se dostala do kritické fáze, kdy ji přijímají nikoli jednotlivci, ale celé vlády, aby řešily skutečné problémy země. Za všechny jmenujme například Etiopii, která přijala Cardano pro budování infrastruktury, Salvador, který přijal Bitcoin jako zákonné platidlo. Zamysleme se nad tím, co to může přinést těmto a dalším zemím.
Proč musely tyto země čekat na blockchain?
V první řadě musíme pochopit, proč technologie blockchain přináší změnu a proč se chudým zemím nepodařilo vybudovat finanční a sociální infrastrukturu podobnou té, kterou známe v západních zemích. Do jisté míry je to selháním západních zemí a mezinárodních organizací, které nepodporují budování kritické finanční infrastruktury v chudých zemích. Toto téma je samozřejmě složité a nemá smysl hledat viníka. Faktem však je, že v chudých zemích dnes stále žijí lidé, kteří nemají občanský průkaz, a tudíž nemají nárok na otevření bankovního účtu. To je i případ lidí žijících v Salvadoru, kde 70 % obyvatel nemá bankovní účet.
Vzpomínám si na dobu, kdy moji rodiče dostávali na konci měsíce výplatu v obálce přímo od svého účetního v továrně, kde pracovali. V obálce byla celá mzda. Každý měsíc museli rodiče vyplnit složenky a jít osobně na poštu zaplatit potřebné daně. Na poště bývaly dlouhé fronty, protože to dělali všichni ostatní ve městě. To si dnes my lidé ze Západu nedokážeme představit. Náš život je díky internetu mnohem jednodušší. Peníze nám chodí na bankovní účet a všechny povinné platby jdou z něj. Dovedu si představit, že v chudých a rozvojových zemích je to dnes podobné. Spíše mnohem horší, protože lidé nemají ani občanské průkazy.
Díky moderním technologiím je náš život jednodušší. Zejména díky internetu, který si osvojil bankovní systém. Díky tomu se dnes většina plateb provádí digitálně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo kreditních karet. Internet a mobilní sítě jsou nyní branami k jednoduššímu životu. Není divu, že tyto služby jsou v chudých zemích dostupné, nebo je snaha je vybudovat. Přítomnost internetu umožňuje vstup bankovních služeb. Často se to však něděje. Důvodů může být několik. Občané nemají vždy doklady totožnosti a jsou chudí, takže by na svých účtech neměli tak velké částky peněz ve srovnání se západními klienty. Problémem může být také například vysoká volatilita národních měn. Komerční banky jsou orientovány na zisk, takže nedělají to, co se jim ekonomicky nevyplatí. Banky nechtějí dotovat zlepšování životní úrovně chudých lidí. Přítomnost internetu v zemi tedy nemusí nutně znamenat, že si lidé mohou nechat snáze posílat mzdu na účet a platit daně.
Na scéně se objevila technologie, která tento problém řeší. Veřejné blockchainové sítě jsou automaticky dostupné všude tam, kde je k dispozici internet. Nikde se nerozhoduje o tom, zda bude síť přítomna, nebo ne. Nikdo nehledí na ekonomické zájmy. Blockchainové sítě jsou nativně globální a může je okamžitě a zcela zdarma používat kdokoli, kdo má zařízení pro připojení k internetu. Jediné poplatky jsou poplatky za transakce a ty v rámci konkurence klesnou.
Cardano je budováno s cílem stát se sociální a finanční platformou. Hlavní poslání projektu je zaměřeno na pomoc lidem v chudých zemích, jako je Etiopie nebo Salvador. V těchto zemích je Cardano již přítomno a lidé si mohou nainstalovat peněženky Daedalus nebo Yoroi. Největší výhodou veřejné sítě je, že není třeba platit náklady na budování nové infrastruktury. Chudá země nemusí investovat do počítačů, správců ani údržby. IOG v současné době hradí náklady na vývoj protokolu. Časem budou náklady hrazeny z projektové pokladny. Cardano tu bude ještě několik desetiletí a tým IOG bude pokračovat v jeho vývoji. IOG má v současné době více než 500 zaměstnanců.
Co může Cardano nabídnout rozvojovým zemím?
Etiopská vláda se rozhodla vybudovat identitu pro své občany na Cardanu. K tomu jí pomůže ATALA Prism, což je decentralizované řešení identity. ATALA Prism využívá k ukládání decentralizované identity blockchain Cardano. Celý projekt začne tím, že 5 milionů studentů a 750 000 učitelů získá svou identitu, často poprvé v životě. Studenti si tak budou moci do svých telefonů ukládat informace související se studiem. Například školní docházku, známky nebo diplom. Jakmile student ukáže diplom jiné škole v zahraničí nebo budoucímu zaměstnavateli, mohou si tyto třetí strany snadno ověřit, že je pravý, a nemusí kontaktovat školu, která diplom vydala. Celé řešení funguje na základě kryptografie. Výhodou je, že informace jsou zcela soukromé a uložené pouze v telefonech studentů a nikdo jiný k nim nemá přístup. Pokud bude toto řešení dobře funguvat v Etiopii, může stejně dobře fungovat i kdekoli jinde na světě.
Lidé na Západě jsou zvyklí mít plastové karty jako průkazy totožnosti, kreditní karty, slevové karty, řidičské průkazy nebo přístupové karty. Naše peněženky jsou plné plastu. Přesto u sebe neustále nosíme také telefony. Proč ve světě, který je stále více digitální, potřebujeme mít plastové karty? Potřebujeme prokázat svou totožnost u lékaře nebo v bance a k tomu používáme občanský průkaz. Třetí straně je jedno, zda svou totožnost prokážeme plastovou kartou, nebo digitálně. Musí se jednat o oficiální průkaz totožnosti dané země. Digitální forma je spolehlivější než plastová. Spolu s digitální identitou budou v blockchainu uloženy také biometrické údaje a veřejný kryptografický materiál pro ověřování. Vydavatel občanského průkazu tak může ověřit totožnost občana prostřednictvím biometrických údajů. Poté vydá občanský průkaz a digitálně jej podepíše. Občan pak může předložit digitální občanský průkaz a prostřednictvím biometrických údajů prokázat, že je skutečně jeho. Digitální občanský průkaz bude mnohem obtížnější ukrást a zneužít. Přístup k telefonům je chráněn biometrickými údaji nebo PINem. I když někdo digitální občanský průkaz ukradne, biometrické údaje se nebudou shodovat a třetí strana může podvod snadno odhalit. Plastové průkazy totožnosti lze zneužít mnohem snadněji, protože pokud se zloděj podobá tomu, kdo je vyobrazen na fotografii, může třetí stranu snadno oklamat.
Tradiční svět zaostává, pokud jde o potřeby digitálního světa. Dnešní služby, jako je Google, Facebook a kryptoměnové burzy, fungují výhradně digitálně. Pokud chcete využít burzu, která sídlí v zahraničí, musíte vyfotit plastový průkaz totožnosti a poslat jim ho. Pak se vyfotíte a ještě u toho musíte držet cedulku s dnešním datem. To vše kvůli ověření vaší totožnosti. Dnešní svět plastové průkazy totožnosti nepotřebuje. Opravdu nastal čas přijmout biometrii a plně digitální identitu.
Lidé mají často schopnosti blockchainu spojené pouze s transakčním systémem. Jak ale vidíte, možnosti blockchainu jsou mnohem větší. W3C se snaží vybudovat decentralizovanou identitu již dlouho, ale dosud chyběla spolehlivá decentralizovaná infrastruktura. Nyní ji máme a decentralizovaná identita se stane novým standardem internetu. To platí nejen pro rozvojové, ale i pro západní země.
Globální transakční systém je také velmi důležitý a je jedním z důvodů, proč Salvador přijal Bitcoin. Přeshraniční transakce jsou pro obyvatele Salvadoru velmi nákladné, protože tradiční finanční služby si účtují přemrštěné poplatky. Poplatky za transakce v síti Bitcoin mohou být velmi drahé a nestálé. Důvodem jsou především problémy se škálovatelností. Pro přeshraniční transakce se tedy nakonec nebude používat samotný Bitcoin, ale druhá vrstva zvaná Lightning Network. To krásně ukazuje, že lidé potřebují finanční infrastrukturu více než volatilní token. Lidé pracující v zahraničí budou převádět hodnotu svým příbuzným v Salvadoru. Pokud si v zahraničí vydělají 1 000 dolarů, potřebují převést přesně tuto částku, kterou mohou utratit například jejich rodiče. Od finanční infrastruktury očekávají rychlost, spolehlivost a hlavně levné poplatky v řádu centů, nikoliv desítek dolarů. Cardano může obyvatelům Salvadoru umožnit přesně totéž na první vrstvě. Druhá vrstva nazvaná Hydra může rychlost a poplatky časem ještě snížit.
Cardano bude mít svou algoritmickou stabilní minci. Je jen otázkou času, kdy se na něm objeví tokenizované dolary jako USDT nebo USDC. Lidé si tak budou moci posílat dolary přímo mezi sebou a vyhnout se nebezpečné volatilitě kryptoměn. Lidé v chudých zemích nechtějí spekulovat na růst nebo pokles hodnoty. Stabilita je cestou k prosperitě. Náhlý pokles hodnoty kryptoměn může chudým lidem krátkodobě hodně uškodit.
Dosud jsme hovořili o digitální identitě a transakcích. Jak spolu souvisí? Položme si důležitou otázku. Má smysl oddělovat občanství a transakční systém? Jsou případy, kdy má, a jsou případy, kdy nemá. Pokud chceme nahradit bankovní služby, jako jsou půjčky, nebo využít blockchain pro platby daní či katastr nemovitostí, je práce s identitou klíčová. Na úrovni státu je identita určitě důležitá, protože je důležité rozpoznat, kdo zaplatil daně a kdo ne. Decentralizovanou identitu totiž mohou mít nejen občané, ale i státní orgány. Úřady musí mít přehled o tom, kdo zaplatil daně a kdo ne. Potřebují mít k dispozici záznamy. V zemích, kde je vysoká korupce, je navíc nutné, aby existoval prokazatelný a nezničitelný důkaz, že daně byly zaplaceny. Možnost kontrolovat historii plateb je naprosto zásadní podmínkou. Kromě toho musí být zajištěno, aby vybrané peníze nebyly odcizeny. Cardano může takové řešení nabídnout. Lidé mohou platit daně prostřednictvím blockchainu, prostřednictvím své identity, přímo na adresu úřadu. Identitu úřadu si mohou občané také snadno ověřit. S rozvojem kryptografie a druhých vrstev bude nakonec možné transakce učinit soukromými. Pro Alici bude nemožné zjistit, zda její soused Bob zaplatil daně a kolik.
Identita se hodí i na mnoha dalších místech. Například je klíčová pro podnikání. Zaměstnavatel samozřejmě může vyplácet mzdy svým zaměstnancům prostřednictvím blockchainových adres, ale dříve nebo později se toto řešení ukáže jako nepraktické. Proč? Protože zaměstnavatel bude muset někde externě evidovat, jaké blockchainové adresy zaměstnanci mají. Co když budou pracovat přímo s poskytnutou identitou, kterou budou mít tak jako tak? Zaměstnavatel Carolína by pak mohla Alici a Bobovi posílat mzdu právě prostřednictvím jejich identit, aniž by je musel žádat o blockchainové adresy. I toto řešení je proveditelné.
Důvěra se buduje po dlouhou dobu. Pokud se dva podnikatelé neznají a není to možné kvůli geografické vzdálenosti mezi nimi, může i zde pomoci decentralizovaná identita. Důvěra se mezi lidmi obecně buduje po dlouhou dobu. Pokud daný podnikatel svému partnerovi důvěřuje, může ostatním potvrdit, že daná decentralizovaná identita je podle jeho zkušeností důvěryhodná. Něčeho takového lze v plně anonymním prostředí jen těžko dosáhnout. Jakmile lidé začnou vystupovat na internetu pod svými digitálními identitami, budou si dávat pozor, aby svou důvěru neztratili. Stejně to funguje i ve fyzickém světě. Také my nechceme ztratit pověst a důvěru. Jak se svět stává digitálním, věci se přenášejí z fyzického světa do digitálního.
Složitým problémem je také regulace, protože proti sobě stojí požadavky na ochranu soukromí a obrana proti podpoře terorismu. I zde může digitální identita pomoci zvýšit soukromí transakcí. Pokud jsou Alice a Bob občany státu, stát by jim možná umožnil posílat si navzájem transakce. Problém spočívá v tom, že stát nemůže zjistit, zdali Alice neposílá peníze Carol, která je teroristkou. Proto stát požaduje, aby všechny transakce byly transparentní. Kdyby stát umožnil občanům s určitou digitální identitou nebo povolením posílat si navzájem soukromé transakce, bylo by po problému. Vyhověl by tak požadavku uživatelů na větší soukromí a zároveň by zabránil podpoře terorismu a praní špinavých peněz. Na technologické úrovni je tento problém řešitelný. Mezinárodní organizace a státy budou vždy trvat na určitých podmínkách a nemá smysl proti tomu bojovat odporem a revoltou. Hledání řešení, které bude funkční pro obě strany, je to nejlepší, co můžeme udělat.
Z hlediska vlád a jejich občanů je velmi výhodné využívat dostupnou infrastrukturu. Vláda infrastrukturu nevlastní, pouze využívá její možnosti. Nemůže tedy infrastrukturu zneužívat. Pro občany je to velká výhoda, protože pokud budou infrastruktuře také důvěřovat, bude sloužit oběma stranám zcela férově. Toto řešení má samozřejmě i své nevýhody, protože vlády mohou chtít mít nad národní infrastrukturou určitou kontrolu. Veřejná infrastruktura může lidem poskytnout větší míru svobody. Ne všem vůdcům politických stran se to bude líbit. Je však důležité si uvědomit, že v dané zemi mohou být k dispozici všechny veřejné sítě a občané je mohou využívat. Je také dobré nezapomínat na problémy škálovatelnosti a spolehlivosti sítí.
Co může tokenizace nabídnout
Zmínili jsme se o využití stabilních mincí nebo o možnosti vydávat vlastní tokeny představující peníze. Tokenizovat však lze mnoho věcí kolem nás. Například jízdenky na veřejnou dopravu. Vytvořit systém, který by umožnil lidem kupovat si jízdenky a následně je používat ve veřejné dopravě, může být často obtížné, a to i v rozvojových zemích. Není to problém z hlediska technologie, ale spíše z hlediska korupce a velmi drahých zakázek, které by mohly být mnohem levnější. V rozvojových zemích je tento úkol mnohem obtížnější, protože předem víte, že korupce zakázku prodraží. Když se kupují nové servery, může je někdo ukrást před jejich použitím nebo během provozu. Pokud se podaří systém vybudovat, peníze za jízdné mohou ukrást samotní výběrčí nebo později jiný úředník v hierarchii.
Cardano jako důvěryhodná infrastruktura, která je již v zemi k dispozici, může tomuto úkolu dobře posloužit. Jakmile budou mít lidé možnost platit digitálně, není pro Cardano nic jednoduššího než umožnit nákup jízdenek zcela digitálně. Inteligentní smlouva umožní lidem nakoupit jízdenky za danou částku peněz. Lidé pak mohou například ve vozidle hromadné dopravy naskenovat QR kód a zaplatit za jízdu. Případně mohou zaplatit přímo penězi při nástupu do vozidla. Výhodou je, že vybrané peníze nebudou v držení osoby, která by část z nich mohla ukrást. Všechny platby mohou jít přímo dopravnímu podniku. Je dokonce možné, že inteligentní smlouva bude peníze přímo přerozdělovat. Část z nich může jít státu jako daň, část na výplaty a část na další rozvoj dopravy. Vše bude transparentní, snadno kontrolovatelné a výrazně to omezí možnost korupce. Cardano bude sloužit jako decentralizovaný a plně důvěryhodný zprostředkovatel, který nahradí prodejce jízdenek, výběrčí jízdného, lidi, kteří vybrané jízdné dočasně drží, než je pošlou na účet dopravního podniku. Sníží se byrokracie a zjednoduší se procesy.
Vše je o důvěře a technologii
Proč je pro blockchain tak snadné zavést služby, které se chudým zemím nedaří budovat už léta? Blockchain je stroj na důvěru a právě důvěra je to, co v rozvojových zemích často chybí. Důvěra je předpokladem pro růst a rozvoj podnikání. Když je důvěra přítomna, snižují se náklady na zdroje a čas na zavedení podnikání. V západních zemích lidé důvěřují úřadům a vládám, takže stávající služby fungují relativně dobře. Lidé na Západě důvěřují katastrálnímu úřadu, výběrčím daní a všem institucím a bankám. Jsou země, kde důvěra chybí a tyto instituce často ani nefungují nebo jsou velmi nespolehlivé a používají staré technologie. Není třeba se zbavovat staré infrastruktury, která je založena na architektuře klient-server. Vše je možné postavit na blockchainu a je velmi pravděpodobné, že chudé a rozvojové země se tímto směrem vydají.
To neznamená, že všechny služby musí být postaveny na blockchainu. Hodí se jen pro některé věci, například pro ověřování identity. Cardano tak může sloužit jako vrstva důvěry mezi občany a státem. Některé služby mohou být postaveny na základě tradičních databází a Cardano využívat jen částečně pro klíčové prvky systému.
Je velmi dobře, že se technologie blockchainu, respektive jejich druhé vrstvy, pomalu dostávají do fáze, kdy je přijímají vlády nebo globální společnosti a instituce. V tomto světle je dobré pochopit, co jim tato technologie může nabídnout. Salvadorský prezident Nayib Bukele doufá, že přijetí bitcoinu povede k integraci lidí do legální ekonomiky. Aby se tak stalo, musí být vytvořena důvěryhodná finanční infrastruktura, a to se neobejde bez digitální identity občanů. K tomuto a dalším účelům může dobře posloužit Cardano. Svět směřuje k větší digitalizaci a vše důležité se bude odehrávat na internetu. Všechny chudé a rozvojové země by měly v první řadě zajistit, aby byl internet dostupný všem občanům v jejich zemi. Jakmile to zajistí, bude vše ostatní mnohem snazší.
Cardano a Bitcoin mohou fungovat vedle sebe a vzájemně se doplňovat. Největší výhodou blockchainu je obecně zajištění integrity procesů. Pokud je proces předem naprogramován, ať už na úrovni protokolu nebo chytrého kontraktu, decentralizace zajistí, že všechny vstupy budou zpracovány přesně podle očekávání a výsledkem budou očekávané výstupy. Nikdo nemůže zabránit provedení procesu, změnit ho nebo cenzurovat vstupy. Jedná se o mocný nástroj pro budování plně automatizovaných důvěryhodných zprostředkovatelů.
Pokud jde o infrastrukturu, Bitcoin v současné době nabízí Salvadoru svou druhou vrstvu pro přeshraniční transakce. Cardano může nabídnout vše ostatní, tedy již zmíněnou možnost vydávat decentralizované občanské průkazy a další dokumenty, jako jsou řidičské průkazy, diplomy atd. Dále pak používání stablecoinů, neboli vydávání vlastních mincí. Lze vybudovat digitální infrastrukturu, která dokáže zabránit korupci na nižších úrovních infrastruktury.
Závěr
Při zavádění technologií by mělo jít o to, co daná technologie může nabídnout, jak je spolehlivá, jak je udržitelná a kolik bude stát. Zlepšení životních podmínek lidí žijících v chudých a rozvojových zemích nesmí být spojováno s ideologií a touhou zbohatnout. Cardano má rozhodně co nabídnout a možnosti se budou v příštích letech jen zvětšovat. Lidé, kteří jsou zodpovědní za životy ostatních občanů, by tyto příležitosti neměli ignorovat.
Etiopie se již na tuto cestu vydala a buduje svou sociální a digitální infrastrukturu na platformě Cardano. Ostatní se k ní mohou připojit. Cardano je budováno pro lidi, kteří potřebují svou ekonomickou identitu a větší svobodu. Svoboda není o tom, že lidé používají nové nebo jiné peníze. Svoboda je o příležitostech a rovných podmínkách pro všechny. Prosperita je o omezení korupce a zefektivnění procesů. A právě v tom mohou pomoci technologie.
Přečtěte si celý článek: